(21.10 hodin)
(pokračuje Bárta)
Za prvé, šéfem odborové organizace není pan Zapletal, ale pan Zavadil. Myslím si, že k úctě k odborové organizaci se myslím vyplatí si neplést pana Zapletala s panem Zavadilem. A Start-up nation je velmi pikantní, když vytahuje poslanec TOP 09 v kontextu toho, že nás tady bude poučovat o tom, jaká by to byla úžasná cesta ke konkurenceschopnosti. Já bych rád připomenul panu Laudátovi, že konkurenceschopnost je měřená a že za dobu této vlády se konkurenceschopnost každoročně v rámci mezinárodních žebříčků České republiky propadá. A propadá se za země, se kterými pan poslanec Laudát se určitě srovnávat nechtěl. A když jsme u té konkurenceschopnosti a u Start-up nation, myslím si, že první, kde by se měla panu poslanci Laudátovi vzít jakási aspoň trošku sebereflexe, je otázka toho, že konkurenceschopnost v žebříčcích je mimo jiné silně hodnocená z pohledu výsledků Transparency International z hlediska korupce v České republice. Já jsem přesvědčen, že to, že Transparency už dnes jasně řekla, že se sníží protikorupční rating České republiky v souvislosti s tím, že v České republice se jednoznačně vede debata o tom, jak vláda, jak exekutiva vytváří tlak na orgány činné v trestím řízení, tak obzvláště neformální reálný šéf TOP 09 v tomto směru se silně podepisuje na tom, že v té konkurenceschopnosti příští rok na tom budeme ještě o něco hůř, než jak jsme na tom tento rok.
Já si myslím nicméně, že tady nejsme nyní od toho, abych reagoval jenom na pana poslance Laudáta, ale dovolím si shrnout to, co tady odpoledne zaznělo, a to, co z toho plyne, alespoň pro můj osobní pohled na důvěru vlády. Řada poslanců, kolegů z opozice, si stěžovala a říkala: Vždyť tu není vláda, vždyť tu není Kalousek, vždyť tu nejsou ministři, o kterých bychom se měli bavit, neboť oni jsou odpovědní za vládnutí v této zemi. Dámy a pánové, já s tímto komentářem nesouhlasím, protože oni ti, kteří nám reálně v České republice vládnou, oni tu ani býti nemohou. Protože kmotři nejsou obvykle poslanci ani ministři, tudíž do této místnosti s výjimkou toho bidýlka sem přístup nemají a na tom bidýlku jsou obvykle občané uvědomělí, což kmotři nejsou, takže ani v této místnosti a bezesporu ani na bidýlku nehledejte.
Nicméně ono stojí za to se podívat, kdo nám tedy vlastně v Čechách vládne, a v kontextu důvěry vlády je dobré tento rozměr při této příležitosti připomenout bez ohledu na to, že je bezesporu jisté, že dnes vláda svoji existenci obhájí, protože přeběhlíků a nezařazených, již jsou závislí na příjmech z existence této koalice a této vlády, je bohužel prozatím více než nadpoloviční většina Poslanecké sněmovny.
Já bych vás v tomto kontextu rád upozornil na především jedno jméno, o kterém zatím toho příliš mnoho v médiích nezaznělo. To jméno je jakýsi pan Jiří Frkal. Je to človíček, kterého jste mohli vidět kupříkladu na Karlovarském filmovém festivalu, kdy byl neoddělitelnou součástí, ba přímo lídrem dvojice pana ministra Dobeše a pana Jiřího Frkala. Jiří Frkal, člověk velmi blízký pardubické ODS, pan Frkal, který vlastní, nebo respektive vlastnil společnost Media Flow, která je do dějin zapsaná jakožto společnost, která místo peněz na dobročinné účely za přítomnosti takových dam, jako je paní Talmanová, se věnovala různým společenským mejdanům, kde se jaksi peníze na dobročinné účely ztratily. Pan Frkal mimo jiné tímto kanálem i úspěšně vyvedl a přispěl k debaklu mistrovství v lyžování v Liberci a v tomto kontextu je dobré si jméno pana Frkala i připomenout s tím, že pan Frkal nakonec tuto společnost dovedl do takového stavu, že nevyplatil ani své zaměstnance, kterým dluží peníze, naproti tomu si dokázal postavit vilu přes 30 mil. korun, aniž by bylo tedy úplně jasné, jak se vyrovnal se svými podnikatelskými neúspěchy, nebojím se říci krachy, a vedle toho naopak dokázal se takhle hezky zajistit.
Pan Jiří Frkal, který je společníkem pana ministra Dobeše nejenom na karlovarském festivalu, ale který je takřka permanentně blízký panu ministrovi Dobešovi kupříkladu i na jednání třeba se šéfem fotbalového svazu panem Peltou, kde když se domlouvalo to, jak České dráhy budou vozit české občany na polské mistrovství, tak při té příležitosti se řešilo i spoustu vstupenek právě pro kamarády pana Frkala, pana ministra Dobeše. Já v tomhle kontextu se nebojím říci, že pan Frkal vlastně ani tak není úplně kmotr, on je to takový kmotříček. Možná že lepší slovo je vekslák. To je možná přesně vyjádření toho, že dneska už se neobchoduje jenom provize ze státních zakázek, dneska už se obchoduje na úrovni ministrů i s lístky na fotbal. Koneckonců to, jak pan ministr Dobeš nevynechal jediný zápas fotbalu v Polsku, se můžete přesvědčit i z jiných médií.
Nicméně to samo o sobě pořád jsou takové relativně drobné a titěrné otazníky nad panem Frkalem a nad panem ministrem Dobešem. Ono je mnohem podstatnější kupříkladu se ptát a připomenout si, že karlovarský filmový festival je sponzorován shodou okolností společností EUROVIA, což je společnost, se kterou by Ministerstvo dopravy alespoň mělo vést reklamační řízení, největší za dobu existence České republiky, za více než 1 mld. korun, a tak pan ministr Dobeš se svým kmotříčkem, loutkovodičem panem Frkalem si posedává v karlovarských kavárnách, potkává se se sponzory karlovarského festivalu a při té příležitosti se mohou dobře připravit na to, jakým způsobem dál tato mnohamiliardová reklamace státu se společností EUROVIA se bude vyvíjet.
Nicméně ani to nestačí. Když se podíváme na to, jak společnost Media Flow má blízko k Markovi Dalíkovi, panu Topolánkovi, jak už jsem říkal v této společnosti a v souvislosti s touto společností byla velmi dobře patrná i paní Talmanová, tak samozřejmě nezbývá, než si připomenout první i druhý puč ve Věcech veřejných. Nevím, jak je to možné, ale pořád vidíme stejné tváře. Pořád vidíme pana Tluchoře, pořád vidíme Marka Dalíka, pořád vidíme Mirka Topolánka a pořád vidíme ony posttopolánkovce, kteří se nám tu neustále vrací a jsou přítomni, i když ke cti toho druhého puče je zapotřebí říct, že jde o určitý upgrade, protože je zapotřebí znovu připomenout, že onen pan Frkal s panem ministrem Kubou jsou podepsáni pod tím, že když grémium a poslanecký klub v tajné volbě se usneslo, že ministři Věcí veřejných mají rezignovat, protože už v takové vládě nebudou, tak ten večer se s panem premiérem díky panu Frkalovi, díky panu ministrovi Kubovi sešel pan ministr Pavel Dobeš s panem premiérem a druhý den ráno místo rezignace jsme se setkali se slavnou tiskovou konferencí, kdy pan ministr Dobeš nás informoval, že zájem státu je vyšší než to, co si myslí jeho strana, to, co si myslí jeho poslanecký klub v tajné volbě, a on na žádnou takovou pozici rezignovat nebude.
Je to stále ten Jiří Frkal, který nám tímto příběhem prochází v různých souvislostech, a je to stále ten samý příběh o tom, jaký mandát má tato vláda a na jak transparentních principech tato vláda existuje. Nicméně ať už je to společnosti EUROVIA, kde myslím, že můžete jasně vidět jenom za poslední týden, jak když společnost EUROVIA prohraje arbitráž, prohraje u soudu s Ředitelstvím silnic a dálnic, tak pan ministr Dobeš mlčí, pan Čermák má pochybnosti, společnost EUROVIA říká, že vlastně vyhrála ona. ***