(9.50 hodin)
(pokračuje Nedvědová)
Domnívám se, že projednávání této novely měla předcházet podrobná analýza celého exekučního řízení. V jejím rámci mělo být podrobně zjištěno, jaký podíl na exekučním řízení mají tzv. státní zakázky či jiné zakázky s podílem státu, zejména ze správ sociálního zabezpečení, úřadů práce, finančních úřadů či zdravotních pojišťoven, protože hrozí nebezpečí, že exekutoři budou vymáhat v případech nedobytných a nevymahatelných pohledávek své náklady po státu. Hrozí tedy nebezpečí, že stát nejenže neušetří, neboť sice možná dojde k propuštění části úředníků či zaměstnanců soudu, kteří tyto otázky dosud řešili, ale mnohonásobně narostou výdaje státu na náklady exekutorů.
Návrh v tomto směru říká, že je věcí každého povinného, aby se případně bránil, s tím, že poté věc přezkoumá soud. A na tento problém jsem poukazovala právě na začátku svého vystoupení. Kolik lidí se bude schopno zorientovat ve složité spleti vykonávacích i jiných předpisů, případně kolik lidí bude mít na to, aby se mohli alespoň poradit s právním zástupcem či si ho vzít na plnou moc? Řada lidí udělá to, co někteří činí už nyní, čili budou dělat mrtvého brouka - ono to nějak dopadne, přece mi nemohou vzít vše, ani střechu nad hlavou. Až dodatečně poznají, jak se mýlili. Jiní udělají ještě větší hloupost. Budou si brát stále další a další půjčky, aby zaplatili dřívější dluhy, a takovéto vytloukání klínu klínem je dovede v lepším případě k insolvenci, v horším případě i do vězení pro úvěrové podvody. Takovýchto zoufalých až tragických případů a osudů znám ze své praxe příliš mnoho.
Domnívám se, že stát by neměl rezignovat na své funkce a úplně se zbavit kontroly a ochrany jak oprávněných, tak ale i povinných. S ohledem na to, co jsem řekla, je možnost dohledu, navíc prakticky náhodného, a to jen v ojedinělých případech, zcela nedostatečná. S ohledem na tyto skutečnosti proto navrhuji, aby byl návrh zamítnut. Pokud tento návrh neprojde, aby bylo rozhodnuto o vrácení zákona vládě k přepracování.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Nedvědové. Nyní se přihlásil pan poslanec Stanislav Křeček. Prosím.
Náhradní kartu číslo 9 - promiňte pane kolego, ještě oznámím - má pan poslanec Doktor.
Prosím, slovo má pan kolega Stanislav Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji. Dámy a pánové, bez většího zájmu Sněmovny doprovázeného ohňostrojem nadšených výkřiků jak ministra, tak zpravodaje se nám tady připravuje něco, na co společnost vůbec není připravena.
Pokud sledujete sociální sítě nebo další veřejná vystoupení některých lidí, tak víte, že existuje velmi silná snaha některých lidí o zrušení soukromých exekutorů. Nemine týden, abychom se v tisku nedozvěděli, jaké vybočení z právního řádu a z jednání soukromí exekutoři dělají. A za této situace přichází ministerstvo s nápadem, ať už je to řečeno jakkoli, který spočívá v tom, že exekuce budou dělat jenom soukromí exekutoři. Ať si o tom myslíme cokoli! Z pravomoci soudů se prostě vyjímá, tato důležitá činnost státu se dává do soukromých rukou.
Vím, že je tam řada věcí, nechci to odborně rozebírat, je to složitá právní otázka, ale na takovouto změnu podle mne společnost připravena není! Stav soukromých exekutorů, stav kontroly soukromých exekutorů není takový, abychom mohli spustit to, aby se stát vzdal výkonu své moci a předal ji do soukromých rukou. Navíc ještě s odůvodněním, že soudy jsou zahlceny. No dobře, jestliže jsou soudy zahlceny, přece to nemůžeme řešit tím, že předáme výkon soudnictví do soukromých rukou. To bychom tak mohli činit i u policie. Za chvíli budeme mít nějaké soukromé šerify atd. Tohle přece není cesta.
Není pravda, že to podporuje odborná veřejnost. Já mám celou řadou námitek od soudců, kterým se dokonce ukládá, aby spisy, které se vedou na soudech, předali soukromníkům! Kde to, prosím vás, jsme, že soudu se ukládá, aby spisy, které dosud vedly, předaly soukromníkům? Navíc máme ještě soudy, kde žádný soukromý exekutor není, takže nevím, komu ty soudy ty spisy předají. Navíc, jestli je tam víc soukromých exekutorů, tak asi je budou dražit. Čili podle mého názoru toto není cesta.
Ten zákon jinak obsahuje řadu pozitivních věcí, které bychom asi měli projednat, ale to zásadní gros této změny, totiž posílení soukromých exekutorů na výkon kontrolované státní moci, prostě možný není. Není to přece žádné formální rozhodování soudu, jak jsme tady slyšeli. Přece soud přitom rozhodování rozhoduje o zastavení, o odložení výkonu rozhodnutí třeba z nějakých sociálních důvodů. Na to přece soukromý exekutor žádný ohled brát nebude! Podle mého názoru tedy toto není správná cesta.
Navrhuji, abychom to tedy projednali v ústavněprávním výboru, ale tato základní věc, která spočívá v tom, že se stát vzdát v tak citlivé situaci, která dneska je u výkonu soukromých exekutorů, své pravomoci, podle mého názoru možná není. Děkuji. (Potlesk levé části sálu.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Křečkovi. Hlásí se pan poslanec Jan Chvojka. Prosím.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, vážení kolegové, kolegyně, dovolte, abych se i já krátce vyjádřil k právě projednávanému tisku číslo 537. Na začátek řeknu, že moje stanovisko je podepřeno konzultacemi se soudci, kteří se zabývají problematikou výkonu rozhodnutí.
Vládou navrhovaná novela ubírá možnost výběru mezi výkonem rozhodnutí prováděným soudem a exekucí prováděnou soudními exekutory nejen fyzickým osobám, ale i obchodním společnostem a orgánům státu, které byly dosud v rámci soudního výkonu rozhodnutí osvobozeny od placení soudních poplatků. I s ohledem na platnou judikaturu upravující nárok soudních exekutorů na odměnu a náhradu hotových výdajů za výkon exekuční činnosti pak v případě úspěchu vládou předkládané novely hrozí, že stát sice ušetří část výdajů na provoz justice, avšak jiné, v mnoha případech vyšší výdaje bude muset oproti tomu vynaložit za odměnu a hotové výdaje soudních exekutorů v případech, kde stát a jeho organizační složky budou mít postavení oprávněných v exekučním řízení. Další nemalé výdaje pak bude muset stát vynaložit v souvislosti s předpokládaným ukončením pracovního poměru zaměstnanců justice provádějících doposud agendu výkonu rozhodnutí na okresních sudech.
Nelze dále přehlédnout ani tu skutečnost, že vládou předkládaná novela počítá s tím, že jakmile se stane účinnou, pak budou muset okresní soudy své dosud neskončené spisy týkající se výkonu rozhodnutí předat k vyřízení soudním exekutorům v jejich obvodu, avšak ve dvou případech, a těmi jsou okres Rychnov nad Kněžnou a Louny, tak dosud nelze učinit, neboť v obvodu těchto okresních soudů dosud nepůsobí ani jeden jediný exekutorských úřad. I tam, kde tyto exekutorské úřady již existují, pak často nedisponují takovou kapacitou, aby zvládly bez větších průtahů vyřídit velké množství spisů, které jim budou přiděleny k vyřízení okresními soudy.
Co se týká agendy exekuce prodejem nemovitostí, pak se domnívám, že by výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí bylo vhodné i nadále ponechat v kompetenci soudů, neboť soudní exekutoři často vydávají exekuční příkaz prodejem nemovitostí povinného, avšak následně exekuci provádějí jiným způsobem. Tím i léta brání soudům s ohledem na ustanovení paragrafu 14 zákona číslo 119/2001 Sb. v tom, aby soudy realizovaly později nařízený výkon rozhodnutí prodejem totožných nemovitostí povinného ve prospěch jiného oprávněného, zatímco opačně tomu tak i s ohledem na skutečnost, že soud je vázán způsobem výkonu rozhodnutí, který navrhl oprávněný, a i proto soudy provádějí soudní výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí zpravidla rychleji, než jak provádějí soudní exekutoři exekuci prodejem nemovitostí, nebývá. Takto si ovšem v případě střetu exekucí prodejem nemovitostí konkurují i samotní soudní exekutoři a ani v novele obsažený nový § 15a na tom, právě s ohledem na možnost soudního exekutora realizovat exekuci vícero způsoby současně, nemůže příliš změnit. Navíc je s ohledem na povahu exekučního řízení podle zákona č.120/2001 Sb. nepochopitelné, proč by podle novelou zaváděného ustanovení § 15a zákona číslo 119/2001 Sb. měly o návrzích oprávněných dle tohoto ustanovení rozhodovat okresní soudy, v jejich obvodu je daná nemovitost, a nikoliv soud exekuční.
V neposlední řadě pak ve vládou předložené novele shledávám i legislativní chybu spočívající v tom, že ačkoliv novela ponechává ustanovení § 338b až 338e občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva v platnosti, pak v novelou presumovaném ustanovení § 251 odst. 2 občanského soudního řádu se tento způsob výkonu rozhodnutí vůbec neobjevuje, a tudíž by bylo vhodné jej tam doplnit, neboť v opačném případě by soud postupem dle nového ustanovení § 251 odst. 3 občanského soudního řádu musel odmítat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, který je ovšem i nadále ponechán v ustanovení § 338b až 338e občanského soudního řádu, neboť v opačném případě by soud postupem dle nového ustanovení § 251 odst. 3 občanského soudního řádu musel odmítat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, který je ovšem i nadále ponechán v ustanovení v § 338b až § 338e občanského soudního řádu.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.) ***