(9.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Tyto dvě oblasti v zákonech, body 38 a 39, jedná se o tisky 638 a 657, paní poslankyně Horníková navrhovala zařadit tyto body pevně na středu příští týden, 9. května, za pevně zařazené body jako 4. a 5. bod.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. (Hlasy ze sálu - potíže s hlasovacím zařízením.) Omlouvám se, ještě jednou. Prosím, ještě jednou to zkuste. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 33, přihlášeno 104, pro hlasovalo 100, proti 1. To jsme odhlasovali, děkuji.
Teď prosím půjdeme dále. Paní poslankyně Fischerová - tisk 623, Galileo, navrhuje zařadit dnes po 11. hodině po pevně zařazených bodech.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení Galilea po pevně zařazených bodech, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Tedy zařadit dnes dopoledne po pevně zařazených bodech. Kdo je proti?
Hlasování číslo 34, přihlášeno bylo 106, pro hlasovalo 105. Zařadili jsme to.
Paní poslankyně Orgoníková zdůvodnila vyřazení bodu č. 80. Připomenu, že se jednalo o zprávu veřejného ochránce práv.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro vyřazení bodu č. 80, zprávu veřejného ochránce práv, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 35, přihlášeno 108, pro 104. Bod č. 80 jsme vyřadili.
To je snad vše, co jsme mohli upravit. Můžeme teď pokročit k pořadu schůze.
Máme dnes na pořadu
85.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
V seznamu odpovědí na písemné interpelace vede interpelace paní poslankyně Zuzky Bebarové-Rujbrové ve věci implementace nového občanského zákoníku. Máme to jako tisk 632.
Na tuto schůzi bylo předloženo celkem sedm odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni. Upozorňuji poslance, že pokud podle našeho jednacího řádu není interpelující poslanec na schůzi přítomen, nekoná se o jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní stanovisko nezaujme.
Můžeme přistoupit k první interpelaci na ministra Pospíšila. Ministr spravedlnosti odpověděl na interpelaci paní poslankyně Zuzky Bebarové-Rujbrové. Odpověď máte pod tiskem 632. Jako první bych měl dát slovo právě paní poslankyni Bebarové-Rujbrové, aby vám sdělila, v čem jsou příčiny její nespokojenosti s odpovědí pana ministra Pospíšila. Prosím, máte slovo jako první.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji, pane předsedající. Přeji pěkný den, kolegyně a kolegové.
Chtěla bych se trošku ohlédnout zpátky. Třetího února letošního roku jsme schválili jeden z největších, ne-li největší, objemem největší a i významem velmi velký zákon, a to občanský zákoník, který následně vyšel ve Sbírce pod číslem 89/2012. Zákon, který, přestože jsme jej projednávali poměrně dlouho, málokdo, a to i z poslanců, do té doby četl, a ti, kteří jej studovali, a týkalo se to především odborné veřejnosti, vysokoškolských učitelů, advokátů a soudců, k němu vesměs vyslovovali své námitky a varovali před jeho přijetím. Nebudu zde opakovat jejich argumenty. Zákon prostě platí a je to něco jako rozsudek, který nabyl právní moci a který nemohu zpochybňovat, bez ohledu na to, zda se cítím vina, či nikoliv. Podstatné je, že zcela změnil úpravu soukromoprávních vztahů a změnil i terminologii. Šel cestou negace toho, co bylo a co už za celá ta desetiletí se stalo součástí právního vědomí občanů. Z médií - a já to novinářům, kteří se musí vyjadřovat ve zkratce a vyzobávají rozinky, nevyčítám - jsme se dozvěděli, že zvíře není věc a několik dalších drobností, ale obsah těch 3 080 paragrafů pro většinu z nás, ale i pro velkou většinu občanů, kterých se bude od 1. 1. 2014, kdy nabude účinnosti, týkat, stále zůstává věcí neznámou.
Mé dotazy na pana ministra Pospíšila směřovaly k tomu, jak má v úmyslu do doby, než občanský zákoník účinnosti nabude, implantovat jeho text do dalších právních předpisů, a není jich málo, jaký je plán vydávání prováděcích předpisů. Také jsem se ptala, jakým způsobem bude ohledně nové právní úpravy proškolena justice a další instituce, jestli existuje program seznámení s touto materií laické veřejnosti, a ptala jsem se také, jaké náklady lze předpokládat na implementaci občanského zákoníku do právních předpisů, činnosti úřadů a justice včetně nákladů věcných.
Pan ministr mi odpověděl. Jeho odpověď máte obsaženou v tisku 632. Musím ale říci, že tuto odpověď pokládám za velmi, velmi stručnou, velmi nekonkrétní, a nechci se domnívat, že skutečně nelze podrobněji odpovědět na dotazy, které jsem položila a které s ohledem na to, kdy má občanský zákoník nabýt účinnosti, nebude to zas tak dlouho, je možné, že pan ministr už v té době nebude panem ministrem, ale v každém případě zákon platit začne a my bychom na to měli být připraveni.
Pan ministr mi například vyjmenoval zákony, které bude zapotřebí změnit, s tím, že se na tom pracuje. Sdělil mi, že je připraveno vzdělávání justice v celkovém obsahu asi 39 740 člověkodní. Nevím, jestli je to dost na více než 3 000 paragrafů a stávající počet soudců. Sdělil mi, že se i uvažuje o vzdělávání veřejnosti, připravují se některé projekty. Opět odpověď velmi nekonkrétní.
A na otázku na náklady, které podle mého názoru nepředstavují pouze uspořádání školení - zde pan ministr správně podotýká, že je v náplni školicích institucí, takže to tak drahé nebude -, mi sdělil, že konkrétní výši sekundárních nákladů nelze stanovit. Náklady ale nejsou jen ve vydání letáků, brožurek, zaplacení jízdného lektorům na případné semináře. Ty náklady se skutečně promítnou do činnosti všech institucí, a teď nemluvím pouze o výměně razítek.
Přála bych si, kdyby pan ministr byl schopen své odpovědi na mé dotazy konkretizovat, protože pokud ještě v současné době, kdy občanský zákoník několik měsíců platí, se máme spokojit s odpovědí, že se vše připravuje, tak mám vážné obavy, že ve chvíli, kdy to platit začne, budeme - respektive nástupce pana ministra Pospíšila - zcela nepřipraveni. Děkuji. ***