(15.30 hodin)
(pokračuje Babák)
Vláda má vysoké ambice, že zvýšením DPH získá cca 18 miliard korun. Zhodnotíme-li poslední analýzy Ministerstva financí k výběru daní za období tohoto roku, tedy roku 2012, je zcela nereálné očekávat, že by tato částka byla vybrána. Jestliže Ministerstvo financí nebylo schopno vybrat daně v roce 2011, jen velmi obtížně se chce věřit, že s vyšší sazbou se to podaří, což jednoznačně poukazuje na fakt, že zvýšení DPH státní pokladnu nenaplní, ale naopak ekonomiku uškrtí. Optimální a dlouhodobé řešení vidíme v ponechání současných dvou sazeb DPH, tedy ve snížené 14 %, ve zvýšené 20 %, neexperimentovat, neprovádět stále změny a výkyvy, zkrátka zajistit předvídatelnost ekonomických pravidel. Je naprosto nezbytné, aby český daňový systém byl dlouhodobě stabilní. Nelze donekonečna reagovat na každý malý výkyv ekonomiky rozsáhlým daňovým balíkem.
Rovněž je bez hlubší analýzy předkládán návrh na zrušení tzv. zelené nafty. Českým zemědělcům, kteří jsou již dnes pod vysokým konkurenčním tlakem, se tak opět oslabí jejich konkurenceschopnost a ekonomické zázemí, jejich schopnost soutěžit se zemědělci z Polska nebo i Rakouska tak bude ohrožena. Namísto autentické obrany a pomoci českému zemědělství a ochrany našich produktů a pracovních postupů opět podtrháváme pozici našeho zemědělství.
Z výše uvedených důvodů proto Věci veřejné připravily dva pozměňovací návrhy, které předloží v tuto chvíli do druhého čtení, a to první pozměňovací návrh pod číslem 3022, kterým chceme dosáhnout zachování DPH ve výši 14 a 20 %, a druhý pozměňovací návrh, kterým chceme zachovat osvobození zelené nafty.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců VV.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji a poprosím pana kolegu Babáka, aby v podrobné rozpravě ještě odkázal na tyto své návrhy. Pan kolega Sklenák. Prosím. V obecné rozpravě? (Ano.) Prosím.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jsem čekal na konec obecné rozpravy a musím říct, že jsem zklamán způsobem, jakým je tato předloha projednávána. Jen připomenu, že když v prvém čtení pan ministr Kalousek předkládal tuhle předlohu, tak se vůbec nezmínil o tom, že tímto návrhem se úplně ruší příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, naopak zde uvedl, že všechny změny, které jsou navrženy, jsou pouze parametrické, nikoliv systémové, že ta předloha je mimořádně jednoduchá, a není tedy důvod nezkrátit druhé čtení na 30 dnů. Na návrh, aby byl tento návrh přikázán k projednání výboru pro sociální politiku, Sněmovna reagovala tak, že výboru pro sociální politiku tisk nepřikázala k projednání. Pan ministr Drábek tady seděl, neřekl k tomu také nic! Tak zásadní věc, jako je zrušení příspěvku a doplatku na bydlení, které v tuto chvíli pobírá nějakých 170 tisíc lidí v tomto státě, zrušit bez toho, aby jakýkoliv člen vlády tady k tomu řekl jednu větu, mně připadá skandální!
Připomínám, že tento návrh nebyl ani v připomínkovém řízení. A pokud tento návrh projde tak, jak je předložen, tak je to totální destrukce státní sociální podpory. A jestli se tady představitelé vlády opakovaně brání tím, že máme nejnižší míru chudoby v Evropě nebo jednu z nejnižších, tak jsem přesvědčen, že po těchto opatřeních tomu tak zdaleka nebude.
Takže já jenom vyjadřuji skutečně své velké znepokojení nad způsobem projednávání této předlohy a asi nemá cenu vést tady nějaké delší diskuse, protože k nim zjevně není sebemenší ochota. Děkuji. (Potlesk v levé části sálu.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Roman Sklenák. Nyní má slovo pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi jen několik slov. Nechci zdržovat podrobnostmi, já podrobnosti příští týden předpokládám uvést na tiskové konferenci na Ministerstvu financí, kde budu prezentovat makroekonomickou prognózu červnovou a plnění za první pololetí. Přesto bych si dovolil jenom velmi krátce zapolemizovat s poněkud zjednodušeným tvrzením, že zvýšení snížené sazby z 10 na 14 % vedlo samo o sobě ke snížení výběru DPH díky snížené spotřebě, které bylo způsobeno zvýšením té snížené sazby z 10 na 14 %. Když se podíváme na index inkasa DPH za leden až červen, tak skutečně dochází k poklesu na 94,6 %, to znamená, za první půlrok se vybralo méně než za rok 2011, a já bych rád řekl ty základní vlivy.
Prvním důvodem je metodika, kdy se nám proti sobě v měsíci květnu sešly dva extrémy v roce 2011 i v roce 2012. V roce 2011 totiž od dubna začala platit novela zákona, kdy může být uplatněna daň na vstupu až po obdržení daňového dokladu, což vedlo k výrazně nižšímu výběru daně za duben a to se přesunulo do května. Takže podíváte-li se na inkaso DPH na květen 2011, tak je tam výrazný skok způsobený touto změnou legislativy. V roce 2012 byl květen oním měsícem, kam se kumulovaly vratky DPH. Vždycky to v nějakém měsíci musíte udělat. V roce 2012 je to květen, to znamená, sešly se proti sobě v květnu dva extrémy: extrémně vysoký výběr v roce 2011 a extrémně nízký díky vratkám v roce 2012. Kdybychom vytrhli květen a udělali index jenom za těch pět měsíců, tak index čerpání je 103,1 a lze předpokládat, že se to v následujících měsících vyrovná. To je jeden vliv.
Samozřejmě druhý vliv je i snížení spotřeby. Snížení spotřeby domácností za první pololetí indikujeme ve výši zhruba 70 mld. korun, ale je potřeba říci kde. Je to výlučně u zboží se základní, nikoliv u zboží se sníženou sazbou. Zboží se sníženou sazbou, která skočila z 10 na 14 %, tam zůstává spotřeba zhruba stejná. U zboží se základní sazbou skutečně dochází k poklesu spotřeby, to znamená, nepotvrzuje se ona hypotéza velkého přeshraničního obchodu potravin a dalšího zboží se sníženou sazbou. Pokud dochází ke zvýšenému přeshraničnímu obchodu, tak k němu dochází u zboží se základní sazbou, kde ovšem rozdíly v základní sazbě v ostatních zemích jsou v podstatě žádné. ČR má 20, Německo má 19, Polsko 23, Slovensko 20, Rakousko 20 %. To znamená, pokud je tam zboží levnější, tak je to asi z jiných důvodů než z důvodů daňových vlivů.
Co je poslední věc, která je mimořádně zajímavá a má samozřejmě výrazný dopad na spotřebu domácností, je, že zatímco roste tempo růstu výběru daně ze závislé činnosti, tam jsme asi na 103 % indexu, rostou platy, tak docela výrazně rostou bankovní úspory. Rostou bankovní úspory a klesá spotřeba. To je zřejmé. Jinými slovy, dalo by se říct, že občané se chovají tak, jak vláda usilovně říká, že je potřeba odpovědně se chovat, odkládat si část své spotřeby na horší časy, tedy na stáří, což tedy pro vládu sice je pozitivní zpráva, že její politika rozpočtové odpovědnosti, kterou adresuje i vůči občanům, má u veřejnosti úspěch, ale má to pro ni tu nevýhodu, že aktuální spotřeba, a tím i DPH, je o něco nižší. ***