(9.40 hodin)
(pokračuje Heger)
K tomuhle rozkladu, který se týká postupu, pokud jde o úhrady, bych chtěl ještě dodat, že je tady druhý mechanismus, který situaci zlepšuje, a to je jasná definice toho, že pojišťovny jsou povinné pro své pacienty zajistit léčbu, která je indikovaná. V tomto případě je ta indikace nad slunce jasná.
Takže pokud máte nějaké konkrétní případy, kdy centra odmítají přijímat pacienty, protože na ně nemají peníze, tak v tom případě odpověď na váš konkrétní poslední dotaz, z čeho mají ty nemocnice za pacienty platit, je, že se o tom musí domluvit s pojišťovnami a dokladovat jim, že je tam opravdový nárůst oproti tomu, co jim ty pojišťovny daly. Teprve v tom případě, že toto dohadování nebude úspěšné, je ministerstvo ochotno do celé věci zasáhnout a jít až tak daleko, že bude pojišťovny podle sankčních možností, které v zákoně rovněž jsou, za tento postup, který bude bránit úhradám konkrétních pacientů nebo pacientek, sankcionovat.
Myslím, že máte-li už takový konkrétní případ, že nemocnice v tom vyjednávání neuspěla a že se jedná o konkrétní pacienty, kteří jsou odmítáni, tak v tom případě ministerstvo rádo zasáhne. Já se domnívám, že pro to má prostor. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi zdravotnictví. Paní poslankyně Gabriela Hubáčková se ještě hlásí o slovo. Prosím.
Poslankyně Gabriela Hubáčková: Děkuji za odpověď. Chtěla bych jen dodat, že konkrétním případem je Krajská zdravotní z mého volebního kraje, kde pacienti si svým způsobem pod hrozbou žaloby vybojovali tuto péči. Zaplať pánbůh za to. Možná by bylo zajímavé se zamyslet, protože ano, VZP rozděluje konkrétní balík konkrétním centrům, ale myslím si, že to nepřispělo ke zlepšení situace. Vím ze zkušenosti, že peníze bohužel nejdou za tím pacientem. Jdou za tím celkem a lékaři si je rozdělují podle svých potřeb a podle své dohody. Já chápu, že VZP se ulevilo, ale bohužel v tuto chvíli postavila proti sobě ty lékaře i jednotlivá centra. Bohužel.
Možná by bylo zajímavé, jak budou ti pacienti jezdit na doporučení lékařů z jedněch center do druhých, protože co vím, center je 16 v republice. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v rámci rozpravy. Pan ministr Heger, prosím.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Já bych k tomu jen dodal, že samozřejmě musím uznat, že toto se může dít, že peníze, které jsou určeny na jednu konkrétní léčbu a ty úhrady tímto způsobem jsou specifikovány, se přerozdělují v nemocnici jinak. Na to má každá nemocnice právo, ale to právo je samozřejmě limitováno tím, že pacient nesmí být poškozen a krácen na svých právech. Takže jestli k tomu dochází, je to jednoznačně vina nemocnice. Myslím, že konkrétní případ konkrétní nemocnice nebo konkrétních pacientů není vhodné řešit tady. Pokud nám ty údaje dáte, tak my v tom zasáhneme. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Paní poslankyně Kateřina Konečná.
Poslankyně Kateřina Konečná: Paní předsedající, vážený pane ministře, ono je nutné to řešit tady, protože špatně je celý systém! Ve chvíli, kdy jste dovolili, a byli to i členové správní rady VZP, kteří to dovolili, aby VZP od loňského roku začala posílat balík peněz všem centrům v jednotlivých nemocnicích, a ať si je tedy milostivě nějak ti onkologové a ereskáři a já nevím kdo rozdělí, tak jste postavili ty doktory mezi sebe a hlavně jste úplně totálně zneprůhlednili systém. Protože dřív, a to se asi shodneme, do roku 2010 to bylo tak, že každé RS centrum dostalo určitý podíl finančních prostředků, se kterými vědělo, že bude hospodařit. Ono to dneska neví. Ono dneska neví, co má vlastně k dispozici na který rok, protože neví, co si zrovna vyhádá se svými kolegy z ostatních center a co zrovna paní ředitelka dané nemocnice nebo management dané nemocnice uzná, že by bylo lepší léčit.
A tam je ta chyba. Prostě špatný je systém. My tady neřešíme problém jednoho nebo dvou pacientů, my tady řešíme, a kolegyně Hubáčková se na to ptala, 8 % pacientů z loňského roku a minimálně 8 % pacientů z letošního roku, kteří budou indikováni na léčbu, a žádná pojišťovna jim nechce pomocí úhradové vyhlášky tu léčbu zaplatit. To znamená, my tady máme 16 % pacientů. Šestnáct procent pacientů, což jsou řádově stovky pacientek - pacientek většinou -, mladých žen ve věku 20 až 25 let, které mají celý produktivní život před sebou, a my podle ústavy jsme povinni zaručit to, že budou léčeny nejvyšším možným dostupným způsobem léčby, který máme, ony vědí že ho máme. Ale teď mi vysvětlete, pane ministře, jak jim máme vysvětlit my jako poslanci, když za námi chodí: pardon, vy jste byla indikována až 20. ledna, a ne toho 2. ledna, kdy jsme ty peníze na vás ještě měli, protože v tuto chvíli se 20. ledna dostáváme do situace, že na vás ty peníze nemáme. To je přece šílený systém, který tady zavádíme!
Já vás neobviňuji z toho, že jste ho zavedl vy, ale VZP si velmi ulehčila cestu. VZP začala tento systém rozvíjet a dneska je to prostě o tom, že se jednotliví doktoři dohadují mezi sebou. A to je chyba systému!
A já bych ráda znala odpověď na to, ne jestli pomůžete léčit jednoho, dva, tři, čtyři nebo sto pacientů odněkud, ale jak změníte ten systém tak, aby bylo možné, že opět RS centra budou dostávat své finanční prostředky, budou vědět, s čím hospodaří, a budou taky vědět... Protože to, co vy jste tady řekl, že pacienti můžou cestovat, to je samozřejmě nesmysl v tuhle chvíli! Když RS centrum neví, kolik má peněz, tak ani neví, kolik pacientů může léčit. To je prostě realita! A mezi námi, pane ministře, já chápu, oba dva asi žijeme hodně na dálnici, ale jezdit na injekční léčbu dvakrát měsíčně z RS centra v Plzni do RS centra do Ostravy je prostě pro normálního člověka, který chce pracovat a normálně žít, nemožné. Takže to také není řešení.
Jen vám chci říci, že ta RS centra dnes nevědí, kolik mají peněz. A tam vzniká ten problém. Takže já bych ráda od vás slyšela, zda hodláte změnit ten systém. Ne ty jednotlivé pacienty, nebo ty chyby, ke kterým dochází v jednotlivých RS centrech.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan ministr Leoš Heger. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Dovolil bych si paní poslankyni Konečné říci, že jsem tady, alespoň dnes, nemluvil o tom, že by pacienti měli mezi těmi centry jezdit, i když musím říci, že moje soukromá zkušenost je, že pacienti naopak se velmi často dožadují různých kanálů, kterými by se mohli dostat do jiných nemocnic, které pokládají za lepší než tu, kterou mají k dispozici. Teď mluvím zcela obecně. Ale souhlasím s tím, že by bylo potřeba zachovat péči lokálně tam, kde je to rozumné. Samozřejmě to, že centra jsou zřízena minimálně v každém kraji, to samo signalizuje, že se předpokládá, že ten spád bude převážně z toho kraje.
To, že ten systém není jednoduchý, je jasné. Jestliže zřídíme systém, který by platil jednu každou diagnózu sólo, tak bude tak objemný, že spolyká třikrát více prostředků z veřejného zdravotního pojištění na rozdělování peněz a na režijní náklady pojišťoven. Takže ona ta hra není zas tak jednoduchá, aby se každá diagnóza, která se nelíbí lékařům, že je placená nedostatečně, a to se nelíbí téměř všem lékařům všechno, aby ti lékaři dostávali cíleně na každou diagnózu každého pacienta konkrétní peníze. Pokud to, co říkáte, bude dělat opravdu plošné problémy, je možno uvažovat o speciálním režimu pro roztroušenou sklerózu. Nakonec to, že jsme změnili ten systém z převažujícího rozpočtového systému na platbu, kde převažuje systém platby za diagnostickou skupinu, což se netýká té roztroušené sklerózy, ukazuje, že jsme ochotni o těchto věcech přemýšlet a dělat to. ***