(16.20 hodin)
(pokračuje Paroubek)
V každém případě v návrhu nepovažuji za dostatečně jasně vyřešenou otázku technologických center a center strategických služeb. Jistě se na první pohled může zdát velmi bohulibým cílem usilovat o investory, kteří zde mají v plánu realizovat kromě projektů z oblasti zpracovatelského průmyslu i projekty spíše výzkumné a vývojové.
Ale upřímně, pane ministře, já chápu, že vás teď zajímají slova předsedů vašeho poslaneckého klubu, ale možná že byste si rád vyslechl některé mé drobné zkušenosti v roli řekněme politika a praktického ekonoma.
Víte, právě v regionech, které jsou z hlediska nezaměstnanosti nejproblémovější a kde nezaměstnanost dosahuje dramatických hodnot, mám na mysli především Ústecký a také Moravskoslezský kraj, ale je celá řada dalších okresů, kde tomu tak je, je problém mezi těmi nezaměstnanými získat takovou strukturu pracovních sil, která by odpovídala těmto smělým myšlenkám. Jinak řečeno, měli bychom vycházet z reality, která v těch okresech je a v těch oblastech je.
Je tedy nutné si uvědomit, že nynější koncept investičních pobídek je skutečně mnohem zásadnější při rozhodování v případě investic do zpracovatelského průmyslu nežli do vědy. V druhém případě je třeba se zaměřit na podporu rozvoje vědy a úrovně vysokého školství k přilákání zahraničních investorů se zájmem investovat do výkonu. Toto je samozřejmě otázka v gesci spíše Ministerstva školství. Ovšem Ministerstvo školství bohužel vykazuje takové výsledky, které vedou spíše k devalvaci vzdělání, často zejména technického směru, idejím, že vzdělání je tržní produkt, který stačí si zaplatit, a nikoli jakési vyšší know how, ze kterého profituje následně celá společnost, a proto je třeba ve vzdělání podporovat skutečně ty nejtalentovanější. O odborníky, které by vyprodukoval systém školství, bude mít často v případě nekvalitních vysokých škol jen málokdo zájem.
A právě z toho plyne má obava, že vzhledem k těžko uchopitelnému praktickému významu technologických center a center strategických služeb a dále k zavedení nového institutu strategických investičních akcí, které v sobě též mohou taková technologická centra zahrnovat, díky kterým bude investor mít možnost čerpat všechny možné investiční pobídky včetně přímé finanční dotace, hrozí, že se tento instrument stane ne tak účinným nástrojem.
Chtěl bych se ještě zmínit v závěru svého vystoupení o roli CzechInvestu. Já bych se především chtěl vrátit k těm lidem, kteří v CzechInvestu působili v letech 2005, 2006 a 2007. Chtěl bych říci, že to byli lidé vysoce kvalifikovaní, kteří nebyli navázáni, možná až na výjimky, o kterých upřímně řečeno nevím, na žádnou politickou stranu, a já jsem velice želel jejich odchodu. Byli to často lidé, kteří byli ve vedení této organizace, kteří byli graduováni na zahraničních vysokých školách, často ve Spojených státech. Byli to lidé, kteří získali v podnikatelské sféře a později CzechInvestu velmi dobré zkušenosti. Je škoda, že vedení organizace bylo tehdejším ministrem průmyslu rozmetáno, a obávám se, že do dnešního dne se nepodařilo té kvality lidí, která je v této organizaci, dosáhnout zpátky.
Chtěl bych panu ministrovi dát možná jeden námět, který je potřeba nějakým způsobem rozpracovat, a možná že dojdete k názoru, že to je návrh nebo námět - námět -, který by mohl být užitečný. Domnívám se, že v krajích, které mají vysokou nezaměstnanost, a já jsem je tady uvedl, by stálo za to zřídit ve spolupráci s CzechInvestem, příslušný kraj, krajský úřad, určitou dceřinou organizaci CzechInvestu, kde by se také podílel kraj. Kde by i kraj měl odpovědnost za získávání investorů, tak aby ji skutečně ten kraj cítil. Aby ji cítila jak vláda, tak kraj. Myslím si, že CzechInvest v téhle té podobě, jak je, tak se obávám, i v tom organizačním členění, tak jak je, prostě v těch krajích s nejvyšší mírou nezaměstnanosti nepomáhá.
Chtěl bych v závěru říci, že pro návrh jsem sice za určitých okolností, pokud některé pozměňovací návrhy, které tady mírně byly naznačeny, budou prohlasovány, připraven hlasovat, nicméně s výhradou, kterou jsem považoval za nutné tady zmínit, i ty směry, které si myslím, že by se podpora podnikání, a to nejen tohoto velkého, většího, ale i v těch segmentech malého a středního podnikání, měla ubírat. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Paroubkovi. Zeptám se, zda chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě. Nehlásí se nikdo, končím obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou. Hlásí se pan poslanec Šincl.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Dovolte mi, abych mírně okomentoval své pozměňovací návrhy, které mají ambici vylepšit novelu o investičních pobídkách. V mých pozměňovacích návrzích jde o snížení minimální investice pro tzv. strategickou investici v oblasti technologických center a počtu pracovních míst s ohledem na nereálnost dosažení takto velkých investic v období krize.
Dále se mé pozměňující návrhy týkají snížení předepsaného podílu strojního zařízení na celkové investici. Snížení předepsaného podílu strojního zařízení na celkové investici povede ke zlepšení dosažitelnosti investičních pobídek pro více různých typů investorů. Podle současné úpravy musí výrobní zařízení, strojní zařízení tvořit minimálně 60 % celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Podle vládního návrhu stačí, aby výrobní strojní zařízení bylo pořízeno alespoň v hodnotě odpovídající polovině minimální výše investice v částce minimálně 50 milionů korun. Výše uvedené předkládané pozměňující návrhy snižují povinný podíl strojního zařízení na 40 %. Takto stanovená výše ve svém důsledku zvýší podle mého názoru atraktivitu investičního prostředí, a to zejména v okresech nejvíce postižených nezaměstnaností.
Jak již jsem řekl v obecné rozpravě, v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností existují místa s takovou strukturou pracovní síly, která je obtížně zaměstnatelná v projektech s vyšší přidanou hodnotou. Pro takovéto okresy je přínosné získat investice, které nemusí mít ambice hi-tech výroby. V Moravskoslezském kraji jsou takové okresy, jak již jsem řekl, Bruntál a Karviná. Pak se ukazuje, že dosažení 60% hranice z celkové výše investice je pro investory ze zpracovatelského sektoru často příliš vysoká a v řadě případů je problematické takovéhoto procentního podílu dosáhnout.
Proto se hlásím ke svému pozměňujícímu návrhu, který je uveden jako sněmovní dokument 1540.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Šinclovi. Slovo má pan kolega Ladislav Velebný.
Poslanec Ladislav Velebný: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, můj pozměňovací návrh k novele zákona o investičních pobídkách se dotýká zvláště § 2 odst. 1, který zní: Podnikající právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem, zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy, podmínky stanovené přímo použitelným předpisem EU, a pokud bude poskytnutí investiční pobídky v souladu s obchodně hospodářskými cíli a investičními strategiemi ČR. ***