(10.00 hodin)
Poslanec Ivan Ohlídal: Vážený pane premiére, musím s vámi souhlasit, že v posledních dvou letech se procesy v Grantové agentuře České republiky, co se týče výběrových řízení, zlepšují. To je nutné poctivě přiznat. Ale stále si myslím, že se nezlepšují tak, jak by měly. Jsem velmi rád, že se mnou souhlasíte v tom, že by bylo dobré pomalu, ale jistě přejít k hodnocení a složení panelů tak, aby v nich byli také zahraniční odborníci. To by opravdu byl téměř ideální stav a myslím si, že by ani finančně nebyl nákladný. Čili v tom se naprosto shodneme a jsem rád, že jste to zde vyjádřil na mikrofon.
Jedné věci bych si ale přece jenom všiml. Vy pořád hovoříte o tom, že proces výběrových řízení v rámci Grantové agentury České republiky je transparentní. Ale já pořád namítám jednu a tutéž věc. Kdyby byl transparentní, tak by si člověk mohl zjistit na webových stránkách Grantové agentury České republiky sám, jak procentuálně jsou úspěšní panelisté, jak procentuálně jsou úspěšní pracovníci z jejich pracovišť a jak procentuálně jsou úspěšní ostatní žadatelé o projekty. To bohužel není možné. Není to možné proto, že nejsou zveřejňovány všechny projekty, které byly podány. A bez tohoto údaje prostě tyto otázky, tyto nejistoty ze strany vědecké veřejnosti nelze odpovědět. Takže nelze zjistit, jestli ta podezření, že panelisté a pracovníci z jejich pracovišť jsou úspěšnější, někdo říká dokonce výrazně úspěšnější, než ti ostatní, jsou opodstatněná.
Chápu, že možná má Grantová agentura České republiky jako ostatní poskytovatelé grantových prostředků v České republice obavy, že tato záležitost, zveřejňování všech podaných projektů, by mohla být velmi citlivá, že někdo by se mohl cítit jakoby ukřivděn v tom, že by se o něm dalo zjistit, že neuspěl s některým svým projektem. To uznávám. A proto se znovu vracím k té naší novele, která prošla prvním čtením. Kdyby přece ta novela prošla, kontrolní rada by musela do určité doby podávat informace členům školského výboru, které by například obsahovaly tyto číselné údaje, o kterých jsem hovořil. Jinými slovy řečeno, vyloučila by se tady možnost jakéhosi necitlivého zacházení s těmi, kteří neuspěli, ale zároveň by byla dostatečná kontrola ze strany školského výboru, a tím Sněmovny, a tím vlastně potažmo veřejnosti, co se týče procesů výběrových řízení v rámci Grantové agentury České republiky. Už bych se nemusel šest let například ptát bez úspěchu, jak je to s tou úspěšností.
A proto už se soustředím na poslední otázku na vás. Proč vláda se tomuto kroku, naprosto legitimnímu, legálnímu, logickému, racionálnímu, brání? Vy sám už jste mockrát říkal, že máte velkou snahu a zájem o to, aby proces v rámci Grantové agentury České republiky a jiných poskytovatelů grantových prostředků byl transparentní. Takže buďte tak laskav a jako úplně jedinou už poslední otázku mi zodpovězte tuto, kterou jsem právě položil. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou tedy požádám premiéra Petra Nečase.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, námitky vlády byly spíše legislativního charakteru než věcného charakteru. Koneckonců to, že ten zákon postoupil do prvního čtení, ukazuje, že není apriorním názorem, že to nemá být takto. Já věřím, že v průběhu druhého a třetího čtení nalezneme přijatelný kompromis.
Znovu opakuji, každý pozitivní krok, který směřuje k transparentnosti rozhodování o vědeckých grantech, jednoznačně podporuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Ohlídal ještě jednou se hlásí. Prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, děkuji vám za toto vyjádření.
Stejně jako v předcházející interpelaci, vážený pane místopředsedo, nebudu navrhovat usnesení Sněmovny.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Rozumím. Takže ani tentokrát nebudeme hlasovat a můžeme ukončit tuto interpelaci.
Jen teď sdělím, že z dnešního jednání Sněmovny se po 11. hodině omlouvá také poslanec Adam Rykala.
Můžeme se teď přesunout k třetí interpelaci, tj. interpelace na ministra průmyslu a obchodu, kterou tady uplatňuje poslanec Břetislav Petr. (Porada mimo mikrofon.) Ne, omlouvám se, přeskočil jsem, ještě je tu jedna, nebo dokonce dvě.
Je to také interpelace pana poslance Ohlídala, který interpeloval premiéra ve věci reformy terciárního vzdělávání. Interpelace spolu s odpovědí by byla předložena jako tisk 681. Já bych znovu požádal pana poslance Ohlídala, kdyby i tuhle interpelaci uvedl a objasnil.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tato interpelace, jak již bylo řečeno, se týká terciárního vzdělávání, především reformy terciárního vzdělávání a s tím spojeného nového vysokoškolského zákona.
Já jsem ve své interpelaci položil také několik otázek směrem na pana premiéra. Ve své interpelaci vyjadřuji názor, že vláda v minulém období a vládní koalice obecně nedostatečně komunikovaly s akademickou, tedy odbornou veřejností v tom smyslu, aby našly kompromis mezi svými názory a názory akademické veřejnosti, které by se týkaly dalšího rozvoje terciárního vzdělávání v Českého republice a jakési komplexní novelizace nového vysokoškolského zákona.
Pan premiér ve své odpovědi říká, že vláda se o kompromis s akademickou veřejností v tomto směru snažila a že v některých věcech k souladu došlo, v jiných k souladu nedošlo. Ve své odpovědi také říká zajímavou věc, že řada námitek z akademické veřejnosti je podle jeho názoru podmíněna obavou z neschopnosti obhájit před širší veřejností některé postupy a výsledky činnosti vysokých škol.
Bohužel v této otázce s ním musím do určité míry souhlasit. Určitá část vysokoškolské veřejnosti, zvláště ta humanitně zaměřená, má opravdu takové specifické představy o postavení vysokých škol v rámci České republiky. Uznávám, že diskuse na téma reformy tohoto terciárního vzdělávání zvláště s touto skupinou akademické veřejnosti může být obtížná a zřejmě obtížná také byla, jak ukázaly protesty veřejných vysokých škol proti reformě, kterou vláda navrhla. Přesto si však myslím, že vláda má dostatek prostředků, aby kompromis i s touto částí akademické veřejnosti nalezla, a nemohu si odpustit ani teď jakousi výtku, že vláda jakousi příležitost v tomto směru určitým způsobem už teď promarnila.***