(16.30 hodin)
(pokračuje Seďa)
Na druhou stranu mi tady trošku schází jakási sebereflexe vás jako pana ministra ohledně přetíženosti úřadů práce, respektive, jak jste řekl, velké vytíženosti, protože ta byla způsobena právě náběhem vaší sociální reformy. A já bych byl rád, abyste i tohle přiznal, protože problémů je daleko více. Mohl bych tady hovořit, a již jsem vás několikrát písemně interpeloval kolem některých problémů, které se týkají třeba zdravotních pomůcek a podobně. Dalším problémem je například posuzování stupně závislosti zdravotně postižených.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji a doplňující odpověď poskytne pan ministr Jaromír Drábek.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Ano, pane poslanče, já jsem nikdy nezpochybňoval, že je to velmi náročný úkon. Protože samozřejmě kromě náporu žádostí o příspěvek na mobilitu došlo k velmi výrazné změně legislativy. Bylo potřeba vyhodnotit souběhy rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. Byla tam řada okolností, které vyplývaly ze změny legislativy včetně například změny životního minima, což je záležitost, která několik let nebyla provedena. To znamená, že se musely přepočítat všechny příspěvky na živobytí, takže to bylo skutečně velmi náročné období, které bylo ovlivněno nejen tím, co je pořád dokola prezentováno, změnou informačních systémů, ale bylo to ovlivněno také, nebo především tím, že došlo jednak ke změně řady zákonů, ke změně životního minima, k přechodu pracovníků z obcí na úřady práce.
Já jsem nikdy neřekl, že proces proběhl bez jakékoli chybičky, to v žádném případě. Že to bylo velmi náročné období, to je samozřejmě fakt a já jsem jednoznačně řekl, že za to prostě nesu odpovědnost. Musím ale zase na druhou stranu říci, že základní cíl, ke kterému já jsem se od začátku hlásil, to znamená, že budou dodrženy zákonné termíny výplat, ten byl splněn. A myslím si, že to je věc, která možná ani zdaleka neměla obdoby při různých takovýchto složitých operacích v minulosti. Protože když se podíváte na historii, tak při různých změnách sociálního systémů v řadě případů zákonné lhůty dodržovány nebyly.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Lenka Kohoutová. Obrací se na pana ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, v médiích proběhla zpráva o tom, že ministerstvo, které je vaší gesci, tedy Ministerstvo spravedlnosti, chystá omezení pro akciové společnosti s anonymními akciemi, a to pokud se budou chtít účastnit veřejných zakázek. Toto téma považuji za velmi důležité, zvláště při běhu dnešních dnů, kdy probíhají nejrůznější informace o tom, jak jsou vedeny některé zakázky. Považuji toto omezení za jedno z klíčových protikorupčních opatření.
Proto bych se vás ráda zeptala v rámci tohoto návrhu, zejména by mě zajímalo, zda budou nějaké hranice ceny veřejné zakázky. Stejně tak mě zajímá, zda bude muset taková firma povinně odkrývat i své subdodavatele. A stejně tak, abych pak nedávala ještě další otázky, tak bych se rovnou zeptala i jaké budou sankce, pokud firma uvede nepravdivé údaje ve svých skutečných majitelích či subdodávkách. A jestli je možné, že podobná společnost také třeba o zakázku přijde.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám slovo panu ministrovi, aby mohl odpovědět.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní poslankyně, dovolte mi, abych vám stručně odpověděl. Ministerstvo spravedlnosti připravuje v zásadě dvě právní úpravy, které mají protikorupční charakter a mají postihnout řekněme oblast obchodních společností, které obchodují s veřejným sektorem. Respektive tyto úpravy mají zprůhlednit vlastnickou majetkovou strukturu takovýchto akciových společností, a to ve dvou rovinách.
Za prvé, u akciových společností do budoucna dojde - a to platí obecně pro všechny akciové společnosti v České republice - k omezení anonymních akcií. To je asi ta klíčová změna. Tento návrh zákona již ministerstvo připravilo a v těchto dnech odchází do vlády. Proběhlo složité připomínkové řízení, kde jsme vypořádali všechny aspekty tohoto problému. Na první pohled to vypadá jako velmi jednoduché, zrušit anonymní akcie. Na druhou stranu, chceme-li anonymní akcie omezit, pak je třeba zvolit takovou právní úpravu, která nebude jenom politicky líbivá, ale hlavně obstojí před případným Ústavním soudem, protože měníte-li nebo zakazujete-li určitou formu akcií, zasahujete tak do vlastnického práva a je třeba zvolit takovou formu, která dostatečně vlastnické právo ochrání. Akcie na doručitele, nebo chcete-li anonymní akcie, totiž nevlastní pouze ti, "co třeba nabyli majetek neprůhledným způsobem", ale vlastní je i tisíce, desetitisíce drobných akcionářů a změna, která má nastat, musí být nastavena tak, aby tyto drobné akcionáře nepoškodila.
Mám-li to zjednodušit, návrh počítá s tím, že do budoucna akcie na doručitele v České republice budou zachovány, ale bude třeba, aby byly buď registrovány u Burzy cenných papírů, kde bude veden registr vlastníků takovýchto akcií, anebo bude ještě možný tzv. rakouský model, kdy vlastnictví k takovýmto akciím bude možno registrovat u bank. Bude tak pro orgány činné v trestním řízení, pokud bude vyšetřována nějaká kauza a bude třeba zjistit, komu patří určité akcie, anebo naopak, jaké majetkové poměry má ten který obviněný, bude možno buď u toho centrálního registru, anebo právě u jednotlivých bank zjistit, kdo je vlastníkem určitých akcií. Tady přicházíme s modelem, úpravou, která je běžná v Německu, Rakousku, civilizovaných zemích, a tím směrem by Česká republika měla jít.
Zákon velmi složitě stanovuje transformační období, to znamená období přechodu od anonymních akcií k těmto akciím registrovaným buď na burze, anebo u bank. Je to nastaveno tak, aby to právě co možná nejméně poškodilo vlastníky anonymních akcií a dalo jim to prostor pro možnou změnu.
Druhým zákonem, který je nyní debatován a teprve bude dokončen ze strany ministerstva, je pak zákon, který by upravoval rozkrytí vlastnické struktury v případě, že právnická osoba vstupuje do právních vztahů s veřejných sektorem. V zásadě počítáme s dvěma variantami. Buď s variantou, že společnost má pravidelně určitou část svého obratu s veřejným sektorem, počítáme buď 25 %, nebo 50 %, a v takovémto případě by vlastnická struktura v určité podobě byla rozkryta v účetní závěrce. Anebo pak druhá varianta rozkrytí vlastnické struktury ad hoc, kdy v určitém výběrovém řízení, v určitém případě vstupuje akciová společnost do styku s veřejným sektorem a chce veřejné peníze. Pak by se samozřejmě i v takovém případě vlastnická struktura rozkrývala. K politickému rozhodnutí je, zda by mělo jít o částku milion korun, dva miliony, nebo ještě vyšší. To si musí vláda posoudit a následně pak rozhodnout Poslanecká sněmovna. Předpokládáme, že by se rozkrývala i vlastnická struktura subdodavatelů, přičemž nyní se snažíme najít takovou formu, která bude právě ústavně konformní a bude účinná. Nebude to pouhé plácnutí do vody, pouhý populistický výkřik.
Tedy, vážená paní poslankyně, děkuji vám za váš dotaz. My ta témata považujeme za důležitá, a jak jsem naznačil, otázka anonymních akcií už je v konkrétním návrhu zákona řešena a ještě během jara tohoto roku se dostane sem na půdu Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Paní poslankyně bude chtít položit ještě doplňující otázku? Ne, dobře.
Můžeme tedy přistoupit k další interpelaci. Prosím pana poslance Václava Klučku, který se ve svém interpelaci obrací na ministra vnitra Jana Kubiceho. ***