(11.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Mně se zdá, že jedna věc je diskuse nad touto fiskální dohodou a druhá je, jak dnes vůbec přistupujeme k těm summitům a k tomu, jakou roli na nich hodláme do budoucna sehrávat. Všichni jsme zaregistrovali, že ve věci posledního summitu dokonce i ve vládní koalici existuje rozkol. A není to poprvé. Je to vlastně série příhod, které se týkají koncepce české zahraniční politiky, které se týkají dokonce i analýzy této fiskální dohody, protože krátce jsme na serveru mohli vidět analýzu Ministerstva zahraničí, která pak zmizela a která měla zřejmě jiné závěry, než je ta, která je na serveru Úřadu vlády. Tady neustále vidíme paralelnost dokonce i ve vládní koalici, i ve vztahu k těm krokům, ke kterým v Evropské unii dochází a ke kterým se máme nějak postavit. A nebylo možné chvílemi přehlédnout až trapnou roztržku, ke které došlo mezi ministrem zahraničí a premiérem. A mě v této chvíli by docela zajímalo, jaké byly analýzy Ministerstva zahraničí k této fiskální dohodě a k summitu. Kde jsou ty analýzy? Právě proto, že z webu najednou tak záhadně některé zmizí, dřív, než si je člověk stihne stáhnout. Tak kde je tady pozice Ministerstva zahraničí?
Já nesouhlasím s tím, že ten summit byl takovým překvapením. Dokonce i když je pravda, že některé věci se dopracovávají až tam, jsem přesvědčen, že tým lidí kolem premiéra měl povinnost alternativy mu připravit. To všechno mělo být k dispozici. Premiér přece nemohl být zaskočen tím, co se tam objevilo. Všichni, kdo se tím zabývají, vědí, jak to funguje. O funkci šerpů a o tom, že země mají své lidi, kteří pracují na té přípravě. Takže vlastně jaké jsou alternativy, o čem se bude mluvit - to všechno je připraveno předem. Tam přece není možné, aby byl premiér najednou dezorientován, abychom byli v situaci, kdy nám vysvětluje, jaký měl mandát a proč mohl něco, nebo nemusel udělat. Přece ti, kdo se účastní té debaty, dopředu vědí, kde budou ty základní body, a mohou v podstatě mít k tomu vybudovanou pozici. Myslím, že to je něco, co určitě lze udělat. A pokud ne, tak to znamená, že ani štáb kolem premiéra nefunguje. A mě by strašně zajímalo, jak funguje.
Mě by zajímalo, jak funguje komunikace mezi Ministerstvem zahraničí, které se tím zabývá, a Úřadem vlády. Dlouho se mluvilo o tom, že Úřad vlády vypracovává vlastní koncepci evropské politiky. Tu jsme nikdy neviděli. Jak vypadá ta koncepce? Já se na to ptám proto, protože jsem tady řekl, že mám dojem, že Úřad vlády má jinou představu o dalším vývoji Evropy než třeba my nebo možná Ministerstvo zahraničí. Tak by nám měli říci jakou, abychom pochopili lépe to chování. Pak bychom možná lépe porozuměli tomu, proč se premiér odmítá připojit k této smlouvě. Ale o koncepci se mluvilo, nikdo ji neviděl. Nevím, jestli existuje.
A já vůbec dneska nevím, jak se vlastně dělá evropská politika. Kde se dneska tvoří evropská politika? Máme dva státní tajemníky, jednoho na Ministerstvu zahraničí, jednoho na Úřadu vlády. Ministerstvo zahraničí mi připadá odstavené - z toho, co tuším. Není mi jasné, jak jeho analýzy, pokud existují, do té celé věci vstupují a kdo tedy připravuje pozice pro summit. Je to pan Belling, ten druhý státní tajemník Úřadu vlády? Ten když někde vystupuje, říká, že není politik, že je pouze úředník. No, snad člověk, který takto sám sebe charakterizuje jako pouhého úředníka, nemůže prostě připravovat politická rozhodnutí. A kdo je tedy připravuje? Ministerstvo zahraničí je odstaveno, tady je pouze úředník. Tak v čí hlavě se tedy rodí ty politické pozice? Kdo vlastně dneska dělá evropskou politiku státu? Já v tom mám naprosté nejasno.
O to tíže lze pochopit, co se vlastně odehrálo na summitu a co se odehrává v hlavě premiéra. Premiér tvrdí, že je všechno v pohodě a že to všechno zřejmě bylo kontinuální a předvídatelné. No, není to pravda. Překvapený jsem byl nejen já, ale také český ministr zahraničí. Představitelé dalších států to jasně formulovali, že český postoj nechápou nebo že jim je nejasný. To není tak, že bychom si vymysleli tu nesrozumitelnost. Ta nesrozumitelnost české politiky je faktem. A dokonce dlouhodobě. A tento summit vlastně byl opakováním toho nesrozumitelného, nejasného chování. A říkám, premiér nám dodatečně vysvětluje své pohnutky. Ale takhle by to snad ani nemělo být. My bychom neměli být překvapováni tím, co premiér udělá a dodatečně pak vysvětlí. Já si prostě myslím, že - a v tom, co říká, dneska dodatečně, v řečech o fiskální unii, v tom skutečný argument nevidím, protože to mi připadá naprosto nepřesné. Chápete? To je tlach. Fiskální unie, federace apod., to je dneska tlach, dle mého názoru. Tohle není předmětem fiskální dohody. Tohle nemůže být důvodem toho chování. To odmítám.
Já si ani nemyslím, že během této jedné schůze se můžeme dobrat k pochopení toho, co se vlastně kolem české zahraniční politiky děje. Já si hlavně myslím, že tam je jakési zvláštní vakuum, že ta argumentace, kterou předvádí premiér po summitu, je důkazem toho, že to všechno dostatečně důkladně připraveno není. A to nejenom proto, že se v těch článcích objevují takové nesmysly, jako že mnozí evropští politici se zřejmě nechali inspirovat severokorejskou ideologií ču-čche. Pan premiér to vysvětluje tím, že to je způsob, jak nalákat čtenáře. Já si myslím, že to je něco, co si nelze dovolit v takovém textu, kde se vysvětluje, co se stalo na summitu. Tím spíš, že ten, kdo pomáhal nebo kdo pracoval na tomhle textu... Tak bych chtěl upozornit premiéra, aby toho člověka propustil, protože ty pasáže, které tam byly o tom, že Evropská unie se izoluje ve vztahu k Číně a k Rusku a podobně... Chápete, Česká republika dneska nemá podle mě tak jednoduché vztahy s Čínou, jak se ukazuje na diplomatické úrovni. A rozhodně paní Merkelová a jiní jsou dneska neskonale úspěšnější. Takže říkat, že Evropské unii se nedaří, je od nás směšné. Jestli tohle někdo napsal, tak byste ho měl z vašeho týmu propustit. Rozumíte? Tento typ vysvětlování pozic ukazuje nekompetenci dokonce ve vašem bezprostředním okolí, pane premiére. Já tady nechci číst ten článek, ale ten článek prostě moc za důkladný rozbor ani nestojí.
Mně vadí úroveň argumentace, kterou premiér volí po summitu, aby své rozhodnutí zdůvodnil. Ta úroveň je prostě nízká. Řeči o fiskální unii a federaci - to prostě není hodno debaty o fiskálním kompaktu. Ten o tom prostě není, takhle se to odbýt nedá.
A opakuji, tady nejde jenom o tu jednu fiskální dohodu, která opravdu není cestou z krize a která by se dala určitě i kritizovat. A já sám jako sociální demokrat, kdybych měl možnost tam sedět, bych samozřejmě musel říct velké množství výhrad, protože se domnívám, že toto je opravdu soustředění se pouze na otázku vypořádání se se zadluženými, pouze na způsob, jak budeme kontrolovat dluhy apod., ale není tam prostě vize toho, jak se z krize dostaneme. Vím, že na summitu byl také přijat text deklarace, ve kterém se mluví o stabilizaci, o ekonomickém růstu, o místech pro mladé apod. Ale to byla pouze samozřejmě několikastránková deklarace. Myslím si, že je celá řada věcí, ve kterých můžeme být kritičtí k tomuto textu a poukazovat na to, že tenhle text není sám žádnou spásou ani řešením a že obsahuje i celou řadu otázek do budoucna. To všechno je pravda. Nicméně tenhle text podle mě nedával důvod k prohlášení, že tady prostě je křižovatka k fiskální unii a my od tohohle půjdeme pryč. To je prostě součást jízdy ve vlaku, ve kterém jsme, do kterého jsme nastoupili a zavázali se, že se budeme na tom pohybu podílet.
Chápete? My máme závazek, že na tom budeme pracovat. A to, že se tam drtivá většina zemí rozhodla, že je třeba udělat určité kroky, na to se nedá reagovat tak, že vezmeme ocelovou tyč a strčíme ji mezi kola. To je prostě chování, které se do společnosti, která má určitou kulturu vystupování, nehodí. Tohle ne prostě zaráží proto, že nebylo na tom summitu podle mě zdůvodněné. Vyvolalo rozpaky v ostatních. Činí z nás nesrozumitelného partnera a vytváří dojem, že my té Unii prostě nevěříme a počítáme s tím, že když zůstaneme bokem, tak se nic vážného nestane. A to je to, čemu nerozumím.
Opakuji, já jsem přesvědčen, že - a věřím, že je velká šance na to, že se Evropská unie konsoliduje i hospodářsky, že se obnoví ekonomický růst a samozřejmě pak se bude snažit také ty členské země prosadit v prostředcích na infrastrukturu apod., které budou motorem budoucího růstu. A my bychom se měli snažit, protože v České republice také nám peníze nepadají z nebe, my bychom se měli snažit, aby nám tohle pomohlo zítra se z té krize dostat. ***