(12.30 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Poprosím - další vystupující je pan poslanec Koníček. Tady jsme tedy vyslechli návrh na zamítnutí, který registrujeme. Prosím.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, doporučuji vaší pozornosti účast novinářů na galérii pro novináře při záležitosti, která je v hodnotě 134 miliard. Včera, když se jednalo o ušmudlaných sedm milionů, tak tam bylo narváno. Teď napočítám celkem tři píšící novináře. (Potlesk z levé strany sálu.)
Vystupoval jsem zde v prvním čtení s několika dotazy a konkrétními případy. Na dotazy nebylo zodpovězeno ani v průběhu rozpravy a ani na jednání ústavněprávního výboru. Proto některé z dotazů zopakuji a očekávám v průběhu rozpravy odpovědi. Na jediný mi odpověděla ne paní ministryně, i když byla přítomna na jednání ústavněprávního výboru, ale její náměstek. Kolik si myslíte, že bude oprávněných osob, tedy těch, kteří si požádají o vydání nějaké nemovitosti? Ne desítky, ne stovky, ale tisíce. Tak široké je pojetí tohoto zákona.
Ptal jsem se také, zda je v návrhu obsažen majetek olomouckého arcibiskupství, za který dostalo podle historiků slušnou finanční náhradu. Bude se jim vracet, když za něj dostali slušně zaplaceno? Kdo to bude, paní ministryně, hlídat? Já jsem v podkladových materiálech našel 744 hektarů lesa, za které už byla vyplacena náhrada. Vysvětlíte nám to, paní ministryně?
Také nám paní ministryně nevysvětlila, proč chce vláda vydávat více majetku, než je uvedeno v podkladových materiálech, na které se odvolává v důvodové zprávě. Z podkladových materiálů vyplývá, že v přehledu církevního majetku vypracovaném pražským arcibiskupstvím k revizi první pozemkové reformy je celková rozloha 210 tis. ha. Proč vláda chce vydat 261 tis. hektarů? Na to jste, paní ministryně, také neodpověděla. A cena pozemků, například zemědělské půdy? Za těch vašich 44,50 by vám kdejaký vlastník zemědělské půdy rád svou půdu odprodal. Ale hlavně to vysvětlete restituentům, kteří dostávali náhrady v korunových položkách.
Také jsem požádal pana premiéra, ať se podívá do archivu své strany na tajný dodatek koaliční smlouvy z roku 1996. Díval jste se, pane premiére, jestli se opravdu pánové Lux, Klaus a Kalvoda dohodli, že vrátí církvi 175 tis. ha lesa zabavených po válce, tedy před rokem 1948? Existuje takový dodatek, pane premiére, nebo si Tomáš Ježek v knize Budování kapitalismu v Čechách vymýšlel?
Na jednání v ústavněprávním výboru paní ministryně prohlásila, že nedokáže odhadnout, jaký bude celkový rozsah majetku, který bude vydán naturálně. V návrhu je vyčíslena částka naturálních restitucí na 75 mld. Takže paní ministryně nedokáže odhadnout, za kolik miliard bude skutečně vydáno, ale ve finanční náhradě má zcela jasno. Tam chce vydat 59 mld. bez jakéhokoliv předkládání dokumentů dokazujících vlastnictví. Prostě se jen koalice domluví, že dá církvím dar 59 mld.
Co mi na předkládaném návrhu vadí ale nejvíc? To, že se všechno háže na komunisty. I Antonín Ignác Hrdina ve své knize Náboženská svoboda v právu České republiky mimo jiné uvádí: "Majetek byl církvi odňat sice nespravedlivě, nicméně v souladu s tehdy platnými, třebaže mravně pochybenými, právními předpisy, tedy zákonně. Jde především o nemovitý majetek vyvlastněný církvi na základě zákona č. 142/1947 Sb. ze dne 11. července 1947 o revizi první pozemkové reformy a zákona č. 46/1948 Sb. ze dne 21. března 1948 o nové pozemkové reformě." Tolik Antonín Ignác Hrdina.
Když se podíváte do stenozáznamu z tehdejší schůze ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé, a tu možnost máte všichni, protože jsou v digitálním repozitáři společné československé digitální parlamentní knihovny, tak u projednávání revize pozemkové reformy nepadlo ani jednou slovo církev. To v té době, tedy v roce 1947, nikdo neřešil. Snahou většiny politických stran zastoupených v ústavodárném shromáždění bylo dořešit první pozemkovou reformu, protože většina vlastníků se na základě výjimek ze záboru vykroutila. Většina zákonodárců měla na zřeteli především zájem drobných zemědělců. A to měli komunisté v tom ústavodárném shromáždění jen 114 poslanců ze 300. Opakuji: 114 ze 300! Opravdu to chcete pořád házet na komunisty?
Především lidovcům šlo v té době o realizaci hesla: Půda patří těm, kteří na ní pracují.
Dámy a pánové, na závěr mi dovolte podle § 93 odst. 2. navrhnout vrácení tohoto návrhu zákona výboru k novému projednání. Tedy po skončení obecné rozpravy žádám o tomto hlasovat. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď pan poslanec Grebeníček, další přihlášený. Připraví se Břetislav Petr.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, za každým politickým rozhodnutím, za každým opatřením neosobní instituce, ať již to je stát, nebo církev, stojí konkrétní lidé. Mohou to být právě tak ti, kdo rozhodují o osudu jiných, jako ti, kdo jsou jejich rozhodováním postiženi.
Bible, základní zdroj křesťanské věrouky, vcelku nic neříká o bohaté církvi. Naopak, Kristus a jeho apoštolové byli chudí. Chceš-li dokonalým býti - cituji slova z evangelia podle Matouše - jdiž a prodej majetek svůj a rozdej chudým a budeš míti poklad v nebi. A pojď a následuj mne.
Například dominikáni a minorité se ve 13. století stali hlavními městskými řády, a to řády žebravými. Neměli vlastnit žádný nemovitý majetek. Naprostá chudoba je měla odlišit od starých upadajících řeholí a obživu měli nacházet jen ve službě církvi a věřícím. Za nimi nebo za ni měli dostávat svůj denní chléb. Časy se ovšem mění a církve s nimi. A tak i papež Benedikt XVI. se nechal slyšet, že materiální věcí vystupují do popředí a stírají rozdíly mezi dobrem a zlem, což způsobuje, alespoň podle Svatého otce, že lidstvu hrozí temnota. Ostře pak kritizoval zejména vzrůstající odchod lidí od náboženské víry a podceňování role náboženství.
Nepochybně měl na mysli i Českou republiku, která patří k nejméně zbožným zemím světa. Lidé se v naší zemi od zavedených církví skutečně odvracejí, což je nepochybně i výsledek toho, že si s nimi spojují jen majetkuchtivost, nikoli touhu po duchovních hodnotách a odříkání se blahobytu a obětavosti pro chudé a potřebné. ***