(14.50 hodin)
(pokračuje Parkanová)
S tímto faktem se policie vzápětí vypořádává těžko uvěřitelnou větou: "Toto stanovisko však nemá žádnou oporu v právních předpisech České republiky a rovněž tak je v rozporu s postupem Ministerstva obrany v případě pořízení servisní činnosti k letounům CASA." K tomu se ještě dostanu.
V tomto policejním textu je hned několik lží. Na některé musím upozornit. Příslušné stanovisko ministra Sobotky bylo určeno ministru Kühnlovi. Já osobně jsem toto stanovisko samozřejmě vůbec neznala. Vzhledem k tomu, že se vztahovalo k nákupu jiného materiálu, Ministerstvo obrany se snažilo ověřit si nemožnost ocenění ke každému nákupu zvlášť.
Kromě toho jsem na vládě netvrdila, jak policie uvádí, že přiměřenost ceny bude ověřena Ministerstvem financí, ale cituji z materiálu pro vládu, jak tuto citaci konečně uvádí i policejní žádost: "Za účelem ověření přiměřenosti ceny při úplatném nabývání majetku v souladu s ustanoveními § 12 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, resort Ministerstva obrany oslovil s žádostí o příslušné stanovisko Ministerstvo financí." Rozdíl mezi souslovím "bude ověřena" - míněna cena - a souslovím "oslovit s žádostí o stanovisko" je více než zřejmý. Pokud policie tvrdí, že jsem tímto vládu uvedla v omyl, tak opět lže. Na vládě, která měla být tímto tvrzením uvedena v omyl, byl navíc ministr financí přítomen.
Stanovisko k posouzení ceny podle zákona o majetku u letadel CASA jsme obdrželi od Ministerstva financí a bylo stejné jako u obrněných transportérů, tedy že takové posouzení provést nelze, neboť se jedná o vojenský materiál. A já musím kategoricky zdůraznit, že jsme neměli žádný důvod o tomto stanovisku pochybovat. Stanovisko Ministerstva financí, podle kterého vojenský materiál nelze ocenit podle zákona o cenách, které podepsal ministr Sobotka a v případě letadel CASA ministr Kalousek, je stanoviskem gesčního ministerstva k zákonu o majetku státu a zákonu o oceňování majetku. Z hlediska exekutivy není vyšší autority pro výklad těchto předpisů. Tvrzení policie, že jsem si "byla vědoma ze svého postavení a svých znalostí, že Ministerstvo financí toto ověření neprovede a že toto ověření bylo povinno provést Ministerstvo obrany", je tak zcela absurdní.
Jednoduše lze vyvrátit i další tvrzení policie. Podle něho jsme si museli být vědomi rozporu stanovisek Ministerstva financí s právním řádem, a to na základě skutečnosti, že ve věci pořízení servisní podpory letounů CASA si Ministerstvo obrany znalecký posudek ověření přiměřenosti ceny podle § 12 odst. 4 a 5 zákona o majetku České republiky nechalo zpracovat. K tomu je nutno uvést, že servisní smlouva k letounům CASA byla uzavřena v lednu 2010, tedy bezmála rok poté, co byla uzavřena smlouva na nákup letounů, a bezmála rok poté, co již jsem nebyla ministryní obrany. Tvrzení, že postup - uvedu přesnější údaj - tři čtvrtě roku poté logicky zakládá jakoukoli znalost čehokoli tři čtvrtě roku předtím považuji opět za nesmyslné. Kromě toho existence tohoto posudku nic nedokládá. I přesto, že byl vypracován až po mém odchodu z ministerstva, snažila jsem se o tomto znaleckém posudku i důvodu jeho zpracování dodatečně zpětně získat co nejvíce informaci.
Musím říci, že i v tomto případě policie zamlčela nebo zkreslila podstatné okolnosti. Jednak je třeba upozornit na skutečnost, že posudek se týká tzv. rámcové smlouvy na servis a nákup předem nedefinovaných náhradních dílů a materiálů, jejichž cenu znalec neposuzoval. Předmětem posouzení byly především servisní služby, přičemž znalec obdržel pro srovnání smlouvy na servis letounů Airbus, což ale ani tento znalec nepovažoval za dostatečné. V samotném posudku proto zpracovatel upozorňuje na skutečnost, že "dodržení ustanovení § 12 odst. 4 a 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku státu, není posouzeno". Toto přímo uvádí znalec v tomto posudku. V rozporu s tím ovšem policie tvrdí, že tento posudek byl zpracován podle zákona o majetku státu, a to je další lež. Jestliže je samotným zpracovatelem v posudku uvedena výhrada, že tomu tak není, nemůže policie tvrdit opak.
Zcela svévolně policie rovněž pracuje s tvrzením, že vojenskou část nákupu tvoří pouze malé množství z celku. Cituji policii: "V případě letounů CASA navíc jde o movitý majetek, který je provozován i v civilní verzi, a skutečně specifickou vojenskou část tvoří pouze malé množství jeho celku. Nepochybně jde o věc, která za použití správných znaleckých postupů je věcí ocenitelnou." Ano, letouny CASA existují pod trochu jiným označením i v civilní verzi, ale co to vypovídá o ceně a ocenitelnosti těchto strojů ve verzi vojenské, která je opancéřovaná, má prvky pasivní i aktivní ochrany, je vybavena speciální navigační technikou a mimo jiné i zařízením pro převoz raněných? O tom to nevypovídá vůbec nic. Policie ostatně toto své tvrzení ničím neprokazuje a vůbec není známo, na základě jakých informací k němu dospěla.
Tady bych si ještě dovolila upozornit, že označení nějakého výrobku za vojenský materiál se neděje žádnou libovůlí. Ministerstvo obrany je v tomto případě povinno postupovat podle vyhlášky, která seznam vojenského materiálu detailně vymezuje. A z důvodu právní opatrnosti se Ministerstvo obrany v případě nákupu letounů CASA dotázalo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tento úřad svým dopisem ministerstvu sdělil, že aplikace výjimky ze zákona o veřejných zakázkách je v tomto případě zcela na místě. To bylo, pokud si správně pamatuji, v létě 2008. Oprávněnost nákupu letounů jako vojenského materiálu posléze potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad. Není pravdou to, co jste mohli x-krát slyšet v médiích, že Nejvyšší kontrolní úřad tvrdí opak. Ne. Nakonec to potvrdila i Evropská komise. Ta uplatnila jedinou výhradu, totiž že letouny lze za výjimečných okolností použít i k civilním účelům, což je samozřejmě pravda, ale na faktu, že se jedná o vojenský materiál, to nic nemění.
Policie v odůvodnění dále uvádí, že jako ministryně jsem musela vědět, že "jednou z priorit vlády České republiky ve vztahu k resortu Ministerstva obrany je zbavení se nepotřebných letounů L-159 z majetku České republiky a přezbrojení Armády České republiky." Dále pak trochu nepochopitelně a také stylisticky nesmyslně policie pokračuje: "Pořízené letouny CASA tvoří páteř dopravního letectva Armády České republiky a o této otázce jednala vláda České republiky opakovaně a otázka tohoto přezbrojení byla i v rámci NATO a Evropské unie." Já s tím souhlasím. Jen nevím, z čeho potom vyšetřovatel soudí, že jsem podle těchto kritérií nejednala, ba co víc, že jsem jednala v rozporu s nimi. ***