(14.50 hodin)
(pokračuje Nečas)
Chci zdůraznit, že všem osobám, které se potenciálně mohly dostat do kontaktu s touto kontaminovanou vakcínou, byla provedena velmi důsledná lékařská vyšetření na infekční klinice v Praze Na Bulovce a že veškerá laboratorní, i opakovaně provedená, vyšetření měla negativní výsledek.
Co se týče zapojení armádního centra v Těchoníně, přiznám se, pane poslanče, že tuto informaci nemám.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu premiérovi. Budeme pokračovat další interpelací, kterou položí místopředseda Poslanecké sněmovny Luboš Zaorálek ve věci koordinace zahraniční politiky. Prosím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Dobrý den. Pane premiére, já bych se chtěl zabývat otázkou koordinace naší zahraniční politiky vůči Ukrajině.
Předem bych chtěl předeslat, že se mi nejedná o debatu kolem politické situace na Ukrajině. Vůbec za sebe nepochybuji o tom, že na Ukrajině přibývá rysů autoritativního režimu. Bohužel nepochybuji o tom, že pan prezident Janukovič si vyřizuje účty se svým politickým protivníkem paní Tymošenkovou, ani o tom, že já jsem skoro přesvědčen, že došlo k násilí v Charkově na paní Tymošenkové, protože ukrajinské orgány to ani příliš nepopírají. Takže to všechno je pravda a o tom není debata. Mně se jedná o to, že i když se chceme někoho zastat, tak bychom se měli domluvit na nějakém postupu jako stát a jako ti, kteří ten stát reprezentují na nejvyšší úrovni. A teď mi jde o to, že jsem slyšel, nebo víme z veřejných zdrojů, že prezident Klaus zrušil cestu na summit prezidentů středoevropských zemí, který se bude konat nyní v polovině května na Ukrajině, ale zároveň můžeme číst vyjádření ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, kterého ocituji. On říká: Já bych se rozhodl jinak. Je opravdu na každém, jak se rozhodne.
To prosím není pravda, že je na každém, jak se rozhodne. Prezident státu přece reprezentuje vládu, on tam nejede za sebe. Tak to není tak, že on se může rozhodnout tak i onak. Mně připadá, že když padne takovéto rozhodnutí, že se bojkotuje nějaký summit, tak tady prezident se nerozhodl sám, ale je to rozhodnutí, ve kterém reprezentuje vládu. Takže já se ptám: Na kterém jednání vlády bylo vlastně toto rozhodnuto?
Já teď nezpochybňuji to rozhodnutí, věcný obsah. Mně jde o to, jestli je to výsledek určité porady a koordinace na vládní úrovni, abychom potom neslyšeli od ministra zahraničí, že on má na to prostě jiný názor. To je podle mě chyba. Připomínám, že když se podívám vedle do Německa, tak tam ty postoje koordinovány jsou. A mně připadá, že u nás jsou chaotické.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: I na tuto interpelaci odpoví předseda vlády pan Petr Nečas.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v prvé řadě bych chtěl zdůraznit, že jsem rád, že tady dochází k elementární politické shodě nad základním hodnocením situace, která je na Ukrajině, že všichni vnímáme tento proces jako proces, který si zasluhuje naši pozornost a vysokou ostražitost. Jsem rád, že tady i z úst pana místopředsedy Zaorálka zaznělo, že podle jeho soudu se může jednat i o pokusy vyřizovat si politické účty s politickými protivníky cestou kriminalizace. To je určitě jednání, které není slučitelné s jednáním, na které jsme v Evropě zvyklí, a určitě bychom vůči němu neměli být lhostejní.
Chtěl bych zdůraznit, že plánovaná prezidentská schůzka v Jaltě bude mít více výpadků v účasti než pouze neúčast prezidenta České republiky Václava Klause. Pokud se nepletu, v tuto chvíli již minimálně čtyři hlavy států ohlásily, že se tohoto jednání z různých důvodů nezúčastní. A nejsou to zřejmě omluvy poslední, bude jich patrně více.
Jsem přesvědčen, že ta situace i svým způsobem gradovala v posledních týdnech, kdy se můžeme právem domnívat, že ve vztahu k bývalé premiérce Tymošenkové se jedná o zvůli, kde cestou kriminalizace má být vyřešen politický spor. Jsem přesvědčen, že všichni máme zájem, aby na jednu stranu Ukrajina dodržovala základní principy právního státu a ochrany lidských práv a svobod, na druhé straně nemá asi nikdo rozumný v této zemi a v dalších členských zemích Evropské unie zájem na tom, aby se Ukrajina dostala do nějaké izolace, která ji začne vlastně vyhánět směrem na východ. Chtěl bych připomenout, že i ruský prezident pan Medveděv vyjádřil nesouhlas s tím, co se děje ve vazbě na paní expremiérku Tymošenkovou.
Je to situace, která si bude vyžadovat do jisté míry diplomatický um. Na druhé straně jsem přesvědčený, že rozhodnutí toho nebo onoho politika nejet například na jisté jednání proto, že zásadně nesouhlasi s některými kroky, které jsou v rozporu s evropskými hodnotami, by mělo být respektováno. Znovu opakuji - bude to více hlav států, které se tohoto jednání nezúčastní. Nicméně tyto kroky by neměly vést k tomu, aby se Ukrajina dostala do nějaké izolace, protože to není v zájmu Evropy a není to ani v zájmu České republiky.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Pan poslanec Zaorálek položí ještě doplňující otázku.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych chtěl ještě jednu poznámku. Na ten problém navazuje otázka fotbalového mistrovství, které se koná v Polsku a na Ukrajině.
Vy jste, pane premiére, řekl, že se nabízí otázka, zda se zúčastnit z pozice premiéra a členů vlády fotbalového mistrovství. Já bych chtěl upozornit, že to mistrovství je polsko-ukrajinské a že prezident Klaus už vlastně avizoval, že se bude ve Wroclawi účastnit zápasu myslím Česko - Rusko, a že dokonce plánuje setkání s ruským prezidentem. Takže i ten politický bojkot celého mistrovství je podle mne prakticky nemožný. Nepředpokládám, že budeme trestat i Poláky. Takže to, o čem jste mluvil, se zřejmě týká pouze ukrajinské části. A já jsem přesvědčen, že takový politický symbolický polobojkot pana Janukoviče rozhodně příliš nevyděsí. Myslím si, že bude neefektivní a neúčinný. Takže bych doporučoval, pokud by se politici měli účastnit něčeho na Ukrajině, tak je lépe to učinit v tichosti a bez vyhlašování jakéhokoliv okázalého bojkotu.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan předseda vlády si ještě přeje replikovat.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v prvé řadě bych chtěl ocenit optimismus pana místopředsedy Zaorálka, protože případná účast českého mužstva v zápasech na ukrajinském území připadá v úvahu až v případě jeho postupu do semifinále na mistrovství Evropy ve fotbale. To by bylo poprvé, kdy by se české mužstvo dostalo na ukrajinské území a hrálo tam zápas. Takže tady bych chtěl ocenit optimistickou prognózu z úst pana místopředsedy Poslanecké sněmovny, protože pak bychom teprve tento problém řešili. To za prvé.
Za druhé chci říci, že jsem žádný bojkot nevyhlásil. Já jsem pouze řekl, že v případě, že by pokračovaly tyto kroky, které nejsou v souladu s evropskými hodnotami, považoval bych za legitimní otevřít otázku toho, zda se čeští ústavní činitelé mají těchto případných zápasů českého mužstva na ukrajinském území zúčastnit. Mimochodem, tato diskuse se vede v celé řadě dalších členských zemích Evropské unie a bude zřejmě aktuální pro některé země okamžitě se začátkem mistrovství, protože jejich mužstva jsou zařazena do skupin, které hrají svá utkání na ukrajinském území.
Čili nic takového vyhlášeno nebylo. Já pouze považuji za správné říci, že za těchto okolností, a pokud by se navíc ještě ty represe vůči paní Tymošenkové stupňovaly, je legitimní to, aby se vláda rozhodla, zda se její členové případně těchto utkání zúčastní, nebo ne, samozřejmě v pozici diváků. To chci zdůraznit. Žádný člen mé vlády nemá ambice jakkoliv do této hry a do tohoto mistrovství ingerovat jinak než jako nadšený divák.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji pěkně. Přistoupíme k projednání následující interpelace. Poslanec, který tuto interpelaci přednese, je pan poslanec Josef Tancoš a interpelace se bude týkat církevních restitucí. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Tancoš: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, interpelace je směřována na vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání církví.
Obracím se na vás, pane premiére, s výhradami k vládnímu návrhu. Nesouhlasím s vyčíslením hodnoty nemovitostí, za kterou má být poskytnuta finanční kompenzace ve výši 59 miliard korun, zejména s ohledem na zásadu rovnosti, spravedlnosti při vypořádání ostatních restitučních skupin po roce 1989. ***