(18.30 hodin)
(pokračuje Smutný)
Bez jakékoliv společenské nebo širší odborné diskuse, pouhým rozhodnutím Ministerstva životního prostředí a příkazem předchozího ředitele národního parku Ing. Krejčího, se vytvořila síť lokalit, které se z hlediska lesního vývoje ponechaly svému osudu. Jen na plzeňské části Národního parku Šumava je tak na ploše 42 % celkové rozlohy. Vzhledem k tomu, že struktura lesa za staletí lidské činnosti byla pozměněna, kůrovcová kalamita šířící se z lokalit ponechaných vlastnímu vývoji povede k rozpadu celého dospělého stromového patra. S tím se Zastupitelstvo Plzeňského kraje nehodlá smířit.
Už předchozí hejtman Plzeňského kraje pan doktor Petr Zimmermann inicioval vypracování návrhu zákona o Národním parku Šumava a tento návrh byl tehdejším Zastupitelstvem Plzeňského kraje také jednomyslně přijat. Návrh se zabýval zejména volbou a jmenováním ředitele národního parku bez konkrétního řešení problémů s kůrovcem. Zákon byl proto stažen a přepracován do podoby, kterou vám dnes předkládáme. Je to již čtvrtý pokus upravit poměry na Šumavě zákonem. Jeden z nich neprošel při schvalování pouze o jediný hlas.
Domníváme se, že nastal čas ukončit agónii šumavských lesů. Je třeba vrátit přírodě to, co je přírodního, to znamená horské smrčiny. Ostatní části národního parku, většinou smrkové monokultury, se musí usilovnou prací přeměnit ve smíšený, přírodě blízký les. Teprve potom budou na Šumavě probíhat přírodní procesy, které si zaslouží naši ochranu.
Na předkládaném návrhu zákona jsme pracovali tři roky, několikrát jsme jej přepracovali, abychom dosáhli kompromisu přijatelného pro většinu dotčených subjektů. Podařilo se nám dosáhnout shody se šumavskými obcemi, s Jihočeským krajem a částečně i s Ministerstvem životního prostředí, respektive s předchozím ministrem životního prostředí.
Snažili jsme se co nejméně zasahovat do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně krajiny a přírody, protože pak by změny platily pro všecky národní parky. Ctíme zásadu, že zákony s celostátní působností by měly vycházet z ústředí, a tedy zejména z pera vlády. Tento návrh zákona však řeší regionální problém, a proto předložení návrhu zákona z pozice vyššího územně samosprávního celku je odůvodnitelné. Ostatně celý region je ve shodě v návrhu řešení problémů Šumavy, v předložení tohoto návrhu zákona. Demokracie je hlavně o diskusi a jednací řád Sněmovny podrobnou diskusi připouští v prvém a druhém čtení příslušných návrhů zákonů. Rádi bychom takovou diskusí prošli.
Náš návrh zákona může být ještě vylepšen. Musí také získat podporu Ministerstva životního prostředí. Jak je vám jistě známo, v současné době na úrovni ministerstva probíhá diskuse o vládním návrhu zákona o Národním parku Šumava. Vzhledem k tomu, že legislativní proces vládního návrhu zákona je daleko zdlouhavější, tak je zřejmé, že vládní návrh zákona nemůže být přijat v letošním roce. Šumava však potřebuje jasná pravidla hry již v roce 2012. Jsme připraveni dále při projednávání návrhu zákona s Ministerstvem životního prostředí spolupracovat a některé návrhy akceptovat tak, aby tato právní norma získala podobu všeobecného konsenzu. V případě neshody lze ostatně návrh zákona zamítnout ve třetím čtení.
Přijetí krajského návrhu zákona o Národním parku Šumava je však tou nejkratší cestou, jak zákon o Národním parku Šumava přijmout, a právě co nejkratší čas uvedení zákona v život bude nejdůležitějším přínosem pro dnešní vyhrocenou situaci na Šumavě. Podotýkám, že podle původní dohody s předchozím ministrem životního prostředí panem Drobilem měl být společný vládní a krajský návrh zákona schválen již v červenci 2011.
Na závěr ještě připomenu, že v roce 2010 na Šumavě uschlo nebo bylo vykáceno 800 tisíc stromů napadených kůrovcem. V roce 2011 to bylo možná o něco méně, ale opět to bylo nemalé číslo. Zelených stromů na Šumavě ubývá a rychlým přijetím zákona můžeme dosáhnout potlačení kůrovce. Dejme všem zbývajícím zeleným stromům šanci. Dejme Národnímu parku Šumava k dnes již 21. výročí vyhlášení nejlepší dárek - a to je zákon o Národním parku Šumava, na který léta již čeká.
Další argumenty pro přijetí zákona jsou v důvodové zprávě a v návrhu zákona samém. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji členu rady Plzeňského kraje Petru Smutnému a požádal bych zpravodaje pro prvé čtení poslance Bořivoje Šarapatku, aby se k tomu vyjádřil.
Poslanec Bořivoj Šarapatka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za úvod, který zde pan náměstek provedl.
Samozřejmě všichni jsme si vědomi složité situace na Šumavě a sledujeme ji a určitě všichni jsme pro její řešení. Návrh zákona Plzeňského kraje přišel do Poslanecké sněmovny začátkem srpna loňského roku a ihned byl projednán ve vládě a stanovisko vlády je nesouhlasné z několika důvodů. Vláda uvádí asi pět důvodů. Je si vědoma samozřejmě potřebnosti přijetí takového zákona jako my všichni, ale uvádí zde, že nebyla zajištěna možnost projednání návrhu zvláště chráněného území s dotčenou veřejností, což se nyní děje u vládního návrhu, a že nový zákon navrhuje odlišný právní režim v jednom ze čtyř národních parků a zakládá tím nesystémové řešení v této oblasti. Zároveň byl v září loňského roku proveden rozklad Parlamentního institutu, který se vyjádřil k tomu, jak je navržená právní úprava slučitelná s právem Evropské unie, a v rozkladu dochází k tomu, že je pouze částečně slučitelná.
Já oceňuji velice práci Plzeňského kraje na zákonu o Národním parku Šumava. Využili toho samozřejmě pracovníci Ministerstva životního prostředí v čele s panem ministrem a náměstkem Tesařem a rozpracovali vládní návrh, který nám určitě za chvíli představí pan ministr. Já si myslím, že vládní návrh odstraňuje ty nedostatky, na které upozornila vláda už v září loňského roku, to znamená, že je tam diskuse s veřejností, s dotčenou veřejností a že je plně respektován zákon o ochraně přírody a krajiny.
Z toho důvodu, že se nám v brzké době dostane sem do lavic vládní návrh zákona, si dovolím potom v rozpravě navrhnout zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení a samozřejmě požádám pana náměstka, jestli by mohla být spolupráce při tvorbě vládního návrhu, protože určitě některé momenty jsou velice cenné, ale měli bychom se shodnout na jednom návrhu, na jednom zákonu. Tolik úvodní řeč.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Otevřel bych v této chvíli rozpravu a dám slovo panu ministrovi Chalupovi jako prvnímu.
Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa Dámy a pánové, vážený pane radní, dovolte mi, abych řekl několik vět k zákonu, který sice není návrhem Ministerstva životního prostředí, ale týká se problému, který nepochybně z pohledu mého resortu patří k těm nejzávažnějším.
Dovolte mi na začátek říct se zhruba 15měsíční zkušeností ministra, jak vidím situaci na Šumavě, a v tomto ohledu říci, že věty, o kterých mluvil pan radní Smutný, jsou z velké části věty pravdivé. Situace na Šumavě je velmi složitá. Já, když jsem se stal ministrem a snažil jsem se setkat se všemi těmi stranami, jsem pochopil, že ten problém, který na Šumavě máme - bohužel však, pane radní, a v tom se možná rozcházíme - je vícevrstevnatý. To není jenom jednou vrstvou. ***