(15.20 hodin)
(pokračuje Chvojka)
Druhá věc. Všichni víme, že zejména u dopravních přestupků to prostě problém je, zvlášť v některých krajích. Někdo může tvrdit, že je to úředníky. Já říkám, že to úředníky není, že to je prostě tou lhůtou, která prostě - od té doby, co správní řád natolik zesložitěl oproti starému správnímu řádu, se prostě v některých případech už ty věci nestačí projednat.
My jsme tady tu věc otevřeli. Je to od začátku funkčního období této vlády v podstatě poprvé, kdy se tato věc otevřela. Já myslím, že to podstatná část společnosti cítí jako věc, která by se řešit měla.
Navrhuji ještě jednou. Pojďme tedy, neříkám, že náš návrh je dokonalý, postoupit tento návrh do výboru. Pojďme se o tom seriózně bavit, nečekejme na to, až vláda předloží někdy nějakou koncepci, protože ta to říká takřka u každého problému, který chce řešit opozice, a potom tu koncepci většinou nepředloží. Takže opakuji, pojďme prosím tento návrh postoupit do výboru do druhého čtení a pojďme se seriózně bavit, jak to vůbec lze změnit i třeba nějak jinak, než my navrhujeme. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dále je přihlášena paní poslankyně Nedvědová, poté pan poslanec Tejc. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marie Nedvědová: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně, já se přiznávám, že s tímto návrhem zákona mám taky problém. Mně se zdá, že ten návrh je trochu v rozporu s naším právním řádem a stávající judikaturou.
Především je nutno odmítnout jako zcela nesprávné tvrzení v obecné části důvodové zprávy, že se vyskytují případy, kdy orgány činné v trestním řízení zjišťují, zda nejde o trestný čin, a teprve poté vracejí případ správnímu orgánu k dalšímu řízení, kdy pak údajně přestupek není projednán právě pro krátkost této lhůty. Již z citované části důvodové zprávy je evidentní, že předkladatelé novely nezaregistrovali, že v přestupkovém zákoně je i ustanovení § 20 odst. 2, podle něhož se doba, po kterou se pro týž skutek vede trestní řízení, nezapočítává do běhu uvedené jednoroční promlčecí lhůty. Návrh na prodloužení této jednoroční lhůty je podle mého názoru v rozporu s požadavkem rychlosti projednání přestupků, ale též jejich jiných správních provinění, o kterých návrh přitom vůbec nehovoří.
V době moderních počítačů, internetu, mobilů a další techniky je podle mě překvapující, že je přistupováno k podobnému návrhu namísto snahy po zvýšení tlaku na správní orgány, aby zrychlily a zkvalitnily svou činnost. Zánik odpovědnosti přestupku stejně jako i trestného činu je v našem právním řádu přitom signálem, že už není společenský zájem na postihu určitého jednání, neboť už uplynula taková doba, že další postup vůči příslušné osobě již nemá význam, neboť zanikla jeho společenská nebezpečnost. Pojem společenské nebezpečnosti i materiální a formální stránky přitom u přestupku zůstal zachován, či dokonce jejich význam po přijetí nového trestního zákona ještě stoupl.
Ostatně v § 12 odst. 2 trestního zákoníku se v podstatě rovněž nenápadně ukrývá a existuje pojem společenské nebezpečnosti. Přestupek je bagatelní jednání, jehož společenská nebezpečnost je nepatrná. My tady ale soustavně povyšujeme takovéto jednání téměř na jednání, která mají charakter trestného činu. Je tady ve Sněmovně například návrh zákona, kdy za bagatelní jednání, tedy za přestupek, se navrhuje uložený trest zákazu pobytu, a dnes se tady snažíme postavit hranici promlčení takovéhoto bagatelního jednání na dva roky. Až za dva roky dojdeme k závěru, že je to málo, neboť zase úředníci něco nestíhají, jak se pak k tomu postavíme? Budeme zase zvyšovat hranici promlčení zase o jeden rok?
Mně to připadá trošičku alibistické, líbivé, místo toho, abychom donutili úředníky, aby skutečně jednali a konali svoji práci tak, jak ji mají konat, tedy řádně. Pokud půjdeme touto cestou, pak můžeme přestupky ale zrušit úplně a můžeme v podstatě všechna tato jednání vlastně považovat již za trestné činy, a nechat tedy na rozhodování soudu, aby se tato jednání soudila jako trestný čin. Ušetříme tím aspoň za administrativu na projednávání přestupků.
Ono už i tak spoustu přestupkových jednání orgány činné v trestním řízení posuzují jako trestný čin. Stačí si jen projít celou řadu rozsudků od soudů, kdy je s podivem, co všechno se vůbec přes naše soudy dostane, a pak se tedy nemůžeme ani divit tomu, že naše soudy jsou přehlcené, a navíc tedy to, co tam vůbec má dojít, k soudům vlastně nedojde.
Já se domnívám, že je potřeba tedy zvážit tento zákon a zamyslet se nad tím, jestli vůbec chceme mít tedy přestupky, nebo nechceme mít přestupky. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Tejc. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já se nestačím divit tomu, co tady zaznívá z tohoto místa. Musím říct, že to, že se nestíhají projednávat přestupky, je myslím každému zřejmé. Tady jezdí spousta pirátů silnic po této zemi jenom proto, že správní orgány nestíhají řádně a včas doručovat, že tito lidé se vyhýbají a vymlouvají se na osoby blízké, mění si adresy pro doručení, mění právní zástupce, a tím se vyhýbají potrestání, vyhýbají se udělení pokuty, ale samozřejmě v dopravních přestupcích i bodovému ohodnocení.
My se tady snažíme jako poslanci v podstatě řešit problém, který způsobila vláda tím, že není schopna zajistit dostatečně rychlý a efektivní výkon státní správy a moci. Obce dost často jsou velmi, opravdu velmi poddimenzovány v této oblasti, protože příspěvek státu na výkon státní správy je menší a menší. A pokud chceme, aby přestupky, a tady to zaznívalo několikrát, zejména z pravé části tohoto sálu z mého pohledu, zaznívala tady snaha o to, alespoň slovní, pojďme trestat všechny ty, kteří se nechovají podle norem, kteří porušují zákon, kteří páchají přestupky, a myslím, že není důvod, abychom tak nečinili.
Já si skutečně nemyslím, že doba na projednání přestupku v délce dvou let nějak zásadně porušuje pravidla hry. Já myslím, že lidé se naučili, někteří se skutečně naučili využívat a zneužívat toho, že po roce je přestupek neprojednatelný, a případů jsou v České republice stovky a tisíce každý rok. Zeptejte se kdekoliv, zeptejte se na úřadech, zeptejte se na policii, zeptejte se na městské policii, všichni vám řeknou, že tohle je velký problém. Já myslím, že pokud bychom tu lhůtu prodloužili na dva roky, pak řada případů odpadne už jenom kvůli tomu, že ti hříšníci budou vědět, že prostě dva roky se vyhýbat nebudou moci, a nebudou to ani zkoušet, zatímco u roku to zkusí velká část opakovaně porušujících pravidla.
Já jsem přesvědčen, že skutečně tato norma je normou, která má svůj smysl. V podstatě se nedotkne těch slušných, ale dotkne se těch, kteří porušují pravidla, a já skutečně nevidím důvod, proč takovýmto lidem dávat do ruky nástroj na to, jak se bránit potrestání za páchání přestupku. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nejprve byl přihlášen pan zpravodaj Marek Benda, poté za navrhovatele pan poslanec Chvojka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Já jsem rád, že z úst předkladatelů zaznělo, že jim opravdu jde o dopravní přestupky, že žádný jiný zájem tady není, a o to více trvám na svém návrhu na to, aby návrh zákona byl zamítnut. Opravdu si přestaňme hrát na to, že to je nějaké zásadní protispolečenské jednání, že tady budou padat silná slova jako piráti silnic a podobná, a je to většinou překročení o pět až deset kilometrů povolené rychlosti v pražských, brněnských či jiných tunelech a dálnicích, kde vám po osmi měsících přijde výzva od nestíhajících městských úřadů, které místo toho, aby policie stála na ulicích a opravdu zajišťovala snižování rychlosti, tak nastavila měřicí systémy a nastavila kamerové systémy. ***