(19.40 hodin)
(pokračuje Benda)
Já jenom upozorňuji na tuto souvislost, že vybrat jednoho extremistu - a teď nemyslím extremistu životního, ale člověka extremistických názorů - a na něm postavit svoji argumentaci je poměrně vratké.
Jinak upozorňuji, že v rozpravě zazněly návrhy i na zamítnutí i na vrácení vládě k dopracování a tyto by měly být v tuto chvíli hlasovány. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu zpravodajovi a s přednostním právem se o slovo přihlásil pan poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem poslanců sociální demokracie k tomuto vládnímu návrhu zákona. Jedná se o stanovisko poslaneckého klubu, který zde reprezentuje politickou stranu, která dostala v minulých volbách do Poslanecké sněmovny nejvíce hlasů, je to tedy nejsilnější poslanecký klub v této Poslanecké sněmovně, a to na základě rozhodnutí voličů z května roku 2010.
Chtěl bych jasně říci, že my zde jako sociální demokraté při hlasování podpoříme návrh na zamítnutí tohoto vládního návrhu zákona a podpoříme rovněž jako sociální demokraté návrh na vrácení k dopracování. Vedou nás k tomu zejména následující důvody.
Jsme přesvědčeni o tom, že zákon by se měl spíše jmenovat zákon o poskytnutí daru ve výši 134 mld. korun, a od tohoto přesvědčení nás neodvrátila ani diskuse, která se zde vedla v rámci prvého čtení projednávání tohoto návrhu zákona. Jako sociální demokraté nemůžeme souhlasit s vyčíslením hodnoty nemovitostí, za kterou má být poskytnuta finanční kompenzace ve výši 59 mld. korun, zejména s ohledem na zásadu rovnosti a spravedlnosti při vypořádání ostatních restitučních skupin po roce 1989. Ocenění je podle našeho názoru nadhodnoceno o více než 40 mld. korun.
Velmi často se zde uváděl ze strany obhájců tohoto vládního návrhu zákona argument na základě rozhodnutí Ústavního soudu. Ústavní soud ale nikdy nerozhodl o tom, že má být vyplácena finanční kompenzace, a v žádném případě Ústavní soud nerozhodl o tom, že má být vyplacena právě takto vysoká finanční kompenzace. Já bych rád požádal všechny, kdo argumentují Ústavním soudem, aby jím argumentovali pouze a výhradně směrem k majetku, který je blokován na základě blokačních ustanovení zákona o půdě. To je onen majetek, který v tuto chvíli nemůže být využit k rozvoji obcí, a určitě všichni, jak jsme tady, usilujeme o to, aby se podařilo tento majetek z blokace uvolnit a u těch několika desítek, možná stovky obcí, pro které to představuje problém, aby bylo možné ten problém vyřešit. Ale nelze argumentovat Ústavním soudem, pokud jde o částku 59 mld. korun, které se tato vláda rozhodla darovat církvím během příštích třiceti let.
Finanční kompenzaci pokládáme za nepřiměřenou i vzhledem k ekonomické síle a rozpočtové situaci naší země. Je evidentní, že narovnání bude financováno buď dalšími škrty, nebo bude financováno dalším zvyšováním daní. Jinak to možné nebude v situaci, kdy naše země hospodaří s rozpočtovým schodkem, který se několik let nedaří stlačit pod 100 mld. korun. Je tedy evidentní, že toto narovnání zaplatí střední vrstvy a zaplatí ho také ti nejchudší. Buď tím, že se jim zvýší nepřímé daně, nebo tím, že se škrtnou výdaje tam, kde se ještě škrtnout dají. A bohužel jsme svědky toho, jak se škrtá zejména v sociální oblasti. Uprostřed finanční krize, v době, kdy je evidentní, že ekonomika zpomaluje, že míříme ke stagnaci hospodářství, by vláda podle našeho názoru měla upřednostnit výdaje, které posílí zaměstnanost a které posílí sociální soudržnost. Priorita této vlády je jiná, je to toto velmi velkorysé narovnání s církvemi.
Obáváme se jako sociální demokraté také rizika nového kola restitučních soudních sporů, které by mohly ve svém výsledku prolomit restituční hranici 25. února 1948 a potenciálně narušit majetkové poměry definované po druhé světové válce.
Cítíme potřebu konstatovat a znovu zdůraznit, že tento návrh byl připraven bez dohody, bez konzultace s opozicí. Nezajišťuje dlouhodobě stabilní řešení, které by překračovalo rámec tohoto volebního období. Vláda Petra Nečase nemá pro tento obrovský přesun majetku v hodnotě 75 mld. korun a finanční kompenzaci ve výši 59 mld. korun podporu veřejnosti. Předložený návrh na narovnání s církvemi odmítá 70 až 80 % občanů naší země. Pravicová koalice ODS, Věcí veřejných, TOP 09 odmítla také návrh opozice na to, aby se o této věci mohlo uskutečnit referendum, aby mohli rozhodnout sami občané. Je evidentní, že vláda spěchá, že se snaží tento návrh protlačit Sněmovnou a Senátem za každou cenu, že se prostě bojí názoru občanů, který by mohli případně vyjádřit buď v referendu, nebo v příštích volbách do Poslanecké sněmovny.
Sociální demokracie upřednostňuje řešení financování církví z výnosu speciálního veřejnoprávního fondu. To skutečně není žádná novinka, je to věc, o které se diskutuje delší dobu, a naše představa je taková, že by se do tohoto fondu převedl majetek, který si církve nárokují, a z výnosu tohoto majetku by se spolufinancovala činnost církví v příštích letech. To je jednoduché schéma, které by podle našeho názoru umožnilo financovat potřeby církví a současně neposkytovat 59 mld. korun rozpočtových kompenzací. Je to obrovský převod peněz a majetku, je to změna, která podle našeho názoru vyžaduje širší politický konsenzus, ale nic takového tady neexistuje.
Jako sociální demokraté budeme tedy hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu, popř. pro jeho vrácení k dopracování. Jsme na začátku legislativního procesu. Pokud tyto návrhy nebudou přijaty, budeme se snažit tento návrh změnit v rámci projednávání na půdě Poslanecké sněmovny nebo v rámci projednávání tohoto návrhu na půdě Senátu, a to tak, abychom odstranili ta místa, která jsem označil jako nejvíce problematická, jako nejvíce nebezpečná, jako nejvíce riskantní. Děkuji. (Potlesk vlevo.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S přednostním právem se též hlásí pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Paní předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, budu velmi stručný. Komunistická strana Čech a Moravy předložila v této věci dva návrhy. Za prvé návrh na vyhlášení referenda v této záležitosti, protože není pravda, že by to snad byl nějaký danajský dar této vládě za celé období od roku 1990, resp. 1993 až roku 2012. Tak tomu není. Od roku 1990 se o této věci jednalo, byl přijat zásadní zákon, který jmenovitě vydával církvím určité majetky, a v tomto ohledu tedy závazek církví legálně působících na území Československé, resp. České republiky, už byl uspokojen. To je jedna záležitost. A občané České republiky tento závazek církví vnímali. ***