(13.30 hodin)
(pokračuje Skokan)
A pokud tady ještě byla snad řeč o vábení Sirén, já musím říct, že jako jedna z řady dalších iluzí, které jsem tady ztratil, tak byla moje iluze o tom, jak vypadá Siréna. Já bych chtěl prostřednictvím paní předsedající říci na adresu pana ministra financí, že takto jsem si ji určitě nepředstavoval, nicméně teď podléhám vábení této Sirény a jím ubezpečován, že vše je v nejlepším pořádku, jsem připraven hlasovat pro senátní návrh zákona, tak jak se nám vrací. Bohužel jsem si vědom všech dalších negativ, která to s sebou nese, a doufám, že tato Siréna nevede mě a další mezi Scyllu a Charybdu, ale naopak, že při mém objevném putování, kdy si připadám jako Odysseus a stále něco objevuji, mě dovede do nějakých lepších vod a lepších krajů, a ne mezi pověstnou Skyllu a Charybdu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ještě dvě faktické poznámky - pan poslanec Stanjura a pan poslanec Šlégr.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych doporučoval kolegům, aby více důvěřovali zastupitelům měst a obcí. Jaká je pravda? Sportovci si sami zařízli slepici, která snášela zlaté vejce. Já jsem z Opavy, 360 km od Prahy, a my pět let jsme museli financovat sport mnohem více než předtím, protože Sazka, kterou ovládali sportovci, neposílala peníze. Neposílala peníze na mládež, do těch malých tělovýchovných jednot, a už roky to města a obce platí ze svých rozpočtů. Tak nedělejme z našich kolegů v zastupitelstvech ty, kteří na sport nedají ani korunu. Už to dělají roky a roky financují výpadek ze Sazky. To přece každý ví. A první, kdo by to měl přiznat, jsou ti, kteří byli akcionáři Sazky a kteří takový stav připustili. My jsme museli po desetitisících, statisících podporovat ty jednoty, ať už to byly tělovýchovné jednoty nebo Sokoly nebo podobně, protože ty peníze z Prahy přestaly chodit. V Praze byly akce, dejme tomu nějaké využití té haly, kdežto ty vesnické nebo vzdálené regiony už dávno peníze do sportu dávají mnohem víc na úkor jiných akcí, na úkor jiných priorit, protože prostě nebylo zbytí. Ty peníze prostě řádově v miliardě vypadly a miliardu obce dávají do dneška ze svého. Tak se nebojme, když se jim zvýší příjmy, že by z toho nedaly sportu vůbec nic. Garantovat se to nedá, nicméně lobby malých vesnických jednot nebo malých jednot je mnohem silnější v tom konkrétním zastupitelstvu než tady v Praze na nějakém centrálním orgánu.
Já se nebojím toho, že by k mládeži na sport peníze z rozpočtu měst a obcí nedoputovaly. Já si myslím, že tam doputují. Jsme schopni potom to vyhodnotit až za rok 2012. V této chvíli to samozřejmě v těch rozpočtech není, protože města schvalují rozpočet podle platné legislativy a nemohou s tím počítat, nicméně pokud jim to umožníme, věřím tomu, že velká část těch peněz skončí zejména v mládežnickém sportu. A je na samotných sportovcích, aby si ohlídali, aby to neskončilo ve vrcholovém sportu, aby to skončilo skutečně u mládeže a u přípravy a podpory sportovišť, aby měly děti kde sportovat.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Tak a poslední faktická v tuto chvíli, pan poslanec Šlégr. Prosím.
Poslanec Jiří Šlégr: Ještě jednou děkuji za slovo. Začnu odpovědí na pana předsedu Stanjuru. Víte, já zde opravdu nejsem proti obcím. Ne, je to správně, že to budou obce a města, které by to měly rozdělovat. Já jsem pouze řekl, že budu rád, když my sportovci budeme vědět, s čím můžeme počítat.
Dozvěděl jsem se, že sedím na hrušce. Nesedím na hrušce. Já, dámy a pánové, bojuji za sportovce a prosím zde - já zde nekážu, já zde pouze prosím - abychom českému sportu pomohli. A ať už to bude jakkoli, myslím, že to není moje přání, ale je to moje povinnost, abych zde jako bývalý sportovec vystoupil pro sportovce a za sportovce. Pokud jim můžete pomoct, ať už to bude jakkoli, učiňte tak. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji a nyní má slovo předseda poslaneckého klubu Věcí veřejných pan poslanec Vít Bárta.
Poslanec Vít Bárta: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v předvánoční atmosféře v den, kdy jsme začali velmi smutnou a velmi zásadní pietou, myslím, že dnes se pouštět do ostrých hádek je velmi složité, a proto i mně dovolte se nejdřív k hazardu vyjádřit pozitivně.
Ať je to jakkoliv, ať máme různé pachuti, tak je zapotřebí zdůraznit, že se nám podařilo pro sport pro příští rok mít plus 800 mil. korun. V tom, jak se škrtá rozpočet, v tom jak všude chybějí peníze, myslím, že je to dobrá zpráva.
Já považuji zároveň za zásadní říci, že na koaličních jednáních zaznívaly hlasy o tom, že je zapotřebí ve stejné logice zajistit i vyšší míru financování sportu v letech 2013, 2014, a mám potřebu ujistit tady své předřečníky, že zájem Věcí veřejných nejenom z pozice ministra školství, ale i celé strany Věci veřejné, několikrát prezentovaný na našich koaličních jednáních K9, v tomto duchu zazníval a já jsem necítil odpor ze strany ODS ani TOP 09, že by financování sportu mělo být v roce 2013, 2014 menší. Naopak, jednoznačně vyšší, odpovídající tomu, jak předpokládáme navýšení příjmů.
Druhou věcí - a opětně říkám, snažím se začít pozitivně - je to, že bez ohledu na různé zcela oprávněné výtky, které tady zaznívaly o tom, jak hazardní společnosti rozdělují finanční prostředky, které patří do státní kasy, a že to nemají být finanční prostředky, které mají rozdělovat hazardní společnosti, tak toto je věc, za kterou je zapotřebí Senátu poděkovat, že nám napravil naši chybu zde z Poslanecké sněmovny a že máme možnost v kontextu dohody K9 k financování sportu hlasovat pro lepší návrh než ten, který odsud ze Sněmovny odešel.
To třetí, to už není pozitivní, to už je smutné a těžké a to je samozřejmě to, že nám Ministerstvo financí a Senát vrací návrh, který jednoznačně zdaněním 55 korunami za den za výherní automat jednoznačně vytváří díru pro nevybírání peněz od hazardních společností do státní kasy ,a je jednoznačné, že tak vzniká díra ve státním rozpočtu, v tom, co jsme chtěli vybrat, ve výši více než 1 mld. korun. Je to o to smutnější, že víme, že naše Ministerstvo financí nám příliš nezkvalitňuje výběr daní, že máme nedobrý výběr daní, že máme velké problémy s výběrem daní. A toto je další díra, u které, mám-li myslet na předvánoční atmosféru a vážit slova nepříliš ostrá, tak musíme přemýšlet nad tím, do jaké míry to, co se nám vrací, je otázka nevědomosti, naivity, nepřesnosti, anebo naopak záměru. Záměru, který prospívá konkrétním firmám a možná konkrétním dalším lidem, kteří jsou s touto zodpovědností spojeni.
Nicméně, jak jsem říkal, současná situace nám neumožňuje postupovat jinak, než se smířit s tím, že činíme nedokonalé kroky a že nesmíme rezignovat na to, abychom naše nedokonalé snažení se snažili stále zlepšovat a vylepšovat. A já jsem rád, že jsem získal podporu u pana předsedy poslaneckého klubu ODS, pana Stanjury, a mohu zde říci, že po vzájemné debatě požádáme pana premiéra, abychom se nad novým loterijním zákonem a nad dalším zdaněním hazardu v koalici po Novém roce znova sešli a s ministrem financí debatovali tak, abychom se vyhnuli stejným chybám, které tady nad 55 korunami, ale i jinými chybami v rámci onoho zákona, který dnes máme schválit, vznikly.
Dámy a pánové, dovolte mi proto, že situace pro nás, kteří máme v našem poslaneckém klubu senátora, bývalého senátora, bývalého starostu, současného poslance, který léta bojoval, a nejenom bojoval, ale i bojuje proti malému zdanění hazardu, proti přílišné rozbujelosti hazardu v České republice, abychom za prvé z pozice předsedy poslaneckého klubu Věcí veřejných se postavili za našeho poslance a stáli za ním s tím, že on dnes nevystupoval proto, že by to byl jeho momentální nápad, ale že se tak chová standardně už dlouhá léta bez jakýchkoli pochybností. A v rámci této složité situace mi dovolte požádat jménem poslaneckého klubu Věcí veřejných o patnáctiminutovou přestávku před vlastním hlasováním o tomto zákoně.***