(10.20 hodin)
(pokračuje Kuba)

Toto jsou všechno parametry, které u nás musí být a jsou zahrnuty v regulatorních požadavcích, které dává Český telekomunikační úřad. Čili zahrnout takto jednoduše počet těch provozoven do zákona je v podstatě nepřijatelné a s tímto návrhem výboru se nemohu z tohoto důvodu ztotožnit. (Trvalý silný hluk v sále.)

Takže toto představení bych uzavřel s tím, že podporuji návrhy, které jsou vzneseny hospodářským výborem, a byl bych rád, kdybyste byli schopni podpořit předkládaný návrh s těmito návrhy.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Dřív než budu pokračovat, tak vás opravdu, opravdu chci poprosit, jestli byste zklidnili tu nesnesitelnou hladinu hluku, která zde panuje. Mysleme prosím na zdraví nás všech. Začali jsme docela vzrušivě hned dnešní den, chápu, že to někoho mohlo trochu rozhodit. Prosím, když tak se jděte uklidnit způsobem, na který jste zvyklí, někam jinam, ale až se vrátíte, opravdu vás prosím, pokračujme v trošku normálnější atmosféře. Toto už je od normality hodně vzdáleno.

Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 535/1 a 535/3. Menšina poslanců hospodářského výboru předložila oponentní zprávu, ta vám byla doručena jako sněmovní tisk 535/2.

Nyní poprosím zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Jana Husáka, aby nás seznámil se svou zprávou.

 

Poslanec Jan Husák: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, seznámím vás samozřejmě s usnesením hospodářského výboru, na které před svým vystoupením odkazuji. Je to usnesení číslo 160 z 25. schůze hospodářského výboru ze dne 13. března 2012. Toto usnesení hospodářského výboru je součástí celé materie, tak jak zde řekla paní předsedající.

Jestli mohu, já bych se hned věnoval komentování tohoto zákona jako zpravodaj. Chci předeslat, že tomuto zákonu byla věnována nesmírná pozornost jak ze strany předkladatelů, jak ze strany dotčených ministerstev, všech, na které tento zákon bude mít dopad. Nebudu zde hovořit o té materii jako takové, abych popisoval všechny zásadní body této materie, protože je zde uvedl pan ministr a já jsem se k tomu vyjadřoval ve své zpravodajské zprávě v prvním čtení. Budu se tedy bavit o průběhu toho jednání.

Během projednávání této normy jsme udělali vše pro to, abychom si mohli vyměnit názory na to, jak tento zásadní zákon, který podstatně mění výkon poštovních služeb v České republice, to znamená dokončuje liberalizaci poštovních služeb, tak aby všichni zúčastnění měli příležitost si k tomu svoje sdělit. Hned v lednu jsme uspořádali seminář na toto téma, kde všichni, kdo mají co říci k tomuto zákonu, měli možnost se k němu vyjádřit a také se vyjádřili. Všechny připomínky, které přišly na stůl, jsem shrnul a všechny jsem konzultoval s předkladateli zákona. Garantem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, spolupředkladatelem je ČTÚ. Jedná se o vládní zákon a tento zákon se dotýká zejména Ministerstva vnitra. I s tímto ministerstvem bylo velmi podrobně jednáno, a nejenom to. Z pozice toho, že Česká pošta je státním podnikem a vykonává služby, zjednodušeně, pro stát, bylo jednáno s Českou poštou, a to velmi intenzivně na několika pracovních jednáních.

Hospodářský výbor nastavil dostatečný harmonogram, který trval až do 15. února, a během této lhůty byly předkládány pozměňovací návrhy do hospodářského výboru jako garančního výboru. Všechny byly řádně projednány, vypořádány, byly posouzeny předkladatelem a projednány v hospodářském výboru. Protože tam docházelo k nesouladu v některých věcech, které budou předmětem předkládání pozměňovacích návrhů zde v plénu Poslanecké sněmovny, tak jsme toto jednání hospodářského výboru, které probíhalo 29. 2., přerušili a vytvořili jsme ještě prostor pro předkladatele - MPO, ČTÚ a Ministerstvo vnitra, potažmo i státní poštu - k tomu, aby se našel soulad ve věcech, kde vznikly spory. Já zde nechci komentovat ty spory a popisovat je, protože všichni, kdo jste se té materii věnovali, kdo předkládáte pozměňovací návrhy, jste s tím velmi dobře obeznámeni. V podstatě jde o to, že je třeba si vysvětlit, proč není možné vše, co je navrhováno, do tohoto zákona postihnout. Je to proto, že ten zákon by v podstatě ztratil svůj původní cíl, svůj původní smysl částečně.

K jednotlivým věcem, které jsou zásadní. Je to sedm bodů, nebo já jsem z nich vytvořil sedm bodů, tak je podrobně okomentuji. Jestli dovolíte, během tohoto projednávání vzniklo mnoho nedorozumění a podle mého názoru je na stole několik věcí, které odvážně dokážu nazvat nesmysl, které jsou vkládány do tohoto zákona.

Jestli dovolíte, první nesmysl: Zafixování počtu 3400 poštovních poboček s tím, že zachovává dostupnost poštovních služeb. Toto je jedno téma, které se bude objevovat. Dovolte, abych ho komentoval.

Úkolem každého rozumného hospodáře je ale ne zachovávat služby, což se rovná stagnovat, ale zlepšovat služby, to znamená rozvíjet je. Proto by provozovatel pošt měl hledat způsoby, které přilákají i nové zákazníky, nehledě k tomu, že zafixování počtu poboček odporuje nejen novele, ale i evropské poštovní směrnici. Základní služby může vysoutěžit více držitelů poštovních licencí pro různé části České republiky nebo pro různé poštovní služby. Jeden držitel poštovní licence může zabezpečovat např. základní službu doručování poštovních zásilek do dvou kilogramů, uvádím jako příklad, druhý může nabízet základní službu doručování poštovních balíků do deseti kilogramů - a oba budou mít povinnost udržovat síť o celkovém počtu minimálně 3400 poboček? Kladu to jako otázku. Podle některých poslaneckých návrhů asi ano.

Druhý nesmysl: V České republice je špatná dostupnost poštovních služeb. Pokud by tomu tak bylo, tak je vidět, že zafixovaný počet poboček nic nevyřeší. U nás totiž je nejméně obyvatel na jednu poštu, resp. provozovnu. Dokazuje to tabulka s počty pošt a s počty obyvatel na jednu poštu v sousedních zemích. Pokud u nás jsou poštovní služby opravdu špatně dostupné, není to počtem poboček, ale jejich provozovatelem, který nedokáže nabídnout kvalitní služby. V České republice připadá na jednu poštu 2993 lidí, avšak na Slovensku 3383 lidí na jednu pobočku, v Polsku a v Rakousku kolem 4550, v Německu dokonce 5862. To je téměř dvakrát tolik.

Třetí nesmysl: Placení eventuální ztráty ze státního rozpočtu. I toto, přestože je to vládní návrh, se objevilo v návrzích i od vládních poslanců. Trh poštovních služeb se pohybuje zhruba na úrovni 20 mld. korun. I když se v důsledku elektronizace snižuje počet písemných zásilek, jiné segmenty rostou. Na tomto trhu je dostatek peněz, aby eventuální ztrátu zaplatili podnikatelé na trhu poštovních služeb. Je neakceptovatelné, aby za ztrátu zaplatil občan ze svých daní, to znamená ze státního rozpočtu. A to zdůrazňuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP