(21.40 hodin)
Poslanec Michal Doktor: Hezký podvečer, dámy a pánové, vážený pane premiére, členové vlády.
Mandát vládnout dostává vláda v souladu s Ústavou České republiky vyslovením důvěry poslanců. Jakkoliv alespoň doposud průběh rozpravy napovídal, že snad vláda skládá své účty výhradně do rukou opozice a ti hrají zcela zásadně výjimečně roli těch poslanců, kteří jsou povinni ji kontrolovat, kontrolní funkci má za povinnost vykonávat i poslanec, který vyslovuje vládě důvěru. Vláda tedy z principu delegace důvěry tady tedy od poslanců vládu podporujících skládá účty i poslancům koalice. A pohled za má záda není úplně utěšený, to je tedy zjevné. Chápu, že pro některé přítomné členy vlády je obtížné setrvat tady po celou dobu a naslouchat příspěvkům poslankyň a poslanců, musím ale říci, že je pro mne zcela nepochopitelné, že ve chvíli, kdy bojuje vláda o mandát nadále vládnout, jsou zde ministři, kteří jsou od počátku zjevně nepřítomni, a z různých důvodů, které jsou pro mne nepochopitelné rovněž, omluveni v neúčasti z našeho dnešního jednání. (Tleskají poslanci v levé části sálu.)
Já chápu, že si to nemohou dovolit komentovat jakkoliv třeba hlasitými projevy kolegové, mí kolegové, členové koalice, ale myslím si, že nepřítomnost ministrů uráží především je samotné, neb vláda vládne našimi hlasy, hlasy členů koalice, vládní koalice, nikoliv hlasy členů opozice. Možná že to není úplně obvyklé naladění, já svůj vztah k vládě takto formulovaný mám.
Z čeho jsem ovšem velmi znepokojený, je fakt, že na základě konkrétních skutků lze některé ministry vlády zastihnout při otevřeném pohrdání Poslaneckou sněmovnou. Dilema odpovědi na dnes vyslovený návrh nedůvěry není tedy v pohledu na vládu jako celek, ale v pohledu na některé její konkrétní ministry a jejich konkrétní skutky a konkrétní rozhodnutí.
Vážený pane předsedo vlády, předložím vám jen několik málo poznatků, nikoliv naprosto nově formulovaných, třeba z předešlého dne, poznatků formulovaných v minulosti mnou z tohoto místa, poznatků, které jsou dány k přezkumu veřejným míněním a týkají se rozhodování členů vlády, kterou vedete.
Příklad první - Ministerstvo vnitra. Dne 16. listopadu 2011 předložil ministr vnitra Kubice pro schůzi vlády materiál, který vládu informoval o úmyslu zadat nadlimitní veřejnou zakázku s názvem "Zajištění úprav" - a upozorňuji na ono slovo úprav - "Zajištění úprav poskytování služeb provozovatele informačního systému datových schránek - 2012" v jednacím řízení bez uveřejnění. Zopakuji klíčová slova: zajištění úprav a bez uveřejnění. Na jiném místě zde v Poslanecké sněmovně v odpovědi na interpelace v dopise Ministerstva vnitra podepsaném ministrem vnitra, ale v tiskových prohlášeních jeho podřízených pracovníků Ministerstva vnitra se však hovoří o něčem naprosto jiném. Zde se hovoří o zcela nové verzi portálu. Tím se však otevírá věcný a nadále rozvíjí konflikt, kde se stát ocitá v postavení subjektu, který používá služby, za které neplatí. Podstatu služby chráněnou autorskými právy přesouvá v rozporu se zákonem k dispozici jiným subjektům bez souhlasu vlastníka. A jak je patrné právě dnes, protože dnes byl onen takzvaně nový portál zprovozněn, zneužívá a kopíruje unikátní řešení k provozu systému, který označuje za takzvaně nový a svůj vlastní.
Pane premiére, v zásadě není vůbec důležité, zda potenciál tohoto sporu začíná v řádu desítek milionů korun a končí v řádu stovek milionů korun. Jisté je, že stát porušuje práva jiných subjektů. Jisté je, že stát organizuje bezpráví.
Ale zpět k základní myšlence. Vy jste, pane premiére, na jednání vlády v předmětné věci slyšel klíčová slova "zajištění úprav". Právě odkaz na ony pouhé, pouhé úpravy byl jediným argumentem pro institut jednacího řízení bez uveřejnění. Neuvedl snad ministr vnitra vládu v omyl při jejím rozhodování?
A dále v téže věci. Tentýž den - považte, prosím, tentýž samý den, dne 16. listopadu roku 2011 - považte, není to úsměvné, tentýž den, kdy se ta věc projednávala ve vládě, kdy byl zmiňovaný materiál projednáván vládou České republiky, vyzývá Ministerstvo vnitra Českou poštu k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění. A pochybení se vrší. Po osmi dnech, dne 24. listopadu roku 2011, tedy před uplynutím zákonné lhůty pro podávání námitek - zdůrazňuji, že ta v souladu se zákonem činí patnáct dnů - uzavírá Česká pošta smlouvu s Ministerstvem vnitra na předmětnou věc. Zdůrazňuji znovu: ve zjevném rozporu se zákonem.
Uvedu, pane předsedo vlády, a nijak mě to netěší a jsem si jist, že vás osobně také ne, uvedu výčet, nikoliv sarkastickou glosu postupu Ministerstva vnitra České republiky a České pošty, obojí jsou nepochybně subjekty ovládané vládou, respektive státem Česká republika, v této jedné jediné věci. Dnes byl spuštěn tzv. nový portál, který je nejspíše plagiátem původního autorského řešení, takový - řekněme - Picassův autorský koncept přemalovaný v nějaké provinční malířské dílně.
Celý proces úpravy a provozu Českou poštou byl proveden v rozporu se zákonem, neb nebyla respektována ona zákonná lhůta na podávání námitek. Zde tedy dopovím, že správní řízení Úřadu pro hospodářskou soutěž už bylo zahájeno a celé jednání České pošty a státu v této věci je v rozporu se zákonem, a tedy i v rozporu se zákonem provozováno. České poště bylo Ministerstvem vnitra České republiky předáno k dispozici a k úpravě dílo chráněné licenčním ujednáním bez souhlasu jeho vlastníka.
A dále. Vláda jako sbor byla uvedena v omyl při projednávání mandátu Ministerstvem vnitra k zajištění takzvaných úprav, protože ve skutečnosti byl učiněn pokus o spuštění nového řešení, kterým by se stát vyvázal ze závazků plynoucích z licenčních ujednání a unikátních autorských řešení chráněných patentem České republiky.
A dovětek poslední. Česká republika, Ministerstvo vnitra České republiky, používala zmíněné služby, za které neplatila, a lze se tedy velmi efektivně obávat i toho, že hrozí nikoliv zanedbatelné plnění z porušování autorských práv a licenčních ujednání.
Příklad druhý - Ministerstvo zemědělství. Shledávám, že existuje jistá korelace mezi mou přítomností u řečniště a nepřítomností ministra zemědělství. Opět se necítím být povolán, abych tuto věc řešil, ale ve svém druhém příspěvku, nebo v příkladě druhém, se budu věnovat právě agendě pana ministra Petra Bendla.
V budějovickém Budvaru, národním podniku, byl z moci rozhodnutí zřizovatele, Ministerstva zemědělství České republiky, zahájen proces transformace, přechodu budějovického Budvaru, národní podniku, na jinou hospodářskoprávní formu, akciovou společnost. Je zbytečné uvádět výčet důvodů, proč to je správné rozhodnutí, ztráceli bychom nepochybně čas. Naprosto nejcitlivější oblastí transformačního procesu je dosažení, respektive zachování kontinuity podniku v právních vztazích. Zdůrazňuji: ve všech právních vztazích podniku. Tedy zejména tam, kde nemá a nesmí dojít k oslabení podniku ve schopnosti hájit své zájmy v přístupu na trh. ***