(17.20 hodin)
(pokračuje Fiala)
Za třetí, vláda považuje za nejisté dopady snížení daně na konečné ceny pohonných hmot pro spotřebitele, neboť nelze vyloučit, dokonce je to víceméně pravděpodobné, že určitá část daně by byla absorbována maržemi distributorů a prodejců pohonných hmot.
Za čtvrté, nejednoznačný je dopad případné vyšší spotřeby pohonných hmot na inkaso daně z přidané hodnoty, neboť by došlo ke snížení základu daně. Je nutno brát v úvahu i to, že největší nákupy pohonných hmot realizují autodopravci, kteří jsou plátci DPH a mají nárok na odpočet daně a v případě autodopravců z členských států Evropské unie i na vrácení daně z přidané hodnoty.
Za páté, vláda upozorňuje na skutečnost, že předložený návrh nerespektuje závazek České republiky z roku 2005, kde bylo na jednání Ecofinu v Manchesteru dohodnuto, že se stát zdrží jakýchkoli zásahů, které by narušily přirozenou tvorbu cen ropy.
Za šesté, nedostatek návrhu lze spatřovat také v tom, že nepromítl snížení spotřební daně z motorové nafty do snížené sazby tzv. směsné nafty, což je v rozporu s programem dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, který vláda v roce 2008 schválila, a znamenal by prakticky konec trhu s touto komoditou.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, na základě tíhy těchto argumentů budu navrhovat zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A teď můžeme otevřít obecnou rozpravu. Do ní jsou přihlášeni - jako první pan poslanec Michal Babák, pak pan poslanec Braný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Michal Babák: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, novela zákona o spotřební dani reaguje na situaci, kterou vláda způsobila tím, že uvalila na benzin a naftu daň, která tyto komodity zdražila tak, že jsou jejich ceny v mezinárodním srovnání nekonkurenceschopné. Stát pak na tuto politiku doplatil v tom, že na spotřební dani z pohonných hmot vybral méně peněz.
V době, kdy Věci veřejné byly v koalici, jsme s myšlenkou na snížení spotřební daně z motorové nafty o 2,50 Kč na litr podpořenou i několika velmi podrobnými studiemi tak, jak tady již zaznělo, např. z Vysoké školy ekonomické, Národohospodářské fakulty, přicházeli na různé formáty koaličního jednání a snažili jsme se jej prosadit. Bohužel neúspěšně. Nyní je to tedy ČSSD, která přichází s návrhem snížit spotřební daň z motorové nafty právě o 2,50 Kč, ale také z benzinu o 1,50 Kč za litr. Znamenalo by to, že by daň za naftu klesla ze současných 10,95 Kč za litr na zhruba 8,50 Kč a u benzinu by to bylo ze 13,71 Kč přibližně na 12 Kč za litr.
Věci veřejné dlouhodobě podporují snížení spotřební daně na naftu, protože to bude mít příznivé důsledky pro podnikání v naší zemi a nakonec to bude výhodné i pro stát. Tomu totiž z většího objemu prodané nafty i při snížené spotřební dani přiteče do rozpočtu více peněz. Hlavním spotřebitelem nafty je totiž mezinárodní kamionová doprava, která si vzhledem ke svému dojezdu může vybírat, ve které zemi natankuje. Na jednu nádrž jsou řidiči kamionů schopni projet skoro celou Evropu a Česko dnes pro ně kvůli vysokým cenám motorové nafty logicky není zajímavé. V navrhovaném snížení spotřební daně na naftu proto vidíme cestu k tomu, aby se poptávka po čerpání nafty u nás zase zvýšila. Vydělal by na tom stát, který by mohl v rámci snížené sazby vyinkasovat na motorové naftě zhruba o 2 mld. Kč více, a to se odvolávám na zmíněnou zprávu, resp. studii Vysoké školy ekonomické, která myslím, velice detailně popisuje např. elasticitu trhu, tzn. že tím i rozbíjí argumenty, které tady zazněly od zpravodaje zmíněného návrhu.
Věci veřejné ale naopak nechtějí podpořit druhý návrh sociální demokracie a to je předpoklad snížení spotřební daně z benzinu. V tomto případě by totiž podle nás nedošlo k nárůstu poptávky, jako se očekává v případě nafty. Řidiči osobních aut nejezdí v tak masivní míře čerpat benzin do levnějšího zahraničí. Snížení ceny benzinu by tak vedlo samozřejmě zcela logicky k poklesu daňového inkasa.
Proto Věci veřejné budou hlasovat pro propuštění tohoto návrhu do druhého čtení, ale jsme zároveň připraveni podat pozměňovací návrh na vypuštění snížení spotřební daně na benzin. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana poslance Braného, který je další přihlášený do řádné rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Braný: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, vládo, já se budu snažit být stručný. Již nebudu hovořit nějak moc o těch číslech, ale spíš z té zkušenosti, protože jsem sedm let nepřetržitě měl tu čest jako zpravodaj pro spotřební daně před vámi vystupovat a přece jenom si trochu pamatuji, co se tady kolem toho odehrávalo.
Jak už tady předřečník kolega Babák uvedl, návrh se snažily podat tehdejší Věci veřejné. Já snad ne že bych ho chtěl opravovat, ale pamatuji si - nebylo to 2,50, ale 2,40, pane kolego. Vy jste ta čísla uváděl, tak já jenom pro přesnost (s úsměvem). To byl rok 2010. Nakonec před jednáním o rozpočtu navrhovatelé zvážili, jak už zde bylo řečeno, a svůj návrh stáhli a nyní toho někteří trpce litují. Ale to už je takový život a zdejší praxe.
Mě spíš v této věci napadá, že když dva činí totéž, není to totéž. Já samozřejmě chápu všechny důvody, které zde zazněly pro tento návrh, a budu i pro náš klub navrhovat, abychom podpořili propuštění do druhého čtení. A mimo to vše, co tu zaznělo, řeknu jeden hlavní důvod. Já pamatuji, když to předkládala ODS a tehdejší ministr průmyslu a obchodu kolega Urban, jak tu hřímal mimo jiné: neprojeví se to, nebude to atd., pumpaři, kde se ta cena ztratí apod. Pak zase návrh prodávala druhá strana, zase to bylo v tom gardu opačném, zase byl z ODS ministr průmyslu. Dnes je situace zase jiná. Ano, vím, že okolnosti se prudce mění každým dnem. Ale jestli to nepustíme do druhého čtení a neuděláme diskusi, tak se to tu bude objevovat stále v takových vlnách. Ano, můžeme tady o tom jednat, můžeme o tom diskutovat, ale myslím si, že vždy to skončilo u prvého čtení a že je to špatně. Že by se to mělo prodiskutovat ve výborech, a to dvou, zejména hospodářském i ve výboru pro rozpočet. Protože jinak zde bude nejasnost.
Já bych si zde přece jen jednu věc z toho vládního stanoviska vyndal, vědom si toho, že vše se do všeho promítá a dopadá to opravdu na naše občany velmi negativně. Vláda ve svém stanovisku má zmínku o manchesterské dohodě z roku 2005. Zde je nutno uvést, že přesně před rokem v březnu 2011 ministři financí EU odmítli případné snížení spotřební daně či DPH u benzinu a nafty, přestože jejich ceny již tehdy prudce rostly. Tehdy bylo potvrzeno, že dál platí tzv. dohoda z roku 2005, kde se jednotlivé členské státy jednoznačně zavázaly, že zvyšování cen energií není možné řešit snižováním jejich nepřímé daňové zátěže. To znamená, že snižování spotřební ceny benzinu nebo nafty není dobré řešení. ***