(14.50 hodin)
(pokračuje Marková)
Někteří z vás, kteří tady sedíte, si pamatujete, že již v roce 2008 až 2009 přikročilo Ministerstvo zdravotnictví k takzvané reorganizaci, kterou však lze označit za faktickou snahu o zrušení zdravotních ústavů, a to bez opory v zákoně. Proto tehdy Poslanecká sněmovna tyto návrhy důrazně odmítla. Připomínám v této souvislosti mnohahodinové debaty při projednávání písemné interpelace podané v prosinci 2009. Já jsem byla osobně spoluautorkou této interpelace. Tato interpelace byla na bývalou ministryni zdravotnictví Danu Juráskovou. Poslanecká sněmovna tehdy naštěstí veškeré tyto nezákonné snahy - protože tehdy byly skutečně nezákonné - Ministerstva zdravotnictví odmítla.
Úsilí o faktickou likvidaci zdravotních ústavů nabylo na síle po volbách v roce 2010. V tomto volebním období došlo nejprve k nevydařenému pokusu o vložení přílepku k jinému zákonu a nyní se nám nový zákon vrací ze Senátu.
Máme tedy dvě možnosti - buď původní sněmovní návrh na sloučení pouze do dvou zdravotních ústavů - v Praze a v Ostravě - zrušením přílohy číslo 3 zákona, proti kterému byly, jak si jistě vzpomínáte, sepsány petice zaměstnanců. Výrazně se postavilo i vedení samospráv v jednotlivých krajích proti tomuto záměru. Proti je Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a samozřejmě také opozice. Přitom se návrh zákona opírá pouze o takzvané špatné výsledky hospodaření zdravotních ústavů. Připomínám, že ještě v roce 2009 hospodařily zdravotní ústavy s vyrovnaným rozpočtem nebo s mírným přebytkem.
Podle Listiny základních práv a svobod má mít každý občan České republiky zaručena práva na ochranu zdraví a na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí. Dosud byla tato práva zajišťována z velké části činností struktur hygienické služby, to znamená krajských hygienických stanic a právě zdravotními ústavy.
V souvislosti se snahou o drastickou redukci zdravotních ústavů se naskýtá několik závažných otázek: Zda vůbec a v jakém rozsahu budou zajištěny dosavadní velmi potřebné služby. Co bude s majetkem v hodnotě 4 mld. Kč, se kterým dosud zdravotní ústavy hospodařily? Co se ve skutečnosti skrývá za snahou zrušit zdravotní ústavy, když dosavadní zkušenosti jasně ukazují na fakt, že tam, kde zdravotní ústavy dosud skončily, přebírají jejich činnost soukromé laboratoře? Je toto primární a pravý důvod neutuchajícího úsilí Ministerstva zdravotnictví o reorganizaci, tj. o zrušení zdravotních ústavů?
Bez jasných odpovědí na tyto otázky a především bez předložení a přijetí koncepce v oblasti ochrany veřejného zdraví v České republice nelze v žádném případě připustit vznik pouze dvou zdravotních ústavů, jak to bylo už schváleno ve sněmovní verzi. Tuto snahu současné vládní koalice poslanecký klub KSČM zásadně odmítá. Tristní situaci ovšem zásadně neřeší ani senátní verze návrhu zákona, která z nepochopitelných - pro mě nepochopitelných - důvodů zachovává stejný počet zdravotních ústavů, pouze Prahu nahrazuje Ústím nad Labem.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v roce 2000 byl přijat zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle tohoto zákona vzniklo 14 zdravotních ústavů, prakticky podle krajů, v každém kraji jeden, a 59 územních pracovišť, to znamená prakticky v každém okrese bylo buď územní pracoviště, nebo sídlo zdravotního ústavu. Tahle struktura byla vytvářena celých deset let.
V roce 2011 zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví záměr na zrušení zdravotních ústavů a ponechání jen dvou, a to v Praze a Ostravě. Tento návrh vyvolal značnou bouři mezi odbornými pracovníky hygienických služeb. I přes tuto velkou kritiku pracovníků hygienických služeb ministerstvo nakonec předložilo návrh novely zákona č. 258/2000 s cílem redukovat počet sídel zdravotních ústavů do dvou měst, Prahy a Ostravy.
Při projednávání této problematiky ve výboru pro zdravotnictví Sněmovny i na vlastním plénu Poslanecké sněmovny byly vzneseny návrhy na ponechání sídel zdravotních ústavů též v Brně a Ústí nad Labem. Návrhy byly předloženy poslanci opozice a myslím, že měly svoji logiku. Já bych je rád podpořil, nebo podpořil jsem je rád, ale bohužel nebyly přijaty.
Při projednávání návrhu Senátem bylo přijato usnesení o zřízení dvou sídel zdravotních ústavů, a to nikoliv v Praze, ale v Ústí nad Labem a v Ostravě. Samozřejmě z řady důvodů já vidím potřebnost tohoto řešení a budu pro tento návrh Senátu hlasovat. Vidím v tom zkrátka logiku, neboť v regionu Ostrava a Ústí nad Labem je prokazatelně nejhorší životní prostředí, nejhorší podmínky pro život občanů. V Praze, a to by zase řekněme svědčilo pro to, aby i v Praze byl takovýto ústav, je značná koncentrace obyvatel a dopravy, je to centrum republiky dopravně dostupné. V tomto smyslu by tedy bylo dobré se ještě vrátit v krátké budoucnosti k tomu, aby nebyla jenom dvě sídla těchto zdravotních ústavů, ale sídla tři.
Ovšem z těch důvodů, o kterých jsem hovořil, s ohledem na prokazatelně nejhorší životní prostředí v regionech Moravskoslezského a Ústeckého kraje, podpořím usnesení Senátu na umístění sídla zdravotních ústavů do Ostravy a Ústí nad Labem.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře, vážená paní senátorko, dámy a pánové, vážené kolegyně, kolegové, není pro mě jednoduché vystoupit po takových rétoricích, kteří zde byli, a není pro mě jednoduché nesouhlasit s částí návrhu pana ministra, protože již při projednávání ve Sněmovně, které bylo bouřlivé, nám bylo naprosto jasné, že stačí úplně dvě ředitelství pro celou republiku.
Já se přiznám jako student lékařské fakulty hygienické - ať se koukám napravo, nebo nalevo, není zde asi nikdo, kdo tuto fakultu měl z lékařů, byť je nás tady 23 - já jsem to říkal i při minulém projednávání, že sovětský model hygieny je dávno zastaralý. Souhlasím s tím, že dvě ředitelství, to znamená v Ostravě a někde - v Praze, nebo v Ústí nad Labem - bohatě stačí.
Klub Věcí veřejných včera projednal na svém klubovém zasedání senátní návrh a souhlasí s ním s tím, že jaksi velmi oceňujeme postoj Senátu, že souhlasí s názorem vlády, ale je lépe, a my to budeme podporovat, aby sídlo bylo v Ostravě a v Ústí nad Labem.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. V tuto chvíli se vyčerpaly všechny písemné přihlášky. Hlásí se ještě někdo další do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu tedy končím. Chci se zeptat, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany pana zpravodaje či pana navrhovatele. Není tomu tak.
Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 460/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 460/4." ***