(15.00 hodin)
(pokračuje Tancoš)
Toto ocenění je nadhodnoceno. Finanční kompenzaci pokládám za nepřiměřenou vzhledem k aktuální rozpočtové situaci státu a potřebě snižovat deficit veřejných rozpočtů uprostřed vládní krize a v době, kdy země je ohrožena recesí a kdy by vláda měla upřednostnit výdaje, které posílí zaměstnanost a sociální soudržnost. Odmítám splátkový kalendář, který by zvýšil každoroční mandatorní výdaje státního rozpočtu o dvě až tři miliardy korun po dobu 30 let. Obávám se rizika nových restitučních sporů. Také vláda v tuto chvíli nemá výraznou podporu veřejnosti k této transakci.
Pane premiére, žádám vás o vysvětlení výhrad k návrhu zákona a doufám, že odložení návrhu zákona bude delší než jeden měsíc. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Na tuto interpelaci odpoví pan premiér Petr Nečas.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v otázce majetkového vyrovnání s církvemi existuje několik okruhů. Já bych se k některým z nich chtěl v rámci této interpelace samozřejmě vyjádřit.
Za prvé. Prvním okruhem je problematika seznamu církevního majetku. Existuje seznam, který obsahuje výměry původního církevního majetku v jednotlivých katastrálních územích s rozdělením na jednotlivé druhy pozemků, to znamená lesní půda, zahrady, rybníky atd. Tento seznam je zveřejněný na internetových stránkách Ministerstva kultury. V tuto chvíli nemůže existovat seznam majetku, který bude církvím vydán. To bude možné až po prověření všech podmínek u každé jednotlivé věci, o kterou si církve zažádají v rámci vydávacího řízení.
Ani při restituci majetku fyzických osob žádné seznamy majetku vytvářeny nebyly. Zákon předpokládá, že se církvím vydá zhruba 200 tisíc hektarů naturálně a 61 tisíc hektarů se finančně nahradí. Ve srovnání s vracením majetku podle zákonů z 90. let se však jedná o malé množství. Podle zákona o půdě se fyzickým osobám vydalo zhruba 1 milion 400 tisíc hektarů půdy, to znamená sedmkrát více. Pokud jde o obce, těm se vrátilo jenom lesní půdy zhruba 400 tisíc hektarů, to znamená dvakrát více než v případě církví. Pozemkový fond pak v letech 1999 až 2010 prodal 525 tisíc hektarů státních pozemků, to znamená dvaapůlkrát více, než v případě církví.
Další otázkou je samozřejmě rozsah původního církevního majetku. Církevní komise už v roce 2007 poskytla vládní komisi souhrnný seznam, který obsahuje výměry původního církevního majetku v jednotlivých katastrálních územích s rozdělením na jednotlivé druhy pozemků. To znamená lesní půda, zahrady, rybníky atd. Vládní komise, která byla tvořena ministrem zemědělství, ministrem kultury a ministrem financí, nechala předložené údaje prověřit. Údaje byly konfrontovány s údaji od dotčených státních orgánů a podniků, zejména Pozemkového fondu České republiky a Lesů České republiky, a hodnověrnost databáze jednotlivých položek původního církevního majetku byla prověřena nezávislou poradenskou firmou Ernst & Young. V roce 2011 Ministerstvo kultury provedlo ve spolupráci s Národním archivem rozsáhlé šetření archivních materiálů o rozsahu historického církevního majetku. Vycházelo se především z údajů z období první republiky, údaje z období 1945 až 1948 jsou neúplné a značně nespolehlivé. Výsledky šetření jsou uveřejněny na internetových stránkách Ministerstva kultury.
Co se týče otázky vlastnictví církví, už v roce 2007 bylo pro tento účel zadáno několik odborných posudků. Žádné tyto posudky včetně tzv. expertizy Univerzity Karlovy vlastnické právo církví nezpochybnily. Ovšem posudky, byť uznávaných právnických pracovišť, nejsou pro odpověď na tuto otázku klíčové. Klíčové je, že vlastnické právo církví jednoznačně uznal Ústavní soud a další soudy, které už rozhodly o vrácení některých majetků farnostem a řádům. Z tohoto hlediska nemají žádné další právní analýzy smysl, neboť tato otázka už byla autoritativně vyřešena. Ostatně i stávající právní předpisy České republiky, například zákon o půdě, počítají s existencí církevního vlastnictví. Samozřejmě že kdo toto nechce slyšet, bude dál citovat různé právní názory, které však pro státní orgány nemohou být relevantní. Vlastnické právo církví uznávaly i úřady a soudy první republiky. V té době byl církevní majetek vyvlastňován za náhradu, která se vyplácela jednotlivým církevním subjektům, jimž byl majetek vyvlastňován. Pokud by se jednalo o státní majetek, je vyplácení náhrad absurdní. Církevními subjekty byly uzavírány kupní a další smlouvy. I v době komunistického režimu byla na církevní majetek vydávána rozhodnutí o vyvlastnění a s církevními subjekty byly uzavírány darovací a kupní smlouvy.
Co se týče vyčíslení hodnoty původního církevního majetku, věřím, že se k této odpovědi ještě dostanu.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Přejete si položit doplňující otázku? Pan poslanec již nevystoupí a my přistoupíme k následující interpelaci, kterou podává pan poslanec Václav Klučka.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych zde mohl teď citovat teze z bezpečnostní strategie v oblasti vnitřní bezpečnosti, neboť takto znělo zadání mé interpelace. Ale dovolte mi pouze konstatování skutečnosti, jak se naplňuje: policie vnitřně destabilizovaná, neustále zmítaná systémovými rozpory s dopadem na početní stavy, oblast řízení a především pak samotnou činnost jednotlivých policistů. Nedivme se jejich nejistotě týkající se možných změn souvisejících se zmrazením prostředků v letošním roce a rozpočtovým výhledem na léta 2013 a 2014. Policisté jsou ve služebním poměru, ne tedy v pracovním. Služební poměr svým způsobem limituje jejich výkon služby a při nejistotách tento výkon doprovázejících i profesionalitu výkonu. Místo toho, abychom právě v tomto období zvyšujícím rizikům čelili zvýšeným počtem policistů, počty snižujeme s vědomím, že není žádné právní normy, která by kvalifikovaně stanovila mezní limity, tedy chcete-li zákon o vnitřní bezpečnosti.
Pokud jde o slova ředitele Hasičského záchranného sboru, že hrozí návrat na úroveň roku 1973, s tím vůbec nesouhlasím. To totiž není možné. Riziko požární bezpečnosti z roku 1973 se nedá srovnat s rokem 2012. Tudíž početní stavy, kdy snížíme a budeme tomuto zvýšenému riziku čelit, tak je to naprosto neefektivní.
Pane premiére, bezpečnostní strategie zní jinak. Jak chcete tuto situaci řešit?
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan premiér odpoví na otázky, které pan poslanec právě položil.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v současné době není zatím jasné, jaký rozpočet bude mít policie, případně Hasičský záchranný sbor, k dispozici na rok 2013, protože to bude dáno teprve zákonem o státním rozpočtu. Jistý není ani střednědobý výhled, protože tyto věci jsou stále zpracovávány.
Pokud by se vycházelo ze současných pravidel, znamenalo by to pro policii, pokud nenajde jiné možnosti úspor, poměrně výrazné snížení počtu policistů. Podle opakovaně zveřejňovaných vyjádření policejního prezidenta je údajný minimální počet policistů, tak aby se udržel současný bezpečnostní standard, zhruba 40 tisíc. Nicméně v první řadě v resortu vnitra v současnosti probíhá komunikace mezi ministrem vnitra a policejním prezidentem za účelem jasného vymezení limitů možných úspor. ***