(9.20 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď zřejmě dám slovo panu ministru Pospíšilovi, aby reagoval na tu nespokojenou kritiku paní poslankyně Bebarové-Rujbrové.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji pěkně. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych reagoval obecně na otázky, které souvisí s přípravou na účinnost nového občanského zákoníku, který opravdu je největší legislativní změnou za posledních několik desítek let v českém právním řádu a je to opravdu největší zákon v rámci řekněme právních předpisů České republiky.
Snažil jsem se paní poslankyni odpovědět. Myslím si, že odpověď na sedm stránek, kde jsou jasná fakta a informace, není příliš stručná. Odpovídá řekněme tomu, jak asi rozsáhlá odpověď by měla být na obecně položené otázky. Samozřejmě na takto formulované otázky může mít odpověď padesát stránek, může mít sedm, může mít jednu. Takže rád samozřejmě informace doplním. A pokud i přes mé ústní doplnění nebude paní poslankyně spokojena, dodám jí další písemné materiály. Nicméně ona sama moc dobře ví, že některé otázky mají obecný charakter a nelze na ně exaktně odpovědět, a je jedno, kdo je ministrem spravedlnosti - jestli jsem jím já, anebo nějaký můj nástupce, jak říká tady paní poslankyně.
Já mohu vyčíslit konkrétní náklady, které Ministerstvo spravedlnosti má ve svém resortu spojené s přípravou dalších právních předpisů, spojené se školením občanského zákoníku, případně s propagací. Celkové náklady - v uvozovkách, které přináší změna společenské a právní situace, těžko může někdo na světě vyčíslit. Stejně tak exaktně těžko může někdo vyčíslit, kolik se ušetří tím, že zde bude dlouhodobě fungovat kvalitní civilní právo, které na rozdíl od současného práva mnoho problémů odstraňuje. Kolik se ušetří například tím, že bude méně rozporů v judikatuře civilních soudů? Kolik se ušetří tím, že mnoho rozporných věcí je nyní řešeno v občanském zákoníku, a nebude je tedy třeba řešit spory?
Já třeba mohu předložit zajímavou modelovou analýzu, která řeší, jaký vliv bude mít změna občanského zákoníku na oblast dědického práva, které upravuje celou řadu věcí, které dosud platný občanský zákoník v oblasti dědictví neřeší a které se tedy musí řešit sporně a které tedy stojí stát nemalé náklady na placení soudců atd. Asi každý - i laik - tuší, že některé věci zkrátka vyčíslit nelze, ale chápu, že je třeba občanský zákoník kritizovat. Ten postoj komunistické strany byl k tomuto ideologický, dogmatický, nikoli věcný, a tedy tu kritiku v této rovině respektuji.
Ale pojďme tedy k jednotlivým aspektům oné interpelace.
Nejprve tedy ke změně zákonů a řekněme navazující legislativy. Chci říci, že pro Ministerstvo spravedlnosti je příprava na účinnost nového občanského zákoníku hlavním posláním a klíčovým bodem činnosti celého resortu. Je to hlavní věc, na kterou se Ministerstvo spravedlnosti pro druhou polovinu tohoto volebního období zaměřuje, a to právě v té oblasti přípravy následných právních předpisů, které mají uvést nové normy občanského práva do souladu se zbytkem právního řádu, tak samotná příprava odborné veřejnosti, ale i osvětová činnost veřejnosti laické, chcete-li.
Já si dovolím nyní na jednotlivé tyto oblasti reagovat.
Nejprve tedy k právním předpisům. Právě proto, že vás zde, vážené kolegyně a kolegové, nechci zatěžovat mnohahodinovým výčtem obsahu těchto právních předpisů, tak jsem připraven v případě zájmu paní poslankyně jí dodat speciální materiál čítající několik desítek stránek, který je připraven na poradu vedení Ministerstva spravedlnosti, který v nejbližší době bude schvalován a který podrobně a exaktně řeší, které právní předpisy a v jaké časové ose se budou novelizovat a řešit.
Tedy Ministerstvo spravedlnosti na této legislativní činnosti permanentně pracuje. Pracovalo na ní již v době, kdy se občanský zákoník dokončoval. To znamená, není to tak, že by se Ministerstvo probudilo 1. ledna, poté co začal být platný nový občanský zákoník, a najednou začalo vymýšlet, jaké právní předpisy vlastně tedy se budou novelizovat. Je to činnost, na které se pracovalo již v průběhu minulého roku. Ale letošní rok je určen jako klíčový rok pro přípravu všech doprovodných zákonů, tak aby je koncem roku, respektive na přelomu roku, mohla schválit vláda a aby na počátku příštího roku byly zde na půdě Poslanecké sněmovny a v průběhu roku příštího, to znamená roku 2013, byly schváleny Parlamentem České republiky a staly se účinnými. Tedy máme dva roky do účinnosti občanského zákoníku. První rok - tento rok - se právní předpisy dokončují, příští rok by měly být přijímány.
Chci upozornit na to, že nemá smysl delší lhůta pro doprovodné zákony. Tady je třeba obzvláště v tom souhrnném doprovodném zákonu, který bude upravovat terminologii, do jiných právních předpisů implantovat nové instituty občanského práva, tak je třeba, aby tento právní předpis byl přijat co nejblíže okamžiku účinnosti nového občanského zákoníku, tak aby v permanentně se měnícím právním řádu byl co možná nejvíce aktuální. Není možné napsat doprovodný zákon dva roky před účinností a pak dělat jeho novelu tak, aby byl aktuální. Tato technická norma by měla být přijata co možná nejblíže okamžiku účinnosti nového občanského zákoníku.
Pokud vás budou zajímat detaily, jsem připraven zde o tom buď hovořit, anebo předložit onen písemný materiál, který v tuto chvíli mám před sebou. Poté co bude přijat poradou vedením Ministerstva spravedlnosti, je samozřejmě zákonodárcům k dispozici.
Vedle tohoto doprovodného zákona je třeba říci, že budou přijímány ještě samostatné nové zákony, které nejsou zcela nutné pro aplikaci nového občanského zákoníku, ale řeší některé věcné problémy, které dosud v českém soukromém právu nebyly vyřešeny. Je to například otázka rejstříku a vůbec registrace právnických osob, kde je celá řada nejasností, a proto myslím, že je vhodné uvažovat a připravujeme také nový rejstříkový zákon.
Velké problémy v českém právu činí otázka opatrovnictví. Je to permanentní spor, který bohužel dosud nebyl vyřešen. Proto také otázka opatrovnictví je samostatným bodem, který dnes autoři občanského zákoníku a experti řeší na Ministerstvu spravedlnosti.
Je to zákon o veřejné prospěšnosti - téma, které jsem zde s několika poslanci, kteří se zabývají neziskovým sektorem, řešil. Vím, že u neziskového sektoru má tato právní úprava výraznou podporu.
Jinými slovy ti, co psali občanský zákoník, a bylo to několik desítek expertů, jak interních zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti, tak odborníků, kteří externě spolupracovali s Ministerstvem spravedlnosti, tito experti právě nyní pracují na těchto dalších zákonech, které souvisí s novou právní úpravou soukromého práva.
Zcela zvlášť bych chtěl vypíchnout občanské nebo civilní řízení. Přijímáme-li nové občanské právo hmotné, je zcela evidentní, že tyto změny se musí promítnout do občanského práva procesního. Je již v tuto chvíli připraven zákon, který upravuje nesporná civilní řízení, a víceméně se dokončují změny, které budou v občanském soudním řádu. Měla by to být víceméně poslední novela občanského soudního řádu v tomto volebním období. Tyto oba předpisy jsou víceméně připraveny. Pracuje na nich také celý tým expertů, včetně například expertů Notářské komory, protože nemalá část právě onoho nesporného civilního řízení se týká otázek spojených s řešením dědictví. Tento předpis je připraven. Bude dokončen do poloviny června a začne už debata s externími odborníky, připomínkové řízení. Tedy v řádném termínu, určeném a schváleném vládou, bude do konce roku zaslán vládě a pak následně Poslaneckého sněmovně, Senátu, tedy obecně Parlamentu České republiky. Opět podrobnosti jsem schopen dodat, pokud by vás vysloveně tento právní předpis zajímal.
Experti na civilní právo doporučili v zásadě přiklonit se k původnímu modelu, to znamená rozdělení civilního řízení na sporné a nesporné, a tak, jak to bylo zde dříve v období první republiky, upravit nesporná řízení v samostatném právním předpise, protože dneska z hlediska civilního procesu vzniká celá řada problémů právě tím, jak se nesporná řízení ve své úpravě částečně překrývají se spornými. Pracují na tom experti z pražské Právnické fakulty. Pracuje na tom tým kolem profesora Eliáše a pak jednotlivé organizace typu, jak jsem řekl, Notářské komory. Jsem přesvědčen, že tento právní předpis bude připraven řádně a včas.
Ostatně téma, kterým paní poslankyně začala, jestli odborná veřejnost kritizuje, nebo nekritizuje občanský zákoník... Ona dobře ví, že to je věc velmi sporná a že nemalá část odborné veřejnosti zase občanský zákoník podporuje. Takže je to jako ve všech státech, kde byl přijímán takto rozsáhlý kodex. Ve všech postkomunistických státech, které přijaly nový občanský zákoník, byla vedena vášnivá debata o tom, zda přijmout, či nepřijmout nové civilní právo, anebo nechat staré civilní právo. ***