(15.20 hodin)
(pokračuje Polčák)
Za prvé bych se chtěl velmi rázně zastat pana ministra Kalouska, pokud tedy on byl jaksi ve svých výrazech expresivní. Nicméně může mi někdo vysvětlit, jak to, že je zde nález z 31. srpna loňského roku, možná, že do této doby není dostatečně známý všem mým předřečníkům, z něhož se jasně podává: Za situace, kdy dlouhodobá nečinnost zákonodárce znemožňuje církvím dosáhnout uspokojení jejich restitučních nároků, je za určitých okolností přípustná a projednatelná žaloba na určení vlastnického práva. V tomto konkrétním případě došlo k vydání majetku na základě nálezu Ústavního soudu z loňského roku římskokatolické farnosti Heřmanovice. Kdyby to církev nevlastnila, tak jí to náš Ústavní soud vydá? Kdyby to církev nevlastnila v předchozím období, tak by jí tento majetek byl vydáván?
Zamysleme se, prosím vás, nad nálezy Ústavního soudu, protože podle článku 89 Ústavy jsou nálezy Ústavního soudu vykonatelné a závazné pro všechny orgány a osoby. - To je článek 89, pane kolego Filipe. - A to znamená, orgánem je orgán veřejné moci, to je i Poslanecká sněmovna. A domnívám se, že by zásadním způsobem porušila Ústavu - a nedivím se tedy panu ministrovi Kalouskovi -, pokud by nerespektovala nálezy Ústavního soudu.
Pokud se říká rovněž, že na to máme ještě roky čas, jak zaznělo od pana Kováčika, je třeba říci, že v jiném nálezu Ústavní soud právě pod vedením zmíněné paní soudkyně Elišky Wagnerové řekl, že tato náhrada musí být vyplacena, resp. musí být přijata odpovídající úprava v době naprosto nezbytné a naprosto krátké.
Ty nálezy jsou dostupné a podle Ústavy jsou vynutitelné a závazné pro všechny z nás, to znamená i pro kolegy z levé části spektra. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Mám tady faktické, takže tedy ještě vyčerpám faktické. Pan poslanec Korte, fakticky dokonce Jeroným Tejc a Ivan Ohlídal. Takže faktické mají přednost i před přednostními, takže v tomhle pořadí. Pan poslanec Korte.
Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, mám poznámku zejména k tomu, co říkal pan Filip. Stihnu-li to, budu mít ještě druhou. Odpovím obrazně a vrátím se k obrazu páně Paroubkových hodinek. Dědečkovi pana Paroubka ukradli hodinky. Někdo je čtyřicet let nosil a používal, pan Paroubek se pak dalších dvacet let domáhal jejich návratu. A po dvaceti letech, když má zloděj být přinucen je vydat, řekne: "No moment, ale to musí ten dědeček dokázat, že vůbec byly jeho!" Na to já říkám, na to já říkám, že zloděj možná nevěděl, komu ty hodinky bere, ale věděl, že nejsou jeho!
Poznámka číslo dvě na adresu slovníku a obsahu toho, co říkají poslanci sociální demokracie. Když to poslouchám, nejsem schopen rozlišit jejich jazyk od jazyka KSČM. Doufám, že to vnímají i voliči.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Tejc je další s faktickou a pak Ivan Ohlídal.
Poslanec Jeroným Tejc: Víte, ono to je složitější. Ono také je potřeba vnímat to, že pokud tedy byl majetek odebrán, tak církev i po dobu od roku 48 byla částečně financována ze zdrojů státu. Ale to není to nejpodstatnější. Jestliže tady někdo říká o ukradených hodinách, tak já jsem pro to je vrátit. Ony se nevrátily ty hodinky většině restituentů v 90. letech v tom stavu, v jakém byly odevzdány. Tady místo hodinek se má vrátit orloj. To je první věc, která si myslím, že je tady zpochybněna, protože paní ministryně stále ještě nedodala soupis majetku, který má být vydán, a soupis majetku, ze kterého vychází ono ocenění.
A k nálezu Ústavního soudu - já s ním nepolemizuji. Ale jsem přesvědčen, že kdyby se postupovalo podle tohoto nálezu, kdyby se vydával majetek, o který by se církev ucházela, tak nakonec v konečném součtu majetku bude daleko méně vydáno a daleko méně zaplaceno než tímto návrhem, který tady předkládá vláda, který vydává víc, než co bylo ukradeno. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď faktické - pan poslanec Ohlídal a pak Opálka a hlásí se s přednostním právem pan ministr Schwarzenberg. Ale faktické, opakuji, mají přednost.
Poslanec Ivan Ohlídal: Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych reagovat na pana poslance Polčáka, který se neustále ohání nálezy Ústavního soudu. Chtěl bych si všimnout jedné maličkosti a zeptal bych se ho, jestli i tato maličkost je obsažena ve výnosech Ústavního soudu. Tato maličkost se týká jedné věci: Při stanovování hodnoty majetku církví byly účelově použity ceny zemědělské půdy a lesů, které neodpovídají ani současné tržní realitě. Metr čtvereční zemědělské půdy je oceněn na hodnotu zhruba 45 korun, zatímco reálná průměrná cena zemědělské půdy se pohybuje od 6 do 13 korun. Lesní pozemky byly oceněny cenou zhruba 28 korun, zatímco podle odborníků je průměrná cena této půdy zhruba asi 11 korun. Nadhodnocení, které má být poskytnuto církvi, potom činí zhruba 53 mld. korun.
Ptám se paní ministryně kultury, jestli mně tuto skutečnost může vysvětlit. Neptám se pana ministra Kalouska, protože jistě bych si vysloužil expresivní hulvátské výroky na svoji adresu, což se mně skutečně už zajídá.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď tam mám pana poslance Opálku a Humla. Faktické se zmocnily prostě sněmovny. Ano, prosím.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Dlouho jsem odolával, nakonec jsem neodolal. Víte, ta poznámka, která upozorňuje širokou veřejnost, ať si všimne souznění klubu KSČM a ČSSD, je zcela mimo mísu, protože autor si nevšiml, že široká veřejnost ve své většině souzní s těmito dvěma kluby. A oni jsou prostě jenom mluvčí v této Sněmovně v menšině. A vy to stále neslyšíte.
Druhá moje poznámka je: Jaká to byla krádež majetku, když ten majetek sloužil široké veřejnosti, sloužil tomuto státu, sloužil občanům tohoto státu? Ano, jsou samozřejmě objekty, které se rozpadly, to nepopírám. Ale ty se rozpadají po této dvacet dva proběhlé tzv. sametové revoluci také a možná ještě rychleji než tehdy. Takže jestliže tehdy sloužil ten majetek celému národu, tak to, co se rozkradlo po roce 1989, slouží jedincům, anebo už neslouží vůbec nikomu. Děkuji. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď pana poslance Humla, také bude mít dvě minuty.
Poslanec Stanislav Huml: Děkuji za slovo, já ty dvě minuty snad ani nebudu potřebovat. Chtěl jsem jenom zareagovat na ty hodinky, protože mně to trošku vrtá v hlavě. A opravdu si myslím, že se o krádeži páně Paroubkových hodinek dá těžko mluvit, když je používal po celou tu dobu pan Kalousek a pan Paroubek mu do nich ještě kupoval baterky, do těch hodinek! (Smích v sále.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana ministra Schwarzenberga, protože je teď přihlášen s přednostním právem vystoupit. Prosím, pane ministře, došlo na vás. Máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, diskutujeme tady už poměrně dlouhou dobu, drahnou dobu, o restitučním zákonu vůči církvím. Je to roztodivné poslouchat, neboť argumenty, které, když člověk zná české dějiny, vývoj českého práva, které tady zaznívají, jsou opravdu čistě iluzorní. Argumentovat "když to sloužilo národu, tak to není krádež" a podobné krásné argumenty... Uvědomme si, že bychom se měli vrátit k jisté poctivosti ve svých argumentech. Já čekám, až aspoň někdo bude tak upřímný, že zde vystoupí a řekne: Dámy a pánové, nesnáším flanďáky, církev mi může být ukradená, nechci, aby cokoliv dostali, žádná restituce ať se nemá konat, považuji je za tmáře zavrženíhodné. Tak bych řekl ano, aspoň je to upřímný člověk. Říká tady, co si myslí, a nevydává argumenty, které když je podrobně analyzujete ať z právního, nebo z historického hlediska, jsou naprosto liché. ***