(21.00 hodin)
(pokračuje Laudát)
Západní Evropa, tak jak v současné době napadá a ukazuje na ty problémy a kam ukazuje, ona má proti nám jednu nevýhodu, že ona nezažila socialismus. Zažila fašismus, s tím se umí naprosto jejich společnost srovnat. Ale nejsem si tak jistý, že se srovná s těmi lákadly kolektivního rozhodování a toho, co se tady odehrávalo před rokem 1989 nejenom u nás, ale na obrovském území.
Když tady mluvil Jiří Paroubek o Německu a zářný příklad, tak já bych byl rád, abych se někdy v politice, ať už jako přímý aktér nebo spoluaktér, anebo už jenom divák, obojí mě bude těšit, dočkal toho, až se dvě velké strany v téhle zemi dohodnou a například to, co udělali v Německu pod vedením Schrödera, udělají reformu pracovního práva tak, aby se rozvolnily vztahy a skutečně to umožnilo nastartovat inovativní ekonomiku, pracovní trh tak, aby byl flexibilní a právě mohl vyhovovat této ekonomice. To, co vy tady hlásáte celou dobu, tak je přesný opak.
Pan Opálka tady zmínil nějaké příklady ze světa a příklady odborářů, kdyby se naplnily jejich přednosti. Já jsem koukal, byla v televizi v jednu chvíli, nevím, jestli to bylo u Moravce nebo kde, diskuse a na samém závěru pan Zapletal, předseda odborového svazu, předával Kalouskovi knížku. A jestli se nemýlím, z toho záblesku, tak říkal: Podívejte se, jak se ekonomika dělá jinde. Tak mu dával knížku, jestli se nemýlím podle obalu Start-Up Nation. Všem bych doporučoval, aby si tuhle knížku otevřeli. A pokud by odboráři řekli, že podle - a je to knížka o izraelské inovační ekonomice, o izraelském zázraku. Pokud byste ji otevřeli, tak se tam dočtete, že je potřeba skutečně flexibilní pracovní trh a řada věcí, které kdyby se tady aplikovaly, tak to je skutečně jedna možná z mála šancí, jak se vydat na úplně jinou trajektorii naší ekonomiky. Takže všem doporučuji, a pokud čeští odboráři budou toto prosazovat, tak já budu první, kdo jim bude tleskat, a klidně je budu v tom podporovat. Pokud skutečně půjdou podle těch idejí a receptů, které v té knize jsou.
Docela mi vadí a nevím, co to mělo znamenat, když pan Grebeníček tady řekl "formálně svobodné volby". Občané se nějak rozhodli. Vy máte povědomí o tom, že by byli nějak formální? Že ti lidé, kteří se nějak rozhodují, že je někdo tlačil do formalismu? Nějak se rozhodli, a jestli někdo začne zpochybňovat tyto volby - já uznávám, že komunisté dostali tolik a tolik, sociální demokraté v posledních nejvíce. Nesložili, máme poměrný systém. Kdybychom byli v Kanadě, tak nejvyšší zmocněnkyně, guvernérka Kanady, by zatrhla, aby tady nevládla vítězná strana. Žijeme v jiné kultuře, ostatně takovouhle jste si tady nastolili a byla nastolena po roce 1989. Tak ji prosím akceptujte, anebo dejte takové návrhy, aby se šlo na nějaký jiný model, který ale samozřejmě bude demokratický.
Docela nevěřícně jsem poslouchal, když Jiří Dolejš tady povídal, co má obyčejný člověk z toho, že splácíme úroky. No, takže máme říci lidem, napůjčujte si a my pak v tom necháme ty banky rupnout? Skutečně každá seriózní země asi musí platit a já si nemyslím, že jsme takový světový gigant, abychom potom mohli rozhodovat o tom, jestli budeme někomu splácet, nebo ne. A já nevím, jestli tohle vůbec ještě mám sílu nějak dále rozvádět.
Jak bych to zakončil? Myslím si, že nedůvěra vládě byl měl být závažný, nikoliv inflační krok a vzhledem k tomu, že i vy jste věděli, že dneska hlasy nemáte, tak jenom se domnívám, že jste opět uškodili téhle zemi za peníze daňových poplatníků.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Mám tady nějaké faktické. Paní poslankyně Konečná a pan poslanec Dolejš.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane místopředsedo. Marnost nad marnostmi, řekl kazatel. Marnost nad marnostmi a všechno marností. Pravda stará několik tisíciletí je aktuální i dnes. Je aktuální i na půdě Parlamentu České republiky, na půdě této Poslanecké sněmovny, která by měla pracovat ve prospěch národů Čechů, Moravanů a Slezanů. Místo práce pro občany České republiky se zabýváme bezprecedentními útoky ministrů české vlády na základy ústavních principů našeho státu a zbabělostí premiéra Nečase na tyto útoky adekvátně reagovat. Zabýváme se jimi a na straně vlády vidíme jenom posměch a pohrdání. Pohrdání Ústavou České republiky a mnoha dalšími zákony, které tato Poslanecká sněmovna v posledních dvaceti letech schválila. Je mi smutno z toho neuctivého chování premiéra a členů české vlády. Je mi dvakrát smutno, když si uvědomím, že jejich arogantní chování a touha udržet se u moci je silnější než všechny sliby, které dali občanům této země.
Hovořit k lidem, kteří nechtějí slyšet, je marnost nad marnost. Hovořit k členům současné české vlády je marnost nad marnost. A proto se v této chvíli raději obrátím k dětem našeho dětského tábora 350 kilometrů odtud a popřeji jim dobrou noc. Stejně jako svým obětavým kolegům, kteří se čtyřem desítkám dětí věnují s obětavostí a s pečlivostí rozhodně větší, než jakou věnuje vláda této země občanům České republiky.
Poučte se, milá vládo, od svých občanů, odejděte, anebo se opravdu začněte věnovat tomu, co občany této země trápí! (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Dolejš je nyní na řadě.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Opravdu není mou ambicí zdržovat, ale jsa vyvolán, odpovídám. Kolega Laudát se ptal a zamotal mě do toho, co budou mít lidi z toho, když se nebude razantně oddlužovat. No, například to, že se dosáhne takového oddlužení, že mezitím nepadneme na ústa. Ono se dá také oddlužovat tím způsobem, že to nezaplatí jenom ti daňoví soumaři, ale že to bude platit přiměřeně své váze a svému významu i velký kapitál. Jednoduchá odpověď.
Druhá věc. Co je nepochopitelného na tom, že mezi formou a obsahem je nějaký vztah? A jestliže se tak trošku ukájíme procedurální stránkou demokracie, no tak to má samozřejmě i tu druhou stránku. Nejsou jenom občanská práva, jsou i práva sociální a ekonomická. A jaká je rovnost šancí občanů, pokud například ve volebním boji jsou znevýhodněny menší strany oproti větším, pokud odmítáte opakovaně zastropovat ekonomické náklady na volební kampaň? Jednoduché!
Poslední věc, kterou bych vzkázal prostřednictvím paní předsedkyně kolegovi Laudátovi, když tady skloňoval ty dvě extrémní ideologie - neoliberalismus a stalinismus. Zajímavé, že to takto srovnal vedle sebe. Ale jinak ho upozorňuji, že těch "ismů" je daleko víc. Dá se vybírat. Máme tady institucionalismus, korporativismus, konstitucionalismus, dá se vybírat různě. Hlavně člověk nesmí být raněný ideologickou slepotou a vnímat ekonomickou realitu! To, bohužel, tahle vláda už zapomněla! (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana poslance Bártu. Ještě byla technická, omlouvám se, ještě údajně tedy fakticky poznámka k tomu, co zaznělo. Prosím.
Poslanec Daniel Korte: Vhelvhalím, vhelvhalím, vhel. Hamákolm. (Deklamuje, zpívá. Vyveďte ho! - z levé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, pokud někdo to chce ještě komentovat... Ale nechce. Prosím, pane poslanec Bárta, řádně přihlášený.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Jsem velmi zaskočen. Přiznám se, že nevím, jestli dokážu konkurovat svému předřečníkovi. Mě to opravdu celkem zaskočilo. Pan premiér mi napovídá že s ním se pouštět do polemiky by bylo opravdu náročné, to přiznávám, že nevím, jak bych si s tímto úkolem poradil.
Nicméně dalším předřečníkem byl pan poslanec Laudát a já musím říci, že před svým projevem mně nedá udělat několik faktických připomínek k jeho projevu. ***