(10.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Čili navrhujete zařadit návrh usnesení - budu říkat zkráceně - o vnitřních poměrech Sněmovny na úterý jako první bod. Děkuji.
Hlásí se pan předseda Jeroným Tejc. Prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, pan předseda Stanjura přednesl bod, který se zdá být v zásadě technickým, ale zdání klame. Jedná se o podpisy jednotlivých poslanců každý den, když přicházejí na jednání Poslanecké sněmovny. Já myslím, že to chce daleko širší debatu, chce to debatu, která bude odrážet i skutečnost, že jsou zde poslanci, kteří se také rozhodnout nehlasovat, přestože jsou přítomni. Myslím, že jsme si i v minulosti vyzkoušeli, že to, že někde je záznam o hlasování, ještě nemusí znamenat, že hlasuje ten konkrétní poslanec.
Já myslím, že model, který tady je dnes, by mohl být zachován, to znamená, že by docházelo k podpisu každý den při vstupu do této budovy, tak jak k tomu dochází například v Evropském parlamentu. Ale můžeme o tom vést debatu.
Asi to není věc, která tady bude rozdělovat politickou scénu. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o nový bod, který by měl být zařazen na jednání Sněmovny, tak jménem dvou poslaneckých klubů, ČSSD a KSČM bych si dovolil vznést veto proti tomuto zařazení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, bylo podáno veto. Nyní vystoupí pan předseda Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak, před chvílí jsme slyšeli takovou tu oblíbenou přednášku, jak koalice válcuje opozici, a tady v ryze technickém bodě se uplatňuje veto. Dobře, tak se podepisujte, budeme se podepisovat všichni.
Já bych se chtěl zeptat, kdo vede tu evidenci, kolikrát jste se nepodepsali, jestli na základě toho, že nejste podepsáni, jak jste hlasovali, to hlasování je platné, a jestli jste tady byli, nebo nebyli. Mně to připadá naprosto směšné, ale budiž. Uplatnili jste veto, máte na to plné právo, ale fakt pak něco vykládejte o tom, jak budeme zjednodušovat práci. Takové ty pohádky o tom, jak se to dá zneužít, tak když svoji hlasovací kartu, a řekl jsem o tom, že se zaregistrujete, ne že budete hlasovat, tak že taková ta výmluva, že nechcete hlasovat, no tak nebudete hlasovat. To jsou prostě dětské výmluvy asi proto, že nevím, původně na organizačním výboru jsme se na tom shodli, vzali jsme to do klubů, dva opoziční kluby se rozhodly, že ne, já už k tomu nebudu vystupovat, nebudu vás zdržovat.
Myslím si, že všichni ztrácíme čas tím podepisováním včetně toho, že tam jsou lidé, kteří u toho musí sedět, hlídat to, ale když se vám to líbí, tak se prosím podepisujte. S nadsázkou jsem říkal, že ti, kteří byli zvyklí se někde někomu podepsat, se toho zvyku prostě nemohou zbavit. Děkuji. (Potlesk z pravé strany.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ještě jsou zde dvě přednostní přihlášky, pánové Kováčik a Filip.
Poslanec Pavel Kováčik: Paní předsedající, vážená vládo, paní a pánové, přeji krásné páteční dopoledne.
Myslím si, že není třeba nad touto zdánlivou drobností se až tak rozčilovat, protože obě dvě opoziční strany na organizačním výboru jasně daly najevo, že po projednání v klubech nesouhlasí s touto změnou, čili není pravdou, že jsme se na tom v organizačním výboru shodli. Jde spíše o to, aby se ta věc doopravdy do všech důsledků domyslela, a my jsme připraveni taková jednání vést. Nemyslím si, a už to tady bylo vícekrát, že musíme udělat něco, co bychom potom museli rychle napravovat, protože mohou přijít situace, kde by toto opatření mohlo udělat více škody než užitku. Já teď nejsem schopen specifikovat, jaké ty situace jsou, ale víte, že zdánlivá drobnost může potom může mít dalekosáhlé následky.
A ještě drobnost. Jedno řekl bych malé, bezvýznamné veto dvou poslaneckých klubů jako jedna z mála možností, jak dát najevo opoziční vůli, nemusí vzbuzovat hned takovou nevoli. Aspoň víte, jaké to je. Děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Poslední s přednostním právem pan předseda Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Paní předsedající, členové vlády, paní a pánové, no, já si myslím, že vůbec nejde o něco bezvýznamného. Až mi doloží s takovou razancí, jako tady předvedl předseda klubu ODS, že tady nebudou paní poslankyně Drastichové nebo bývalý poslanec Miroslav Beneš manipulovat cizími kartami, tak pro to budu. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Bylo podáno veto. Pokud se nehlásí již nikdo, kdo má možnost vystoupit s přednostním právem, tak se budeme věnovat tomu, co jsem zde avizovala při zahájení dnešního dne.
Přistoupíme tedy k prvnímu bodu programu a tím je
5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních
službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách),
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 535/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr průmyslu a obchodu pan Martin Kuba. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jak jsem již uvedl v prvním čtení, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o poštovních službách, je v podstatě transpozičním předpisem ke směrnici Evropského parlamentu Rady 2008/6/ES Sb., kterou se uzavírá postupný proces liberalizace evropského poštovního trhu. Z této skutečnosti pak vyplývá nutnost uvedenou směrnici tedy promítnout do našeho právního řádu ve stanoveném termínu nejpozději k 31. 12. 2012, přičemž Česká republika využila již možnost odkladu transpozice o dva roky.
Myslím, že již není nutné podrobně hovořit o obsahu vládního návrhu zákona. Jen zmíním, že smyslem není celá liberalizace, ale pouze dokončení liberalizace poštovního trhu, a odstranit tak zbývající část poštovní výhrady, tedy monopolu, která se dnes vztahuje už pouze na písemnosti do 50 g nebo s cenou do 18 Kč, tak i další právní ekonomické bariéry bránící vstupu na tento trh. Současně zůstává zachována povinnost státu zajistit minimální rozsah základních poštovních služeb, to znamená, že nový právní rámec musí vytvořit podmínky pro spravedlivou soutěž na trhu poštovních služeb a současně garantovat poskytování kvalitních a cenově dostupných základních poštovních služeb na celém území České republiky.
Chtěl bych vám především poděkovat za prostor, který umožnil důkladné projednání vládního návrhu jak v hospodářském výboru, tak ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Obsáhlá diskuse potvrzuje, že dokončení liberalizace poštovního trhu v České republice není proces úplně jednoduchý, který je navíc vnímán samozřejmě každou ze zainteresovaných stran poměrně různě.
V této souvislosti chci ještě říci, že ten dvouletý odklad termínu transpozice, který nám umožňuje konstatovat, že model, který jsme zvolili a který je obdobný jako model v členských státech, které již tento trh liberalizovaly, je modelem životaschopným a naplňujícím požadavky správné transpozice třetí poštovní směrnice a že ve všech těch státech, kde liberalizován kolem nás byl, proběhla tato liberalizace bez problémů a v podstatě ke zlepšení efektivity tohoto trhu.
Hospodářský výbor předkládaný návrh zákona projednal na své schůzi 13. března a doporučil ho ke schválení ve znění pozměňovacích návrhů. S těmito návrhy jsem se seznámil a musím říci, že podporuji jejich schválení.
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj návrh zákona projednal na své schůzi dne 14. března a doporučil jeho schválení ve znění s pozměňovacími návrhy, se kterými nemohu souhlasit. Tam se jedná zejména o konkrétní zavedení do toho zákona určení konkrétního počtu poštovních provozoven, které by bylo přímo v zákoně, bylo by definováno jako striktní počet 3400 pro držitele poštovní licence, což v podstatě vůbec neumožňuje pružně reagovat dotčeným subjektům na reálnou situaci na liberalizovaném poštovním trhu. Navíc samozřejmě držitelů poštovní licence do budoucna může být i více v různých oblastech a toto usnesení do zákona v podstatě nelze v tomto smyslu zahrnout.
Odmítnout je třeba v této chvíli argumenty s tím, že počet poštovních provozoven je stanoven například v rakouském zákoně o poštovním trhu. To sice takto zjednodušeně lze říci, ale tam vedle toho je ještě definována řada jiných parametrů, jak to musí vypadat v obcích nad 10 tis. obyvatel, kde musí být jaká dostupnost při menším počtu obyvatel, že musí být třeba do deseti kilometrů atd. ***