(15.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Tak to jsou asi hlavní vlivy a rozhodně se to tedy netýká zboží ve snížené sazbě. Podrobnosti, kterými vás teď nechci obtěžovat, rozvedu příští týden na tiskové konferenci, kde pak konkrétní čísla zveřejníme na internetových stránkách Ministerstva financí. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. A nyní faktická poznámka, pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Pan ministr tady teď ukázal, že popsat nějakým zábavným či emotivním způsobem různé křivky a čísla statistická jde, ale nesmí se to urvat od života, protože to, co právě teď tady řekl, bylo velmi fantasmagorické. To, že nízkopříjmové domácnosti, např. důchodcovské, škudlí každou korunu, je přece realita. A to, že se žrát, s prominutím, musí, to znamená, že chodí pro ty rohlíky, pro to mléko atd., logicky tam musí platit i DPH. Ale nedovedu si představit důchodce, jak o francouzských holích kmitá k nějaké nejbližší spořitelně, aby si zakutálenou korunku někde pod kanapem šel uložit a dostal z toho nějaký multiplikační efekt, protože u nás samozřejmě úročení vkladů je horentní, to se mu vyplatí.
Takhle to nefunguje, to je nesmysl. Co nám tady říkáte, je nesmysl. Podstatné je, že další zvyšování DPH má sociální účinky. A že se v některých komoditách může promítnout i do problémů pro výrobce a dodavatele služeb, to je druhotný efekt, který zejména podnikatelé by měli velmi citlivě vnímat, protože koneckonců jste říkali, že jste vláda podnikatelů. (Potlesk části poslanců.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan ministr financí. Prosím.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Zakutálenou korunku asi neběží uložit na běžný účet, to asi ne, to souhlasím, pane poslanče. Divil byste se, kolik důchodců si koupilo spořicí státní dluhopis. Poměrně hodně, protože mají pocit, že jejich úspory tak jsou chráněny před znehodnocením. Zrovna tak jako si ty spořicí státní dluhopisy koupila řada odborových organizací, což mě velmi dojalo, protože odboráři v praxi, když šlo o jejich peníze, vyjádřili plnou důvěru státní fiskální politice.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Tak. A já se zeptám, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Dolejš, prosím, faktická poznámka.
Poslanec Jiří Dolejš: Už to nechci natahovat, ale že by sociální situace důchodců byla dobrozdáním pro občanské bondy, tak to je další fantasmagorie. Samozřejmě že se najde nějaký důchodce, restituent, který takto přelil nejisté peníze, v dnešní době nejisté peníze, do občanských bondů. Ale průměrný důchodce určitě vaše občanské bondy nekupoval, to si nemyslete, pane ministře. (Potlesk části poslanců.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Je někdo, kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy? Není nikdo, obecnou rozpravu tedy končím.
Zahajuji rozpravu podrobnou. Slovo má pan poslanec Ladislav Šincl, po něm je přihlášen pan kolega Miroslav Opálka.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, vážená vládo, dovolte mi předložit dva pozměňující návrhy, nicméně já jsem předložil i návrh na zamítnutí sněmovního tisku 695. Nicméně první pozměňující návrh další je vyjmutí - část 8. a 9. návrhu zákona, změna zákona o pomoci v hmotné nouzi a o státní sociální podpoře, se vypouští a ostatní části návrhu se přečíslovávají.
Dovolte mi krátké zdůvodnění. Sněmovní tisk číslo 695 upravuje změny daňových a pojistných zákonů. Nelogicky je jeho součástí rovněž zrušení obou stávajících sociálních dávek na bydlení. Příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení má být nahrazen novou sociální dávkou s názvem příspěvek na náklady bydlení. Návrh stanoví nepřekročitelné limity tohoto příspěvku a drasticky omezuje jeho možné příjemce. Předmětná oblast nebyla součástí vnějšího připomínkového řízení. Do vládního návrhu se dostala až po jeho konání, tudíž bez odborné diskuse, čímž vláda porušila své vlastní vnitřní normy, legislativní pravidla.
Příspěvek na náklady bydlení je zařazen jen do oblasti hmotné nouze. Orgány hmotné nouze tak budou při jeho přidělování zkoumat vlastní přičinění žadatele o příspěvek na náklady bydlení, především zdali si nemůže dopomoci jinak, např. prodejem vlastní nemovitosti, kterou nabyl za celoživotní úspory. Ministerstvo práce a sociálních věcí se u zkoumání majetku a vlastního přičinění nezastavuje a jde podstatně dále. Příspěvek na náklady bydlení totiž obdrží podle návrhu jen ti, kteří si nemohou příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, a zabezpečení jejich základních životních podmínek je tak vážně ohroženo. Návrh přináší bezbřehou míru správního uvážení orgánů hmotné nouze.
Na příspěvek na náklady bydlení nebude právní nárok. Zmíněným nepatrným dovětkem je ohrožena nejen seniorská populace a rodiny s dětmi, nýbrž i střední třída jako celek. Pro mnoho rodin je příspěvek na bydlení poslední sociální dávkou, na kterou mají ještě nárok.
Z výše uvedených důvodů navrhuji vyjmout bez náhrady 8. a 9. část sněmovního tisku číslo 695, neboť je za prvé věcně nepřipravena, za druhé s přílišným negativním dopadem na osoby s nízkými příjmy a za třetí věcně nesouvisí s daňovými změnami, které jsou jádrem tisku 695. Problematika zneužívání doplatku na bydlení by se měla řešit jiným způsobem za zachování dávky státní sociální podpory. S ohledem na princip spravedlnosti by měl být na všechny podpory bydlení právní nárok, pokud osoba splní zákonná kritéria. O změně sociálních dávek na bydlení by však v prvé řadě měla být vedena odborná diskuse, což se však nestalo.
A nyní mi dovolte ještě druhý můj pozměňující návrh. Část 6. a 21. návrhu zákona, změny zákona o rozpočtovém určení daní, se vypouští, ostatní části návrhu zákona se přečíslovávají.
Dovolte mi krátké zdůvodnění. Materie změny rozpočtového určení daní obsahuje vedle zmíněného sněmovního tisku č. 695 rovněž sněmovní tisk č. 694. S ohledem na přehlednost navrhuji, aby novela zákona o rozpočtovém určení daní byla předmětem toliko jednoho sněmovního tisku. Vzhledem k tomu, že sněmovní tisk č. 694 se věnuje zákonu o rozpočtovém určení daní jako celku, měl by to být jediný sněmovní tisk, kde se tato oblast projednává. Zmíněnou 6. a 21. část návrhu zákona však navrhuji vypustit bez náhrady, neboť podle ní mají po dobu tří let obce obdržet méně finančních prostředků ze sdílených daní. Má jít o solidární opatření v souvislosti se snížením schodku veřejných rozpočtů, se kterými se však v případě obcí nelze ztotožnit. Úprava ve sněmovních tiscích č. 694 a 695 jde proti sobě. Stát na jedné straně obcím přidává v podobě poměrně zdařilého kompromisního řešení, tisk 694, a na druhé straně obcím finanční prostředky zase ubírá, předmětný tisk číslo 695, což je logicky nelogické.
Z výše uvedených důvodů předkládám navrženou změnu.
Děkuji za pozornost. Přihlašuji se k elektronicky podanému tisku 3024. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám. Prosím, pan ministr Drábek má nyní slovo.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem si vědom toho, že jsme v podrobné rozpravě, proto mi dovolte jenom faktickou poznámku, na vystoupení pana poslance Sklenáka budu potom reagovat v průběhu projednávání ve třetím čtení.
Za prvé bych chtěl zdůraznit, že se nejedná o zrušení dávek, ale nahrazení dvou dávek jednou dávkou. Tedy sloučení dvou dávek do jedné dávky.
Za druhé, byla tady řeč o tom, že vláda porušila svoje vlastní pravidla. Není tomu tak. Vláda schválila nejprve věcné náplně jednotlivých bodů, poté Ministerstvo financí jako předkladatel zpracovalo paragrafové znění. Ministerstvo práce a sociálních věcí připomínkovalo zpracované znění s tím, že jeden bod tam není zpracován, tedy tam byl doplněn naprosto v souladu s legislativními pravidly vlády.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní dále do podrobné rozpravy prosím o slovo pana kolegu Miroslava Opálku. Poté je přihlášen pan poslanec Michal Babák. ***