(18.50 hodin)
(pokračuje Vaňhová)
Bude-li v režimu zákona uzavírána nájemní smlouva k bytu či nemovitosti určeným k trvalému bydlení, bude vedle obecně občanskoprávní úpravy podléhat i některým specifikům vymezeným právě návrhem zákona o sociálním bydlení. Mezi tato navrhovaná specifika nájemního vztahu v režimu sociálního bydlení patří odbourání několika zásadních překážek pro získání dlouhodobého nájemního bydlení nemajetným osobám, tedy omezení možnosti požadovat předem kauci na nájemném a omezení možnosti uzavírat nájemní smlouvu na krátkou dobu určitou. Rovněž výše nájemného je dle návrhu omezena. Nájemné je návrhem limitováno tak, aby bylo uhraditelné kombinací plateb nájemce a dávek účelově určených na bydlení, příspěvek a doplatek na bydlení, které budou dle návrhu dávkovým orgánem vyplácet přímo pronajímateli částku rovnající se maximální výši takzvaného cílového nájemného. Byť ve většině měst a obcí České republiky skončilo praktické uplatňování takzvaného cílového nájemného dnem 31. 12. 2010 a ve zbytku měst a obcí se tak stane 31. 12. 2012, bude částka maximálního cílového nájemného, jehož by bylo v daném městě či obci obsaženo, vždy objektivně určitelná. K zajištění nároku pronajímatele návrh zákona předvídá, že nájemné bude povinně placeno přímo převodem dávek účelově určených na bydlení na úhradu nájemného a nákladů služeb spojených s užíváním bytu. Institut takzvaného zvláštního příjemce je již delší dobu v zákonech upravujících dávky sice upraven, v praxi je ovšem využíván naprosto nedostatečně a nedůsledně. Jedním z hlavních účelů zákona je motivace vlastníků stávajících bytových kapacit, aby je poskytovali do nájmu sociálně a ekonomicky slabým nájemcům. Vzhledem k tomu, že výše nájemného musí být z podstaty věci limitována, musí být pronajímatelé motivováni stoprocentní spolehlivostí, včasností a pravidelností plateb nájemného přímým zasíláním dávek určených na bydlení.
Navrhovatel záměrně pracuje s velmi obecnou definicí sociálního bydlení, což umožní co nejpružnější aplikaci navrhovaných pravidel v praxi. Pojem přiměřeného, udržitelného a lidsky důstojného bydlení vychází z článku 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Základní složky návrhu zákona jsou logicky provázány a fungují jako celek.
Údajně konkurenční návrhy projednávané Poslaneckou sněmovnou. Ústecký kraj důsledně sledoval veškeré legislativní práce potenciálně související s návrhem zákona o sociálním bydlení, tedy veškeré návrhy spadající do širší množiny sociální péče. Co se týče takzvané sociální reformy, za relevantní pro porovnávání s návrhem Ústeckého kraje lze považovat pouze sněmovní tisk číslo 372, tedy návrh novelizace zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o sociálních službách, zákona o státní sociální podpoře a zákonů souvisejících, který byl po schválení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu a následném podpisu prezidentem rozeslán ve Sbírce zákonů dne 6. 12. 2011 jako zákon číslo 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon má ovšem zcela jiné obsahové parametry než návrh Ústeckého kraje na regulaci sociálního bydlení. Tyto dvě zákonodárné iniciativy spolu souvisejí pouze v širším slova smyslu oblastí věcné problematiky, v jejímž rámci se pohybují, obsahově spolu ale nijak nekonkurují, protože upravují odlišné oblasti. Sněmovní tisk č. 268, novela zákona o pomoci v hmotné nouzi obsahující návrh, aby příspěvek na živobytí ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi podléhal výkonu rozhodnutí, s krajem navrhovanou problematikou rovněž nijak nesouvisí. Nejedná se o nadbytečnou duplicitu jakékoliv existující právní úpravy, ale o její rozšíření a zpřesnění.
Možnosti precizace návrhu prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Legislativní návrh zastupitelstva kraje je výchozím podkladem pro zevrubnou diskusi v Poslanecké sněmovně, kde je příslušný prostor pro případnou precizaci navrhovaného řešení jak na úrovni obsahové, věcné, tak pro případná upřesnění terminologická, pokud z analytických výstupů příslušných parlamentních výborů a z otevřené plenární diskuse o návrhu vzejdou návrhy na ještě přiléhavější řešení, která budou vtělena do příslušných pozměňovacích návrhů.
Děkuji za pozornost. (Ojedinělý potlesk z levé části jednací síně.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Stanjura se hlásí.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi přednést dva procedurální návrhy, za prvé abychom přerušili tento bod a za druhé v souladu s usnesením z 23. schůze Poslanecké schůze z 25. listopadu 2003, abychom jakoby ve zvlášť odůvodněném případě, což si myslím, že v tomto případě nastává, protože po 19. hodině nemůžeme hlasovat o návrzích zákonů, takže navrhuji, abychom na 19. hodinu pevně zařadili bod číslo 144. Je to Informace předsedy vlády o jednání Evropské rady 8. a 9. prosince, protože jinak po 19. hodině nejsme schopni o návrzích zákonů hlasovat.
Děkuji za podporu obou těchto návrhů.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže budeme hlasovat o návrzích přednesených panem poslancem Stanjurou. Ten první byl návrh přerušit projednávání tohoto bodu... (Připomínka ze sálu.) Nepochopil jsem... (Hlasy ze sálu.)
Tedy první byl návrh přerušit projednávání tohoto bodu a zároveň tento bod i ta další první čtení přesunout na nějaký další termín jednání, o kterém rozhodne Sněmovna - zítra. To je to první hlasování. Takže budeme hlasovat. Všichni tady jsou, zagonguji ještě pro forma.
Budeme hlasovat tedy o návrhu přerušit nyní tento bod a přesunout tento bod i ta další první čtení na další termín v této schůzi, o kterém rozhodneme zítra.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení tady tohoto bodu i těch dalších prvních čtení v této chvíli do zítřejšího rozhodnutí? Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 144: přihlášených 141, pro hlasovalo 91, proti 10. Takže toto přerušení bylo provedeno.
A nyní to další hlasování, to bylo podle usnesení Sněmovny číslo 755 odst. 4 - v mimořádně odůvodněných případech můžeme tedy takto rozhodnout o zařazení bodu. Tady se jedná o bod 144. Takže navrhuji tento bod 144 zařadit nyní na 19. hodinu k projednávání.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zařadit bod 144 na 19. hodinu, teď v této schůzi, jako poslední bod samozřejmě dnešního jednání? Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 145, přihlášeno 142, pro hlasovalo 110, proti 4. Bylo to přijato.
Vyhlašuji minutovou přestávku. (Smích v sále.)
(Jednání přerušeno v 18.59 hodin.) ***