(21.50 hodin)
(pokračuje Doktor)
Cituji ze slov Petra Bendla, ministra zemědělství. Leden 2012, projekt E15. Cituji: "Bude třeba zaměřit se na dokončení sporu, bude-li možno dohodou, abychom mohli pivovar alespoň transformovat na akciovou společnost."
Tak tedy. Cena podniku Budějovický Budvar, národní podnik, je složena z několika komponent. Tou nejdůležitější je bez debat schopnost prodat svůj produkt, zde tedy produkt chráněný unikátní, nezaměnitelnou ochrannou známkou. Několikrát - myslím tím v průběhu několika posledních let, řekněme tří let - několikrát formulovaným akcentem, absolutní prioritou chráněnou v průběhu přípravy všemi ministry zemědělství, v průběhu celé transformace, nebo v celém průběhu transformace podniku, byla schopnost uchránit cenu duševního vlastnictví, schopnost Budějovického Budvaru, n. p., vést efektivní ochranu v možnosti přístupu na trh. Ministr Bendl je po dlouhé době jediný, kdo tento vektor, tento základní postulát respektovaný všemi ministry zemědělství bez ohledu na stranickou příslušnost, prolamuje. Jeho slova otištěná v médiích, a myslím, že je nemusím znovu opakovat, mají v rukou protistrany cenu zlata. Zdůrazňuji: cenu, která ovšem musí být někde odečtena, dojde-li svého účinku. Z pohledu kvalitativního může mít ona dohoda jednu jedinou myslitelnou podobu. Podnik by musel rezignovat na ambici dodávat produkt s chráněným označením na některé trhy - toho se tedy ty spory týkají, ničeho jiného - a snížit tak svou cenu.
Já nevěřím, že ministr Bendl konal na základě formulovaného pověření vlády. Nevěřím, že vláda jako celek je naladěna podobně.
Shledávám a uzavírám: Přestože panuje minimálně deklaratorní shoda většiny parlamentních stran - a o to je to divnější - na způsobu transformace cestou přijetí speciálního zákona Parlamentem České republiky, jeho příprava vůbec neprobíhá, přičemž je nám všem jasné, že teprve s přechodem na klasický model akciové společnosti je možné uvažovat o klasické dividendové politice, a tedy navýšení příjmů státu z činnosti podniku, příjmů plynoucích, řekněme, do soustavy veřejných rozpočtů.
Příklad poslední, příklad třetí - agenda Ministerstva práce a sociálních věcí. Sleduji počínání ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Již v lednovém rozhovoru pro Parlamentní listy jsem vyjádřil obavu plynoucí z chyb, které jsou jako vnitřní, řekněme genetický kód spojeny s projektem nového systému zpracování a výplaty sociálních dávek. Ten systém prostě takto založen byl a nevěřím, že ty chyby lze jednoduše odstranit.
Všimněte si prosím základní, nikoliv jenom optické asymetrie. Všimněte si, kolegyně a kolegové z koalice, kolik energie vynakládá koalice na vysvětlování, popularizaci systémové změny a kolik energie musí vynakládat na obranu onoho zvláštního, řekněme, produktově obchodního řešení. Náklady na obranu produktově obchodního řešení projektu, kde ministr a jeho podřízení odmítají vyložit karty na stůl, mnohonásobně převyšují náklady spojené s žádoucí změnou. Chápu, že zde se mnou nebudou poslanci a poslankyně opozice souhlasit. Chápu, že tu systémovou změnu nebo změnu, kterou označuji jako systémovou, oni od základu odmítají. Z mého pohledu jako člena opozice je tento stav naprosto nepochopitelný a alarmující. Ministr si tak pohrává nejen s trpělivostí opozice, ale ministr si v mých očích a v mém vidění světa pohrává i s trpělivostí koalice. Mnozí z poslanců ještě v tuto chvíli vidí svého ministra jako báječného zachránce, který agendu vysekal ze zajetí monopolního dodavatele původního řešení, to pan ministr opakuje téměř každý den, a visí mu jistě na rtech při každé zmínce o budoucích úsporách v systému.
Pane ministře sociálních věcí, jako poslanec koalice vás žádám a vyzývám vás ke zveřejnění - a prosím, naslouchejte velmi pečlivě - ke zveřejnění úplné projektové rozvahy původního a nového řešení. Vyzývám vás, učiňte metodologicky, časově i věcně absolutně korektní výčet veškerých nákladů. Zdůrazňuji slova "veškerých nákladů". Bez ohledu na zdroj financování této operace. Pokus o kličku bez míče, kdy u nákladů systému, které spolu s novým systémem trpí stát, myšleno státní rozpočet, abstrahujete od zdrojů v uvozovkách Evropské unie, jako by toto nebyly kvalifikované náklady systému, vnímám jako postavení ofsajd, tj. faul, tj. nekorektní odpověď. Vystavte úplný výčet nákladů minulých, současných a budoucích. A na tyto náklady upozorňuji především. Vystavte úplný výčet nákladů včetně podrozvahových závazků, které v tuto chvíli nejsou zjevné, nákladů odsunutých v čase, nákladů údržby systému, jeho průběžné aktualizace, náklady plynoucí z možnosti či nemožnosti státu přístupu k systému samotnému. Vyjádřete, jaké jsou možnosti státu v přístupu k tomuto systému, případně v přenosu celého systému nově spuštěného na jiného provozovatele. I toto je totiž výčet budoucích nákladů systému, které nikde neuvádíte a nikde nezaznívají, nikde jsem si je dodnes nepřečetl.
Vyzývám vás jako poslanec k předložení odpovědí na mé podněty. A předložte je prosím k veřejné kontrole. Vy jako ministr práce a sociálních věcí se o mou důvěru ještě ucházet můžete. Váš pan náměstek Šiška ji už bezezbytku pozbyl.
Závěrem. Vážený pane předsedo vlády, poslancem Parlamentu České republiky jsem byl zvolen na kandidátce Občanské demokratické strany. Byť jsem v tuto chvíli zde, v Poslanecké sněmovně, veden jako nezařazený, je možné dohlédnout a najít řadu společných bodů v prioritách vlády, kterou podporuji, a politického hnutí Jihočeši 2012. Množící se přehmaty některých vašich ministrů mi nebrání vidět celkový koncept. Platí má slova z jiného místa. Tato vláda má mou podporu tehdy, bude-li se rozhodovat na základě programového prohlášení, bude-li se rozhodovat na principech konzervativní obezřetnosti a zdrženlivosti a bude-li i nadále chránit naši národní suverenitu a fiskální bezpečí. A také najde-li dostatek energie k vytlačování jevů, které jsem právě popsal.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk většiny poslanců ČSSD a KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. A s faktickou byl přihlášen pan poslanec Urban. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Urban: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, myslím, že mi bude stačit jedna minuta na to, co chci říct.
Tak jste to, občané, viděli a slyšeli. Padlo tady mnoho slov. Tisíc a jeden důvod, proč tato vláda má odejít. Já tady poctivě říkám, že za chvíli budeme hlasovat. A podle toho, co tady padlo, opozice nemá na to sílu, aby tato vláda odešla. Pokud to opravdu chcete, řekněte svým blízkým, řekněte přátelům, řekněte to kolegům v práci. A přijďte na ten Václavák vládě říct, že má odejít. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Teď nevím, jestli s faktickou, nebo s přednostním právem, vystoupí pan místopředseda Zaorálek? Prosím, jestli byste se mohl ujednotit.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já jsem vlastně chtěl docela ocenit vystoupení pana poslance Michala Doktora, protože mně připadá, že se týká podstaty věci, když si klademe otázku, proč se vlastně vláda chce udržet. A mně připadá, že to, o čem on tady mluvil, se toho vlastně týká. To, co mi připadá, že je jádrem problému, je to, co se neustále vrací i v těch rozpravách. Vláda na různých úrovních obchází veřejná řízení. ***