(16.30 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka Vít Bárta.
Poslanec Vít Bárta: Já bych jenom chtěl fakticky reagovat. Za prvé si myslím, že je zapotřebí si jasně uvědomit, že jakékoli schodkové hospodaření je patologie a že se nemá žít na dluh a že žití na dluh, jestli má býti aktuální, tak jedině v situaci, kdy se státní rozpočet dostane do nepredikovatelné situace, která neumožňuje krátkodobá tvrdá opatření, která by, kdyby byla jenom na té příjmové stránce, reálně vyvolala bohužel jedině situaci dalšího propadu státního rozpočtu. A nedá se upřít to, že v době, kdy jsme se objektivně nemuseli zadlužovat, tak bohužel právě tento zadlužovací trend začal.
Ale pan místopředseda má bezesporu pravdu v tom, že bylo velmi nezodpovědné, že pravicová vláda dále, místo aby obrátila ten trend, tak ho dále ještě zhoršovala a ještě více prohlubovala. Ale začátek té patologie je na začátku v momentu, kdy začaly schodkové rozpočty, a to už samo o sobě je špatně.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka. Vracíme se k řádným přihláškám. Slovo má pan poslanec Jiří Paroubek, po něm je přihlášen pan kolega Ladislav Šincl. Prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, vracíme se taky do reálného života, naštěstí ne do patologie. Doufejme, že to ještě chviličku bude trvat, než se na tu patologii dostaneme.
Dovolte mi, abych v úvodu svého připraveného vystoupení reagoval improvizovaně na některé argumenty, které tady byly použity.
Především bych chtěl říci k vystoupení pana ministra financí, že je to velký zásah do daní. A je potřeba si uvědomit jednu věc, na kterou jsem upozorňoval při prvním čtení, že bude v krátké době následovat - v krátké, nebo delší odmlce - návrh, který je tím písmenem, jestli tohle je nějaké A, tak to bude to zákonité B, který bude úpravou daní v roce 2014. A souhrnně tyhle dvě změny budou největší změnou daňového systému od ustavení České republiky. Aspoň to, co o tom vím, co bylo publikováno. Možná že by se k tomu pan ministr chtěl vyjádřit, ale není to nutné. Zatím před sebou máme rok 2013, je to velký zásah a ještě o tom budu dále hovořit.
Myslím si, že pokud jde o debaty o ekonomice, že vyžadují jistou erudici, jisté znalosti. Paní poslankyně Klasnová prostřednictvím předsedající je krásná dáma, ale o té ekonomice ví málo. Pan poslanec Bárta prostřednictvím předsedající ví možná něco o patologii, ale o té ekonomice ví ještě méně. Řekl bych, že by bylo dobré, aby promluvili s těmi lidmi, kteří jim připravují projevy.
Já bych jenom uvedl pár takových čísel. V době, kdy jsem byl v letech 2005 a 2006 českým premiérem, byly růsty DPH v tom jednom roce, paní kolegyně, 6 %, ve druhém 7 %. Souhrnně za ty dva roky byl schodek státního rozpočtu 153 mld. korun. Určitě by někdo omdlel, kdyby si trošku nerozklíčoval toto číslo. Z toho 91 mld. korun představovaly rezervy v rozpočtu, které byly zkonzumovány v dalších letech, aby vylepšily v dalších letech rozpočty, které by jinak vypadaly v realitě hůře. A 40 mld. korun, o tom tady hovořil pan místopředseda Zaorálek, byly peníze, které v těch dvou letech byly použity ke krytí ztráty konsolidační agentury.Takže ten čistý dluh, o který to vzrostlo v roce 2005 a 2006, nebo v těch dvou letech, byl 20 mld. To jenom tak na okraj.
Jinak já vítám smysl pro humor a zábavu. Slovní pyrotechnika a ohňostroj Věcí veřejných mě skutečně uchvátily v tom předchozím bodě. Pak jsem si všiml, že jejich jeden hlas rozhodl o stojedničkové výhře vládní koalice. Já gratuluji, je to skutečně zajímavá politika. Jen tak mimochodem...(Hlas z lavic VV: To byl Škarka!) A to je taky váš bývalý člen. Včerejší burleska Věcí veřejných umožnila vládě konsolidovat pozici, to si tady velmi bystře povšiml předseda klubu TOP 09. V tom jsem viděl trošku neprozíravost, že to říká. Říkal jsem si, že neprozíravost vládní koalice, že tedy upozorní Věci veřejné, že by možná bylo dobré spíš rozstřílet zákon o církevních restitucích než využívat čas tím způsobem jako burlesku. Takže myslím, že Věci veřejné svou obstrukcí, kterou chápou jen ony samy, umožnily vládě taktický ústup. Takhle se prostě politika nedělá, rozhodně ne opoziční politika. To tady chci říct veřejně, protože to, co se tady stalo včera, bylo strašlivou kompromitací českého parlamentarismu. Jestli to někdo chápe jinak, tak já to tady říkám zcela nahlas. Nechápu, proč jsem tady u toho seděl, protože skutečně jestli se na to dívaly asi desítky tisíc lidí, tak si musely odplivnout před českým parlamentem ještě více než obvykle. Myslím, že bychom se měli nad těmi věcmi každý z nás zamyslet, co ještě třeba občané snesou.
Ale teď zpátky k tomu připravenému textu, kde chci hovořit k tomu zákonu. Vlastně projednáváme dnes po krátké době znovu soubor opatření, která mají být přijata za účelem snižování schodku veřejných rozpočtů a státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí tvrdí, a já mu v tomto věřím, že pokud to nebude přijato v této podobě, tak ten schodek 100 mld. korun je prostě chiméra, 100 mld. korun, které má namalováno v rozpočtu pro příští rok.
Především chci říci, že je nehorázné, že místo toho, abychom se věnovali řádné agendě a návrhům, které jsou ve fázi projednávání, premiér hrozí koaličním poslancům demisí, pokud nebudou na program jednání zařazeny a schváleny Senátem zamítnuté návrhy zákonů. Kdyby někdo pochyboval o slovech premiéra, já je připomenu. Ve čtvrtek 30. 8. pan premiér prohlásil: pokud nebudou schváleny reformní zákony, odmítám být v čele vlády, která je jen pro to, aby byla. Tolik citace.
To je, dámy a pánové, podle mého názoru ze strany předsedy vlády - a připomeňme si, že to je vláda, kterou odmítá zhruba 85 % občanů - naprosto nepřijatelné vyjádření a vlastně je to vydírání poslanců. Vláda v čele s premiérem je odpovědná této Sněmovně, není tomu naopak. Pan premiér by to měl vzít na vědomí. Své vyhrožování odchodem z funkce, implicitně tedy vyhrožováním mimořádnými volbami, já chápu, že některým poslancům vládní koalice to může být nepříjemné. Premiér Nečas je odůvodňuje tím, že bez schválení balíčku daňových změn by nebylo možné pokračovat ve fiskální konsolidaci a další existence vlády by neměla smysl. Obávám se, že je-li smyslem existence této vlády rozpočtová odpovědnost, pak tato vláda vůbec neměla vzniknout. Její hlavní protagonisté pánové Nečas s Kalouskem přece seděli v Topolánkově vládě, které se přesně před pěti lety podařilo s účinností od 1. ledna 2008 prosadit reformní balík založený na snižování daní z příjmů a pojistného, který připravil veřejné rozpočty každoročně zhruba - o tom už jsem dneska jednou hovořil - o 80 až 90 mld. korun.
V této souvislosti chci připomenout panu ministru financí, který často hovoří o nutnosti snižovat strukturální deficit, že v tom roce 2007, na který připravovala rozpočet ještě vláda pod mým vedením, skončilo hospodaření veřejných rozpočtů strukturálním schodkem 1,3 % hrubého domácího produktu. ***