(15.20 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Upřímně, neexistují žádná tak geniální opatření, která oživí českou ekonomiku vládními zásahy ihned nebo velmi rychle. Každá ekonomika se vyvíjí nějaký čas jistou setrvačností. Přirovnal bych to k otočení kormidla velké zaoceánské lodi. Pootočením kormidla dojde ke změně směru až po jistém čase.
Především chci říci, že vidíme potřebu zvýšit za prvé spotřebu obyvatelstva, jeho koupěschopnost. Zastavit destrukci příjmů důchodců a veřejných zaměstnanců, dále - prosadit legislativu umožňující obcím, krajům a neziskovým společnostem vytvářet sociální podniky, ve kterých by nezaměstnaní udržovali i zvyšovali získané pracovní návyky. Dále - využívat evropských peněz z nové finanční perspektivy let 2014 až 2020 v oblastech s koncentrovanou vysokou nezaměstnaností a sociálním vyloučením k výstavbě komunitárních center podle vzoru severního Irska. V těchto centrech by bylo možné provádět poradenství při zajišťování zaměstnání, dále rekvalifikační kurzy, umísťovat dílny sociálních podniků, zřizovat markety zaměstnávající nezaměstnané.
Druhá oblast, která stojí za to o ní hovořit, je oblast veřejné spotřeby, a tedy zvýšení poptávky podnikatelského sektoru. Myslím, že už se dnes shodneme asi všichni, že je potřeba zajistit krizový management čerpání evropských peněz. Jsme zřejmě v kritické fázi a bylo by dobré si přiznat, co hrozí. Nepodařilo se ani dojednat s Evropskou komisí obnovu čerpání v programech ani změnit strukturu ve prospěch programů s lepší perspektivou čerpání. Představa, že programy budou obnoveny k 1. 7. Evropskou komisí, pokud vím, selhala. Jak známe praxi Evropské komise, tak nejpravděpodobnějším, nejbližším termínem, který si můžeme přát, je září tohoto roku.
Dále - upravit systém investičních pobídek, podpořit státními programy výstavbu komunálních nájemních bytů i bytů sociálního charakteru a družstevní bytovou výstavbu. Převést zdarma na obce státní pozemky určené na bytovou výstavbu. Myslím, že je potřeba říci, že tato dvě poslední opatření se objevila v programu nového francouzského prezidenta Hollanda. Myslím, že by stálo za to o nich uvažovat. Když se podíváme na čísla vývoje stavebnictví, za první pololetí jsou velmi nepříznivá. Není to nic nového, ale nepříznivý je také trend. Meziročně se snižuje počet stavebních povolení a také objemy inženýrských staveb zhruba o 15 %, to znamená, že nejsme ještě zdaleka na dně krize ve stavebnictví. A klesl také v červnu průmysl, to je velice vážné zjištění. Takže stavebnictví potřebuje nějaké podněty.
Podpořit český export posílením finančního zázemí EGAPu, České exportní banky i Českomoravské záruční a rozvojové banky. Využít dostupných zdrojů Evropské investiční banky k zajištění dostatečné dynamiky výstavby a modernizace dopravní infrastruktury a ostatních veřejných staveb. Využívat toho, čeho vlastně nedokážeme vůbec využívat, to jest projektů PPP jako významného nástroje k rozšíření výstavby nejen dopravních staveb, ale celé řady dalších potřebných veřejných staveb.
Posílit funkci Českomoravské záruční a rozvojové banky jako státní rozvojové banky pro podporu bytové výstavby, malých středních firem, například v oblasti průmyslových inovací, vědy a výzkumu, progresívních technologií a podobně, inovací a výzkumných a vývojových záměrů středních podniků. Diverzifikovat zahraniční obchod větší flexibilitou zahraniční politiky státu. Vytvořit, a opět řeknu, že jsem se inspiroval programem francouzského prezidenta Hollanda, protože oni mají podobné problémy ve své zemi, oni také mají oblasti, které zaostávají, a právě pro potřeby těchto oblastí chtějí zřídit státní investiční banku. Ale umím si představit, že by to mohla být i soukromá banka, kde by stát například nějakým způsobem ručil za část úvěru na rozvojové projekty v hospodářsky zaostávajících regionech.
A kde na to vzít? Obnovit systém progresivního zdanění u občanů s nejvyššími příjmy, ne tedy jenom symbolicky, jak se o to pokouší vláda. Zvýšit majetkové daně z nejrozsáhlejších majetků, zavést daň z finančních transakcí, obnovit daň z dividend. Nevím, proč by mělo ze země odcházet 150, 160 mld. dividend v každém roce. A na druhé straně je potřeba najít samozřejmě zvýhodněné možnosti pro reinvestování dividend vytvořených zisků u nás v zemi, tedy daňově podpořit takové reinvestice. Využít peníze u státních podniků Lesy Česká republika, Budvar, Čepro k podpoře státní investiční politiky, například k výstavbě komunálních bytů, a nebo rozvojové programy Státní investiční banky. Centrální provádění veřejných zakázek z jednoho úřadu - úřad státní expertizy. Kdybychom měli úřad státní expertizy, tak bychom nestáli teď před projednáváním bodu, který zítra odpoledne zahajujeme. Bylo by v podstatě povinné provádět státní expertizu každé veřejné zakázky od určité výše. Vyvolat v Evropské unii jednání k eliminaci daňových rájů.
A mohl bych pokračovat. Od vlády očekávám, že předloží k veřejné diskusi podobný materiál k obnově hospodářského růstu. S ohledem na naléhavost celé věci se domnívám, že bude vhodné, aby tento materiál, tento návrh byl předložen nejpozději při třetím čtení tohoto zákona. V podrobné rozpravě k tomuto bodu předložím příslušný návrh. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím nyní o slovo pana poslance Michala Babáka, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Prosím.
Poslanec Michal Babák: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, máme před sebou novelu zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodku veřejných rozpočtů. S většinou navrhovaných změn Věci veřejné souhlasí i z toho důvodu, že některé přímo vycházejí z programu Věcí veřejných. Například takzvaná daňová regrese, tedy druhá sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 22 %, kterou vláda docela vtipně schovává za výraz solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob, což je též zajímavé, že chtějí podpořit i poslanci Občanské demokratické strany, kteří se dlouhou dobu této daňové progresi bránili, což vítáme. Dále vítáme zvýšení srážkové daně u nerezidentů, čili zdanění daňových rájů, dále samozřejmě vítáme zrušení nebo eliminace daňové degrese, což je zrušení stropu na zdravotní pojištění, a tak dále.
S čím ovšem nemůžeme souhlasit a zásadně nesouhlasíme, je zvyšování daně z přidané hodnoty o 1 %, tedy na 15, respektive na 21 %. Zvýšení DPH nelze použít jako lék na všechno. Již nyní vidíme jasné následky toho, jak takováto svérázná kúra dopadá na ekonomiku. Ekonomika zpomaluje, chuť investovat klesá. Oproti ekonomikám sousedních zemí nerosteme a náš spotřebitelský apetit rovněž doznává propad. Přestože čeští exportéři dosahují rekordního vývozu, česká ekonomika klesá. Podle posledního údaje Českého statistického úřadu hospodářství kleslo meziročně o 1 %. Je to zejména kvůli tomu, že se snižuje spotřeba domácností, za což může převážně zvýšení daně z přidané hodnoty.***