(15.30 hodin)
(pokračuje Bárta)
Žaloba na transparentnost výběrového řízení podaná odboráři, stažená za nejasných okolností, jest první podivnou a nejmenší záležitostí na Správě železniční dopravní cesty. Mnohem zásadnější a závažnější věcí je, že právě tento den, včerejší den, v těchto dnech salámovou metodou ve prospěch kartelové dohody se rozděluje osm miliard korun na zásadní investice na české železnici.
Já se ptám pana ministra, proč se výběrová řízení rozdělují tak netransparentním, tak podivným způsobem, že se po jednotlivých dnech těsně za sebou otevírají obálky, aby jednotlivé společnosti měly větší prostor vyvažovat kartelovou dohodu. Ptám se, jak je možné, když několik měsíců před výběrovým řízením říkám, že největší zakázku na Správě železniční dopravní cesty vyhraje Metrostav, že Metrostav nakonec opravdu dá nejnižší nabídku, a to jednoznačně za dumpingové ceny.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Omlouvám se, pane kolego. Váš časový limit uplynul.
Poslanec Vít Bárta: Děkuji. Jsem si toho vědom.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Dobře, děkuji. I vás odkážu na písemnou odpověď pana ministra v zákonné lhůtě.
Přistoupíme k další interpelaci a to je interpelace pana kolegy Černého na ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Prosím, pane kolego.
Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo.
Vážený pane místopředsedo vlády, významnou skutečností, která na základě vyjádření právních autorit hrozí v souvislosti s návrhem zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a nenechává klidným ani prezidenta republiky, je prolomení hranice února roku 1948, a dokonce i Benešových dekretů. Jaroslav Kuba, poradce prezidenta republiky, se ve svém veřejném prohlášení obrátil na nejvyššího státního zástupce, aby jeho úřad prověřil, zda se předkladatelé vládního návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, to je sněmovního tisku číslo 580, nedopustili trestného činu podle platného trestního zákona.
Čeho se obává poradce prezidenta republiky? Neobává se podobně jako prezident a také sociální demokracie, že schválením tohoto zákona dojde k prolomení dekretů prezidenta republiky, dekretů schválených ústavodárným Národním shromážděním? Neobává se, že s prolomením hranice roku 1948 přijdou nároky sudetských Němců, ale také potomků Lichtensteinů nebo hlubocké větve Schwarzenbergů?
Prezident Václav Klaus požádal předsedy koaličních stran o vyjádření, kterými vyloučí pochybnosti o možném prolomení Benešových dekretů. Věřím, že se zde dočkáme vašeho vyjádření jako předsedy koaliční strany, člena vlády, ale také jako představitele nejen orlické, ale od šedesátých let minulého století i hlubocké větve Schwarzenbergů. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím pana ministra Schwarzenberga. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Návrh zákona o církevních restitucích plně respektuje princip, že se nebude vydávat či nahrazovat majetek zabavený před 25. únorem 1948. Zákon stanoví, že se napraví pouze křivdy spáchané v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Dále definuje, že za původní církevní majetek se považuje pouze majetek, který církve měly ve vlastnictví alespoň po část období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. V ustanovení o vydávání majetku je pak vždy znovu výslovně uvedeno, že se vydá pouze majetek, který náležel do původního církevního majetku, stal se předmětem majetkové křivdy v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Pro zvýšení jistoty bylo navíc do návrhu zákona včleněno výslovné ustanovení, že se nevydávají věci konfiskované na základě Benešových dekretů, korektně řečeno dekretů prezidenta republiky.
Kontrolu splnění toho, že se neprolamuje hranice 25. února 1948, budou provádět jednak povinné osoby - Pozemkový fond a Lesy České republiky, které budou každý uplatněný nárok na vydání věci přezkoumávat, a jednak pozemkové úřady, které opět budou splnění všech zákonných podmínek přezkoumávat.
Není pravda, že zařazení majetku, který podléhal revizi první pozemkové reformy, zákon č. 142/1947, prolamuje hranici 25. února 1948. Pro vrácení církevního majetku platí dvě podmínky: stát se musel stát vlastníkem až po 25. únoru 1948 a církvím za vyvlastněný majetek nebyla vrácena žádná náhrada.
Zákon o revizi první pozemkové reformy byl přijat 19. července 1947, byl však realizován až po 25. únoru 1948. Po 25. únoru 1948 komunisté už tento zákon nerespektovali a protiprávně konfiskovali majetek bez náhrady. Pokud by tedy bylo skutečně postupováno tak, jak stanovuje zákon o revizi první pozemkové reformy, majetek by se asi církvím nevracel. V období první republiky to byla první pozemková reforma, kterou byla vyvlastněna i část církevního majetku, ovšem tehdy za náhradu. Nelze tvrdit, že postup je v rozporu se zákonem, není zaplacená náhrada za vyvlastněný majetek, je v pořádku, a není tedy co napravovat. Přitom u fyzických osob se majetek vyvlastněný bez náhrady podle zákona o revizi první pozemkové reformy vrátil. Nabízí se tedy otázka, zda zákon o půdě prolomil hranici 25. února 1948. Je nezbytné upozornit, že po přechodu vlastnictví na stát bylo rozhodující až datum, kdy stát pozemky skutečně převzal, nikoliv například pouze poznámka, že pozemky jsou podrobeny revizi pozemkové reformy. Tuto skutečnost výslovně potvrdil zákon o půdě v § 32 odst. 2. Za okamžik přechodu na stát nebo jinou právnickou osobu postupem podle zákona č. 142/1947 Sb. se považuje den faktického převzetí nemovitosti státem nebo jinou právnickou osobou.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji panu ministrovi. Pane kolego, budete pokládat doplňující otázku? Ne. Takže tuto interpelaci můžeme považovat za skončenou.
Další interpelace je interpelace kolegy Chvojky na ministra dopravy Pavla Dobeše. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Mě trošičku mrzí, že tady pan ministr není. Byl řádně omluven? zeptám se na úvod.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pan ministr je samozřejmě řádně omluven z pracovních důvodů.
Poslanec Jan Chvojka: Dobře. Budu to respektovat. Nicméně otázku, kterou jsem pro něho měl připravenou, mu dám za čtrnáct dní, ale alespoň naznačím, na co jsem se ho chtěl zeptat. Možná může poslouchat jeho kolegyně z uskupení LIDEM a možná člověk, který nad ním drží ruku.
Před měsíci jsme byli svědky toho, kdy se zaváděl nový centrální registr motorových vozidel, a byli jsme toho svědky nejenom v hlavních zpravodajských reportážích všech zpravodajských televizí a všech zpravodajských kanálů, ale i v titulcích novinových článků. Byli jsme svědky toho, že centrální registr vozidel nefungoval. ***