(16.20 hodin)
(pokračuje Klasnová)
Nepodařilo se nám odradit, ano, to je pravda, ODS a TOP 09 od zvyšování daně z přidané hodnoty. Podařilo se nám vyhádat alespoň sazbu 14 a 20 %. Nesouhlasili jsme ani se sjednocováním na 17,5 % a nesouhlasili jsme pak následně ani s tím, aby se daň znovu zvyšovala na 15 a 21 %.
Když jsme s tím nesouhlasili, ještě jsme nevěděli, že nám dá zapravdu i ekonomický vývoj. Ono chybovat je lidské, ale trvat na omylu je hloupé. Na omyl má nárok každý člověk, měl na něj nárok předchozí ministr financí, má na něj nárok i současný ministr financí, ale zvýšení DPH v loňském roce nepřineslo kýžený přínos do státního rozpočtu, a přesto Ministerstvo financí trvá na zvýšení zdanění o 1 % v obou sazbách i pro tento rok.
Bohužel, toto setrvání ministra financí v omylu není jen hloupé, ale má vyloženě škodlivý dopad na ekonomiku této země, dopad na každého obyvatele České republiky. Všichni doslova a do písmene doplatíme na nekompetentnost ministra financí. Nikde jinde v Evropě kromě Dánska nenajdeme tak vysokou sazbu daně z přidané hodnoty na léky a potraviny. Už vůbec nemluvím o takových věcech, jako je určitá duchovní nadstavba v podobě knih.
Připomenu, že za Mirka Topolánka vláda ustanovila radu odborníků ekonomického vzdělání, takzvaný NERV, kteří měli radit politikům, jak dobře spravovat tuto zemi, aby směřovala k prosperitě. Nebudu se pasovat jako současný ministr financí na odbornici na makroekonomii, ale budu pouze citovat tyto odborníky, tyto rádce vlády, které vláda zjevně neposlouchá:
V době krize zvyšovat nepřímé daně je hloupost, která žádné peníze do státního rozpočtu nepřinese. Rozhodnutí vládní koalice ve svém výsledku podkopne nohy tuzemskému ekonomickému růstu, už tak oslabenému a v regionu střední Evropy stagnujícímu. Oslabí koupěschopnost občanů a jejich vůli investovat do domácí ekonomiky.
Spotřeba domácností výrazně klesá, podle odhadů dojde letos k poklesu o více než 2 %. Zhorší se situace domácích živnostníků, zvláště těch menších, a v regionech. Zhorší se situace na trhu práce a konkurenceschopnost naší nabídky a služeb a z nákupů za našimi hranicemi v sousedních zemích, zvláště v Polsku, bude nutnost a nucený národní sport pro většinu občanů. Opět tak utrpí české domácnosti a čeští živnostníci. Řada obchodníků a středně velkých firem se přesune do šedé zóny a do ekonomiky bez účtenek, dokladů a legálního zdanění a posílí se pozice monopolů a velkých firem.
Vláda v rámci tohoto zákona zcela rezignovala na účinnou a systematickou kontrolu a boj se šedou ekonomikou, omezování daňových úniků, nesmyslných výjimek a neospravedlnitelných výhod pro vybrané, kterých se v minulých letech nastřádalo několik desítek.
Kritizovala jsem tady exministra financí Sobotku, ale je zapotřebí také připomenout, že současný ministr financí, který působil jako ministr financí za Topolánkovy vlády, v průběhu svého působení na pozici ministra financí v letech 2006 až 2011 odpustil na těchto clech, daních, poplatcích, 40 mld. Kč.
Navíc náklady navrhovaných daňových změn nejsou rozloženy rovnoměrně a sociálně férově. Nijak se neřeší královské podmínky pro hazard a loterie všeho druhu, ve světě naprosto nevídané a netolerované. Ignoruje se katastrofální hospodaření některých státních podniků, jako jsou Lesy České republiky, i když má vláda dostatek podnětů například z NKÚ a v tomto případě i BIS, neřeší se hospodaření státních fondů, ze Správy státních hmotných rezerv si opět podle zprávy NKÚ udělal někdo výnosný byznys. To vše znamená miliardy korun, odkloněných, resp. rozkradených ze státního rozpočtu.
Členové NERVu jednoznačně doporučují nehýbat neustále s daněmi, což odrazuje investory. Jen za posledních dvacet let, a to tady vskutku nepůsobily Věci veřejné, bylo více než 120 novel zákona o dani z příjmu.
Ptám se této vlády, kam vede tuto zemi, co nabízí za perspektivu. Stát nezvýhodňuje rodiny s dětmi, nezvýhodňuje vzdělání, práci a rozvoj společnosti, aktivita a rozvoj jednotlivce je naopak trestána zvýšením daní.
Opět podle ekonomů je perspektivou osekání státní správy a podpora vzdělávání, ale hlavně dopravní a komunikační infrastruktury, tedy přesně to, co požadovaly Věci veřejné, když byly ještě součástí koalice. Místo toho se však ve všech těchto zmíněných oblastech škrtá. Neškrtá se zdaleka tak snadno a tak efektivně právě ve veřejné správě, ve státní správě došlo k úspoře pouhých 600 mil. Kč, i když se má do roku 2016 ušetřit 12 mld. Kč. Ministerstvo financí dokonce nyní avizuje nárůst počtu úředníků o tisíc kvůli zvýšení agend.
Tato vláda šikanuje zaměstnance i zaměstnavatele, podnikatele a živnostníky, seniory. Seniorům - hovořili jsme o tom před chvílí - stát sníží valorizaci důchodů průměrně zhruba o 250 Kč měsíčně, potrestá ale zároveň i pracující seniory tímto balíčkem, protože jim odejme daňové zvýhodnění, nezavede mezigenerační solidaritu, aby motivoval občany v duchu pracovat a mít děti se vyplatí.
Jednotlivá opatření jdou proti sobě. Nehledě na reálný stav státních služeb, kvality života a standardu pro občany se podmínkami pro podnikání posouváme mezi země s vyššími daněmi. A pro co vlastně? Pro utkvělou představu jednoho člověka, který je plně odpovědný svou dvacetiletou kariérou za stav tohoto státu, za stav státního dluhu, za míru korupce a který potřebuje pouze dostát svému předvolebnímu strašení Řeckem, aby tuto zemi skutečně na řeckou cestu přivedl.
Apeluji na všechny v Poslanecké sněmovně, kterým není lhostejný osud této republiky, aby spolu s Věcmi veřejnými nezvedli ruku pro tento daňový balíček. Nezvednout ruku pro tento daňový balíček neznamená nutně pád vlády, ale zvednout ruku pro tento daňový balíček znamená - tak jak varují ekonomové - propad ekonomiky.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic VV.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová S přednostním právem je dalším vystupujícím místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek. Prosím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Přeji vám dobré odpoledne.
Já bych chtěl jenom zareagovat na zmínku, kterou řekla moje předřečnice ve svém vystoupení a která se týkala vlád sociální demokracie. Já si vzpomínám, že John Kenneth Galbraith, ten známý americký ekonom, napsal zajímavou knihu, ve které popisuje, jak každý americký prezident, jeho úspěch nebo neúspěch byl dán ani ne tak jeho výkonem, ale tím, co udělal jeho předchůdce. Takže on v té knize ukazuje, jak ekonomická sláva některých amerických prezidentů byla naprosto falešná, protože ekonomika funguje takovým způsobem, že vy většinou sklízíte plody a důsledky toho, co dělal někdo čtyři roky před vámi. A většinou když něco nového začnete, tak plody toho, co začnete, zase sklízejí ti, co přijdou po vás.
A proto bych rád reagoval na to, když jste tady zmiňovala Wikipedii, která uvádí rozpočtové schodky dosažené za vlády sociální demokracie a ministra financí Bohuslava Sobotky, že by tady mělo být pro přesnost uvedeno, že třetina prostředků, kterými ty schodky narůstaly, byly prostě dluhy Konsolidační banky, které byly přesně důsledkem politiky, která tady byla v souvislosti s kuponovou privatizací a s politikou, se kterou sociální demokracie neměla lautr nic společného. Podle mě je poměrně dost přesné, když řeknu, že to byla zhruba třetina, kterou tvořily dluhy konsolidační agentury.
Máte pravdu, že sociální demokracie může být dnes po právu viněna z toho, že ekonomický růst jsme do určité míry platili také schodkovým financováním, ale jenom část. Ale na obranu bych chtěl zopakovat to, co mi připadá zásadní. V době, kdy sociální demokracie končila, stejně jako ministr financí Bohuslav Sobotka, bylo celkové zadlužení České republiky zhruba na úrovni 28 %, pokud se nepletu. Dnes je to, nevím, 40 až 41 %. A co se týče deficitu státního rozpočtu, ten byl tehdy spolehlivě pod kritériem 3 % Maastrichtu. Takže v každém případě v roce 2006 země byla předávána ve stavu, který byl v evropských poměrech docela nevídaný. Tak nízké dlouhodobé zadlužení byste těžko v Evropě pohledali. Tak jaké zadlužení státu?
Důležité je, přátelé, že to, že jsme tehdy platili dluhy konsolidační agentury, nám vyčistilo banky, z čehož my vlastně dnes profitujeme. Když přišla finanční a ekonomická krize, tak v České republice - rozumíte, tady se sklízejí důsledky toho, co se dělo předtím. To vyčištění bank bylo klíčové pro to, že Česká republika měla velkou šanci krizi přestát, protože finanční krize se jí de facto netýkala. Naše banky byly v pořádku. Takže opět - my jsme zadělávali na to, co sklízeli ti, co přišli po nás.
Já se jenom přimlouvám za to, abychom ekonomiku vnímali jako proces, který je dlouhodobý a ve kterém je to prostě tak, že musíme zvažovat, jak vznikaly schodky deficitu jakékoliv vlády a jakou vinu na nich skutečně ten dotyčný nese. Mně to připadá, že Wikipedie v tomhle není docela kompetentní. Rozumíte, to není docela spolehlivé čtení, to jsou přesně ty jednoduché soudy, které jsou často nespravedlivé. ***