(18.20 hodin)
(pokračuje Škromach)
Shodně jsou krytá sociální událost i čekací doba vymezeny i v úmluvě Mezinárodní organizace práce číslo 102 o minimální normě sociálního zabezpečení. Článek 23 této úmluvy stanoví, že nastane-li krytá sociální událost, má být dávka zajištěna alespoň těm chráněným osobám, jež splnily čekací dobu, kterou lze uznat za nezbytnou, aby se zabránilo zneužití.
Podle článku 1 odst. 2 Ústavy České republiky dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Předložený návrh zákona směřuje právě k respektování těchto závazků, a tím i Ústavy České republiky. Návrh zákona tedy není v rozporu s právem Evropské unie.
Na závěr bych chtěl říct, že vlastně je tady možnost napravit určitou změnu, která de facto postihuje lidi, kteří poctivě pracovali, ztratili práci ne vlastní vinou a za to dostali kompenzaci ve formě odstupného. Tady se můžeme samozřejmě přít o tom, jak je vlastně odstupné koncipováno. Kdyby bylo koncipováno tak, jak jej vykládá dnes změna zákona, tak vlastně budeme vycházet z toho, že odstupné je vlastně další formou daně zavedené zaměstnavateli pro zaměstnance k tomu, aby zaměstnavatel vlastně touto formou kryl podporu nezaměstnanosti u zaměstnance po tu dobu tří, dvou nebo jednoho měsíce tak, jak je to stanoveno. To si myslím, že určitě není správné. A bohužel je to další opatření, které postihuje poctivé lidi práce, kteří v práci pracují, nejsou to žádní lemplové, a naopak je to jedno z opatření, které se netýká lidí, kteří se dlouhodobě práci záměrně vyhýbají a kteří tímto opatřením vůbec nejsou postiženi. Naprostá většina lidí, kteří tímto způsobem, tzn. s odstupným, ztratí zaměstnání, jsou lidé, kteří poctivě pracovali a budou mezi prvními, kteří si práci hledají. Myslím si, že je to nespravedlivé, a stejně tak usuzuje i Senát, který vám předkládá k posouzení tento návrh zákona. A já bych doporučil, i když bylo rozhodnuto, že to nebude projednáno v rychlém projednání, ale aby přinejmenším v rámci příslušných výborů Poslanecké sněmovny byl tento návrh projednán, prodiskutován a aby k němu bylo skutečně zaujato dostatečné stanovisko.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže to bylo k uvedení tohoto návrhu zákona. A teď bych požádal zpravodaje pro prvé čtení poslance Miroslava Jeníka, který by se k návrhu zákona vyjádřil. Prosím.
Poslanec Miroslav Jeník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, senátní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, požaduje zrušení § 44a a § 44b zákona o zaměstnanosti, a to včetně poznámek pod čarou číslo 73 a 74. Současná právní úprava účinná od 1. ledna 2012 odsouvá v § 44a zákona o zaměstnanosti poskytování podpory v nezaměstnanosti v případě vyplacení odstupného, odbytného nebo odchodného z posledního zaměstnání. Ustanovení § 44 zákona o zaměstnanosti řeší případy, kdy uchazeči o zaměstnání nebylo zaměstnavatelem vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné, a stanovuje podmínky pro vyplácení a výši kompenzace poskytované Úřadem práce do doby poskytování podpory v nezaměstnanosti. V praxi nemůže tedy nastat situace, že by se uchazeč o zaměstnání ocitl bez finančního zajištění.
Návrh právní úpravy v § 44a a § 44b zákona o zaměstnanosti vychází také z programového prohlášení vlády České republiky ze 4. srpna 2010, kterým se vláda zavázala k rozpočtové odpovědnosti, k nezbytnosti přijímat úsporná opatření ke snížení deficitu státního rozpočtu. Myslím si, že přijetí senátního návrhu zákona by naopak znamenalo navýšení výdajů státního rozpočtu o tu část podpory v nezaměstnanosti, která by byla vyplacena těm uchazečům o zaměstnání, kteří najdou nové uplatnění ještě v době, za kterou jim bylo odstupné, odchodné nebo odbytné vyplaceno.
Vzhledem k těmto skutečnostem si dovolím potom v rozpravě navrhnout zamítnutí tohoto senátního návrhu zákona v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A teď bychom mohli otevřít obecnou rozpravu, do které nemám přihlášky. Takže otevírám obecnou rozpravu. Pokud se do ní nikdo nehlásí, můžeme ji zřejmě... Ne, hlásí se pan zpravodaj.
Poslanec Miroslav Jeník: Jak jsem avizoval již ve své zpravodajské zprávě, navrhuji zamítnutí tohoto senátního návrhu zákona v prvním čtení.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, dobře. Zazněl návrh na zamítnutí v prvním čtení. Ještě jednou se ptám, jestli se někdo nehlásí ještě do rozpravy. Už se nikdo nehlásí, můžeme rozpravu ukončit a budeme muset hlasovat. Já gonguji, počkáme chvíli a budeme hlasovat o návrhu. Ještě odhlášení, takže vás všechny odhlašuji - všechny požádám, abyste se znovu přihlásili.
A teď můžeme hlasovat. Připomenu, že budeme hlasovat návrh pana poslance Jeníka, který navrhl, abychom tento návrh zákona zamítli v prvém čtení.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 90, přihlášeno je 123, pro hlasovalo 66, proti 55. Zamítnutí bylo přijato.
Sněmovna zamítla tento návrh senátora Zdeňka Škromacha a mně nezbývá, než ukončit projednávání tohoto návrhu a bodu číslo 60.
Dalším je bod
61.
Návrh Zastupitelstva Plzeňského kraje na vydání zákona
o Národním parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 435/ - prvé čtení
Dovolte mi, abych tady přivítal člena rady Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství Petra Smutného. Já tady Petra Smutného vítám a požádám ho, aby se možná ujal slova a aby tady tento návrh zastupitelstva Sněmovně uvedl. Prosím, máte slovo.
Člen rady Plzeňského kraje Petr Smutný Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, přestože jsem deset let působil v Senátu Parlamentu České republiky, teprve dnes mám tu čest předstoupit před Sněmovnu. Z pověření Zastupitelstva Plzeňského kraje v zastoupení hejtmana Plzeňského kraje pana Milana Chovance vám předkládám návrh zákona o Národním parku Šumava, který schválilo Zastupitelstvo Plzeňského kraje na svém loňském červnovém zasedání všemi hlasy přítomných zastupitelů.
Šumava je dlouholetá bolest Plzeňského kraje. V loňském roce oslavil národní park dvacet let od svého vyhlášení. V době založení Národního parku byla Šumava ještě zelenou střechou Evropy. Dnes je z původních 54 tis. hektarů zeleného lesa přibližně 6 tis. hektarů lesa suchého a 9 tis. hektarů jsou holiny. Zmizela tak pětina této zelené střechy Evropy.
Problém tkví v nekoncepčním uplatňování tzv. bezzásahového managementu lesů. Co to vlastně je? V praxi to znamená, že v určitých částech národního parku se neprovádí žádná lidská činnost, a to navzdory tomu, že management ochrany přírody by měl vycházet na základě právního předpisu ze schválené zonace. ***