(18.20 hodin)
(pokračuje Opálka)
Poslední zastavení mi dovolte nad deficitem, který vznikl na důchodovém účtu. V roce 2011 odešlo do předčasných důchodů více než 87 tisíc občanů. 87 tisíc občanů je téměř celý jeden ročník, vážení! Výpadek v roce 2012 bude asi 17 miliard jenom za těch 87 tisíc občanů. A statisticky je v předčasných důchodech k 31. 12. 2011 502 tisíc občanů! 502 tisíc! Více než půl milionu! Půl milionu nezaměstnaných, půl milionu v předčasných důchodech. Milion je deficit a to neříkám ti, kteří jsou mimo registr na trhu práce. Takže z tohoto pohledu stát řeší nezaměstnanost na úkor důchodového účtu. Důchodci ve svém solidárním důchodovém pojištění platí ty, kteří nejsou schopni na trhu práce najít zaměstnání.
Tady stát musí tedy řešit deficit nějak jinak, z jiných zdrojů. Tak buď se vraťme k tomu, že navýšíme odvody na státní politiku zaměstnanosti, anebo řekněme, že z těch a z těch daní tolik a tolik půjde na tyto účely. A nelžeme tu, že propad na důchodovém účtu je proto, že už je situace neudržitelná. Ona je neudržitelná na trhu práce, a proto se propadá v důchodech. To, co nás teprve čeká, to je demografický problém. Ten přijde, ale až za 15 let. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, pan poslanec Sobotka byl další, kdo se hlásil do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pak pan poslanec Michalík.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegové a kolegyně, já myslím, že to, co tady zmiňoval můj předřečník, ten obrovský nárůst počtu lidí, kteří odešli do předčasného důchodu nebo do důchodu v loňském roce, je dán jednak situací na trhu práce, ale je také potřeba si uvědomit, že ten stav rozkolísala i takzvaná malá důchodová reforma. Já už jsem tady o ní dnes hovořil. Došlo přece ke změně výpočtu důchodů. Ten výpočet důchodů se snížil proto, že vláda reagovala na rozhodnutí Ústavního soudu a celá věc byla zkomunikována takovýmto způsobem, že ještě zvýšila poptávku mezi občany po tom, aby raději odešli předčasně do důchodu, protože se domnívali, že si tím mohou nějakým způsobem ještě pomoci z hlediska výměry svého důchodu. Prostě svůj podíl a svůj díl odpovědnosti má také současná vláda za to, jakým způsobem za prvé realizovala a za druhé vůči občanům zkomunikovala takzvanou malou důchodovou reformu. To je první věc.
A druhá věc. Bohužel, vláda jenom sleduje, jak se volným pádem zvětšuje schodek na důchodovém účtu, a nedělá žádné aktivní opatření. Když jsem hovořil o tom, že důchodový účet byl za vlády sociální demokracie v přebytku, tak to ale bylo v důsledku toho, že jsme provedli aktivní opatření a dvě procenta z platby na státní politiku zaměstnanosti jsme převedli do důchodového pojištění, to znamená navýšili jsme příjmy důchodového účtu, a tím pádem jsme dosáhli toho, že tento důchodový účet se dostal do přebytku. Současně začaly být prováděny jeho parametrické úpravy tak, aby se stal udržitelným. A já jsem přesvědčený o tom, že není možné, aby vláda jen tak, bez jakýchkoliv aktivních kroků na příjmové straně, sledovala ten obrovský propad prostředků na důchodovém účtu a nakonec to zaplatili současní důchodci tím, že se jim buď zmrazí, nebo omezí valorizace penzí.
A jestliže máme takovýto schodek na průběžném důchodovém účtu, tak jakou dává logiku začít ještě vyvádět další finanční prostředky do soukromého spoření v takzvaném druhém pilíři. A taky se podívejme do okolních zemí, jak tam ty druhé pilíře dopadly, a tam, kde nemají odvahu nebo možnost je zrušit, dodnes jim to výrazným způsobem komplikuje stav veřejných rozpočtů včetně třeba situace, která je dneska na Slovensku, kde do toho druhého pilíře odešlo pod vlivem reklamy obrovské množství slovenských pojištěnců a vláda s tím bude mít ještě v příštích letech opravdu velké problémy. V Maďarsku druhý pilíř zrušili, v dalších zemích je parametricky upravují tak, aby to mělo mnohem menší dopad na veřejné rozpočty.
Já jsem přesvědčený o tom, že pokud dnes Sněmovna neschválí odložení druhého pilíře, tak stejně se k tomu ještě možná budete muset vrátit za vaší vlády, abyste to udělali, anebo ten druhý pilíř bude muset zrušit vláda, která vzejde z příštích voleb do Poslanecké sněmovny. Prostě takovýto typ reformy si v době, kdy musíme snižovat deficit veřejných rozpočtů, jako Česká republika nemůžeme dovolit. A myslím si, že tento náš názor je zcela konzistentní s rozpočtových paktem, je to zcela konzistentní s tím, že musíme v příštích letech redukovat deficit veřejných rozpočtů a zpomalit tempo zadlužování, a naopak pokud druhý pilíř vznikne, tak to bude trvalý problém a trvalý odliv finančních prostředků z druhého pilíře.
Já si nedokážu představit, jak je možné, že vláda v situaci, kdy hledá možnosti v propouštění učitelů, v propuštění policistů, v propuštění hasičů, kdy vláda se chystá změnit schéma valorizace důchodů, zrušit porodné pro všechny a podobná opatření, není schopna racionálně analyzovat nutnost odložení druhého pilíře a nechává si tady ten problém ležet. Stejně jako jsem přesvědčen, že se bude muset ve finále odložit daňová reforma, kterou jste si tady slavně schválili a která je účinná od roku 2015, protože ona znamená další ránu pod čáru ponoru. A úplně největší legrace bude, jestliže v tomto volebním období tady schválíme fiskální ústavu, která ovšem začne působit až v rámci politiky příští vlády, a ta příští vláda bude muset mobilizovat veškeré zdroje pro to, aby byla schopna tu fiskální ústavu naplnit, a jedním z těch opatření bude zrušení druhého pilíře, protože se to ukáže jako jedno z nejrychleji a nejefektivněji realizovaných opatření.
Čili vzhledem k tomu, že vaše vláda přece prosazuje ústavní limitaci veřejného dluhu, tak by bylo na místě, abyste tuto věc velmi racionálně a pečlivě zvážili, protože stejně se k ní budeme muset dostat.
Není to přece poprvé, kdy se tady přehodnocují některá opatření, která byla v minulosti schválena. Chci připomenout rovnou daň, superhrubou mzdu, přece tyto daňové návrhy tady byly prosazeny bez ohledu na to, jaký to bude mít vliv na vývoj veřejných rozpočtů, a vaše vlastní vláda, tentýž ministr financí, který tady zaváděl superhrubou mzdu a rovnou daň, dneska už navrhuje vrátit se k daňové progresi a navrhuje zvýšit sazbu daně z příjmu, protože evidentně přestřelil v roce 2008, když nastavoval parametry daňového a sociálního systému. Prostě takovéto snížení daní si náš stát a naše veřejné rozpočty nemohly dovolit. Teď na to doplácíme. Tyto reformy z roku 2008 budou velmi správně korigovány právě proto, abychom zvládli manévr snižování deficitu veřejných rozpočtů v situaci pomalého nebo vůbec žádného hospodářského růstu.
A ještě jedna poznámka z hlediska hospodářského růstu. Samozřejmě že je pro manažery toho druhého pilíře, pro správce různých portfolií, dluhopisů nebo cenných papírů velmi zajímavé, pokud tady vzniknou fondy, které budou investovat do jejich produktů. Ale já se ptám, jestli to vyváží ten negativní dopad na hospodářský růst, který vznikne tím, že odsajeme další část koupěschopné poptávky a tu část koupěschopné poptávky převedeme do 30letých investic do nejrůznějších finančních instrumentů, které ve finále ani nemusí mít původ v České republice. Čili z hlediska hospodářského růstu a vlivu na vývoj ekonomiky v příštích letech je mnohem racionálnější tyto finanční prostředky nesterilizovat ve finančních instrumentech, nevyvádět je z národního hospodářství, ponechat je tady, aby mohly být buď investovány, nebo spotřebovány, protože to se přímo projeví v rámci růstu české ekonomiky v nejbližších letech. To kapitálové spoření bohužel ne. Finanční prostředky se tady žádným způsobem pozitivně v růstu České republiky neodrazí. Čili my máme řadu argumentů, proč jsme přišli s tímto návrhem. To není jenom ideologický pohled. ***