(10.10 hodin)
(pokračuje Ohlídal)
Další část mé interpelace se týkala také toho, jakým způsobem se vláda a koalice snažily tuto reformu prosazovat. Mně velmi vadilo, že v podstatě z této reformy byla vyloučena politická opozice. Pokud máme vytvořit jakési nové mantinely, jak se lidově říká, pro rozvoj vysokých škol do budoucna, není možno tomu být jinak, než aby vznikl jakýsi širší konsenzus mezi všemi politiky, tedy nejen koaličními, ale také opozičními, protože pokud tomu tak nebude a bude ta reforma prosazena včetně zákona silou ze strany koalice, tak se pravděpodobně může stát, že pokud se vymění vládní garnitura za nějaký rok, tato reforma se bude měnit, zákon se bude měnit, což by bylo velmi nemilé, protože podle mého názoru české vysoké školství se může rozvíjet rozumně jenom tehdy, pokud mantinely budou nastaveny na mnoho let dopředu, nejméně deset patnáct let.
Pan premiér říká, že o tuto diskusi s opozicí se vláda snažila. Já mu však musím tvrdě oponovat. Nesnažila se! A on spíš ale obrací tu nespolupráci směrem k opozici. Tvrdí, že vláda se o dialog s opozicí snažila, ale narůstající ideologické zabarvení rozpravy, teď volně cituji, především v oblasti třeba školného postupně vedlo k velmi nízké efektivitě kontaktů v tomto směru. Říká také, že ochota k nalezení kompromisu musí být oboustranná a že opozice v podstatě například v případě školného postupovala ideologicky a neuváděla racionální argumenty, proč školnému a jeho zavedení brání.
Pane premiére, to opravdu není pravda! Vždyť jenom já jsem několikrát vystupoval v různých interpelacích i při různých jednáních s tím, že jsem vyslovoval různé racionální argumenty, které se například toho školného týkaly, proč nechceme školné. Takže tam nešlo o ideologické zábrany, ale o docela racionální diskusi na praktické téma, na téma, proč v praxi nechceme zavést školné. Takže v tom vám musím oponovat a myslím si, že opravdu koalice v tomto případě postupovala hodně nerozumně a o diskusi s opozicí v oblasti reformy vysokého školství nebo terciárního vzdělávání v ČR se příliš nesnažila, spoléhala se na svou číselnou převahu ve Sněmovně, což je nutné vám i vládě i koalici vytknout.
Došlo k výměně ministra školství. Zřejmě zde zapůsobil i tlak odborné veřejnosti, akademické veřejnosti. Podle mých informací to vypadá tak, že práce na reformě vysokého školství, například práce na záměru vysokoškolského zákona, se v podstatě zastavily, a probleskují i informace v tom směru, že vláda v podstatě neví, jakým způsobem teď postupovat dále.
Já bych proto položil jednu zásadní otázku: Jak je to tedy s pokračováním vysokoškolské reformy, reformy terciárního vzdělávání? Jak je to s přípravou nového vysokoškolského zákona? Já jsem zatím ve sdělovacích prostředcích ani nikde jinde nezaznamenal, že by vláda nebo alespoň nový ministr Fiala někde předestřeli své další kroky, které se této velmi důležité oblasti týkají. Protože pokud nebude provedena reforma vysokého školství, bude úpadek vysokoškolského vzdělání v ČR dále a dále pokračovat. Předem děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže jsme slyšeli důvody, proč byla interpelace předložena. Požádám premiéra Petra Nečase, aby se ujal slova.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčen, že reforma terciárního systému vzdělávání je jedna z klíčových reformních změn, kterou bude muset naše země projít v následujících letech, a to bez ohledu na to, která zrovna vláda v jakém stranickém, politickém či personálním složení bude u moci. Je to klíčová věc z hlediska dlouhodobé konkurenceschopnosti naší země a zvýšení kvality našeho vysokoškolského vzdělávacího systému je absolutně nutnou premisou. Z tohoto pohledu sdílím názor pana poslance Ohlídala, že tyto změny mají mít dlouhodobější charakter.
Já se nevyhýbám kompromisům, musím ale říci, že těžko lze považovat za kompromis to, že politická opozice, v tomto případě Česká strana sociálně demokratická, má pouze své kategorické požadavky a v podstatě požaduje po vládě, aby plnila program sociální demokracie v oblasti vysokého školství, a na jakékoliv kompromisy, pokud to nejsou názory sociální demokracie, které pak mají být označeny za kompromisy, není ochotna přistoupit. To je má dlouhodobá zkušenost se sociální demokracií v některých citlivých otázkách, včetně tedy reformy vysokého školství, a docela mě to mrzí, protože v mnoha ohledech debata, která se týká reformy vysokého školství, nezačala teď, ta začala již roku 2006, kdy začaly být diskutovány první teze věcného záměru nového zákona o vysokých školách. Běžela vlastně celé minulé volební období, plynule se na ni navázalo, byť s jistým velkým časovým zpožděním, i v tomto volebním období a musím říci, že běžela samozřejmě i velice intenzivní diskuse s odbornou veřejností. A i na základě těchto diskusí bylo dosaženo mnoha rozumných kompromisů. Ostatně i představitelé vysokých škol, například Rada vysokých škol, v září 2011 konstatovali, že se podařilo v mnoha ohledech dojít ke konsenzu.
Vláda má zájem na této diskusi s odbornou akademickou obcí, ale musím říci, že vláda má zájem také na věcném dialogu. A jestliže se vychází například v případě opozice z opravdu jakéhosi ideologického zabarvení rozpravy, a já si myslím, že je to velmi přesná formulace, a tak jako my ideologicky netrváme na svém a například jsme naprosto pragmaticky došli k názoru, že z hlediska technického a časového to, co já považuji za správné a za čím si nadále stojím, to znamená za principem školného, není možné v tomto volebním období zavést, tak bych očekával, že podobně, řekl bych, politicky pragmaticky bude hledat kompromisy i politická opozice. Současně tomuto dialogu samozřejmě neprospívá ani nálepkování ze strany odpůrců reforem a takové zbytečně ideologizující výkřiky, jako klystýr neoliberalismu, osočování, že mají být znevolněny vysoké školy, že jsou líčeny katastrofické scénáře líčící pohřeb akademických svobod a podobné věci, které patří spíše na nějaký happening než na seriózní dialog mezi představiteli dejme tomu vlády a akademické obce nebo představiteli vlády a opozice.
My jsme jednoznačně přesvědčeni o tom, že není možné úspěšnou a kvalitní reformu terciárního vzdělávání prosadit navzdory akademické obci. To se nepodařilo nikdy nikde na světě žádné vládě v žádné demokratické zemi, čili to je naprosto jasné, a právě proto jsem přesvědčen, že má být poskytnut prostor novému panu ministrovi, který je velmi erudovaným vysokoškolským pedagogem, má velké znalosti vysokoškolského světa, je to dlouhodobý rektor Masarykovy univerzity a předseda Konference rektorů, a já jsem přesvědčen, že tady bude dosaženo pokroku.
Současně, přestože bych mohl využít této půdy parlamentní interpelace a tohoto řečnického pultu k tomu, abych oznámil některé základní záměry, které má pan ministr školství, a tím pádem i vláda v oblasti reformy terciárního vzdělávání, jsem s nimi seznámen a podporuji je, tak bych to považoval vůči panu ministrovi za velmi nekorektní, protože on bude mít jednání s Českou konferencí rektorů, kde chce některé základní prvky oznámit. Pokud bude mít pan poslanec Ohlídal trošku trpělivosti, v podstatě v horizontu dnů bude toto veřejně známo a já bych považoval za nekorektní a nekolegiální ze své strany, kdybych teď tady řekl něco, co bude říkat ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala před českými rektory. ***