(12.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Já bych tady chtěl upozornit, že to je podle mě možná jeden z vůbec nejsilnějších argument proti penzijní reformě, a není vůbec levicový a myslím si, že stejně tak špatné je adjektivum populistický. Protože ta skutečnost, že se nacházíme uprostřed finanční a ekonomické jemně řečeno nestability kolem nás, opravdu vytváří naprosto reálnou hrozbu znehodnocení aktiv v těch fondech. A tohle neříct lidem, to by byla nepoctivost a neférovost, strašná. Protože vy nikdo nemůžete v této chvíli popřít, že situace kolem nás je z hlediska finančních trhů ekonomiky nejistá, a každý ekonom vám řekne, že jedno z možných řešení jsou inflační nástroje, které jsou k dispozici. Takže to, že tohle hrozí, je skoro notoricky známá věc. A proto také dnes nenajdete mnoho zemí, které by zaváděly podobné reformy penzí a vytvářely podobné fondy, protože všichni si uvědomují, že v čase takové nejistoty je to krajně riskantní krok. Především pro klienty.
Takže, chápete, tohle se nedá odbýt pouze tím, že to je nějaký levicový populismus. Toto je důvod toho, proč dnes se podobné fondy prostě nikde skoro nezavádějí. Protože to je trochu sebevražedný krok. A ta otázka dneska je, jestli tohle vy hodláte lidem tajit. Tuhle fundamentální nejistotu. Protože jinak si kladu otázku, proč navzdory těmto argumentům, které říkají i ekonomové, kteří nemají s levicí nic společného, že teď opravdu není vhodný čas. A já dokonce uznávám a dokonce vám uznám, že v čase stability ekonomické dlouhodobé ty penzijní fondy nabízejí, když jsou dobře koncipované, tak to je něco, co určitě dává smysl. Ale právě tento čas v této chvíli není.
A pak je otázka, proč vy protlačujete podobný projekt právě v takové situaci. A já když si mám odpovědět proč, tak důvody mohou být buď ideologické, anebo to, co mi připadá charakteristické pro tu vládu, protože si vždycky říkám: Pro koho ta vláda vládne? Kdo jsou její klienti? A on nám pan ministr Drábek nechtěně prozradil, že to důchodci rozhodně nejsou. Protože když tady vyčítal sociální demokracii, že za jejího vládnutí rostly důchody příliš rychle důchodcům, takže se koupali v penězích a důchodech podle jeho vyjádření, tak on tím dal najevo, že rozhodně důchodci nejsou ta skupina, která by jemu ležela na srdci. Takže to tady bylo pěkně prozrazeno tím, že my sociální demokraté jsme nehorázně zvyšovali důchody, a to byla podle něho zřejmě rozmařilost. Protože tehdy důchodci si žili nad poměry. Zatímco klientem pana Drábka podle mě opravdu nejsou důchodci, ale jsou to právě spíš finanční skupiny a banky, viz sKarta, (nesrozumitelné), a je to taková dobrá aliance pana ministra Kalouska a pana ministra Drábka, protože tato země je jedna z těch mála, co nemá bankovní daň, odmítá daň z finančních transakcí, to je charakteristické pro tuto sestavu. A jestli děláme pro někoho politiku, tak ji děláme sKartami pro ty největší banky u nás, tak ji tady děláme pro finanční skupiny penzijní.
Ale aby bylo jasno: Politika je střetnutí zájmů a tady ve Sněmovně dochází skutečně ke střetávání konkrétních zájmů. A já tvrdím, že zájmy, které reprezentuje v téhle situaci vláda, jsou zájmy bank a finančních skupin! Tomu odpovídá tato penzijní reforma! Ony možná si navzdory rizikům svoje vydělají. Ale v téhle situaci pro penzisty, pro ty uživatele, pro klienty to je samozřejmě věc nesmírně nebezpečná, nesmírně riziková. A my budeme muset udělat všechno pro to, abychom jim to sdělili, pokud by takováto penzijní reforma měla projít.
Takže myslím, že je dobré, když na závěr debaty si jasně vymezíme, že v této situaci i tady ve Sněmovně se střetávají jasně definované zájmy. Na jedné straně zájmy bank, finančních skupin reprezentované panem Drábkem a panem Kalouskem a na druhé straně my, kteří říkáme, že velká, drtivá část lidí na tomhle prodělá. V tom je dokonce zásadní chyba reformy, že většina lidí na ní zaručeně prodělá! (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pana senátora Nenutila prosím nyní o slovo. Pardon, ještě faktická poznámka, pan kolega Vojtěch Filip má přednost.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedkyně. Já opravdu s faktickou poznámkou. protože argumentů tady bylo předneseno poměrně dost a nehodlám je opakovat. Jenom musím říci, že jsem loni v říjnu na velké demonstraci před Úřadem vlády učinil veřejný příslib, že pokud budu zvolen do příští Poslanecké sněmovny v příštím volebním období, tento zákon navrhnu zrušit. Takže všem investorům, kteří chtějí do toho investovat své peníze, říkám, že to nebude žádná bezpečná investice. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka. Pan kolega Nenutil má slovo. Prosím, pan senátor Nenutil.
Senátor Miroslav Nenutil: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády, přestože následující informace jsou z důvodové zprávy ze sněmovního tisku 693, tedy toho, co doufám budete probírat po skončení tohoto bodu našeho programu, považuji za potřebné, aby zazněly ještě teď před hlasováním, protože není dost dobře možné, aby hlasování o tomto zákonu a o tom následujícím bylo rozdílné.
Opomenu-li taková pochybení, jako je špatné přečíslování odstavců vzniklých přijetím novel, opomenu-li i křížení jednotlivých odstavců nebo paragrafů přijetím opět několika novel nebo kostrbatý slovosled nebo také i nejasnosti kolem účinnosti tohoto zákona, nemohu nezmínit, že při zpracování bylo ignorováno i rozhodnutí Ústavního soudu, kdy ve změně zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření atd., se navrhuje zrušit body novely zákona o pojistném na sociálním zabezpečení a státním příspěvku na státní politiku zaměstnanosti místo toho, aby se úprava zrušila v samotném zákoně, tedy č. 589/1992 Sb., protože legislativní pravidla připouštějí zrušení bodu novely jen v případě, že dotčená ustanovení jsou novelizovaná v tzv. základním zákoně. Jen tak lze totiž naplnit zásadu potvrzenou nesčetněkrát Ústavním soudem, že se tedy novelizuje poslední platné, byť neúčinné znění zákona.
Řekl bych, že nelogická je i další úprava, tentokrát změna zákona o důchodovém spoření, kdy se v § 18 odst. 2 doplňuje věta třetí, která odporuje v tom samém odstavci větě druhé, když druhá věta umožňuje valorizaci důchodu, zatímco ta doplněná věta ji fakticky znemožňuje.
V zákoně o důchodovém spoření se ukládá penzijním společnostem povinnost ověřit si u správce centrálního registru, zda je dědic účastníkem důchodového spoření. Tady v tom případě vláda se dosud nevypořádala s jednou vůbec z nejzávažnějších připomínek zmiňovaných právě při projednávání tohoto zákona v Senátu a ta se týkala § 18. Formálně prakticky se pak bude týkat občanů. Toto ustanovení totiž řeší nároky při úmrtí účastníka ve spořicí době. Bylo poukazováno na to, že není zřejmé, proč má být nezletilý dědic, který není účasten důchodového spoření, zvýhodněn tím, že finanční prostředky účastníka mu budou vyplaceny v podstatě ihned. Respektive, zda je z hlediska rovného postavení odůvodnitelné, že naproti tomu zletilému dědici účastníkovi důchodového pojištění se zděděné prostředky převedou na jeho důchodový účet, to znamená, že je bude moci čerpat za dvacet, za třicet let, a že nezletilec podle tohoto návrhu bude muset čerpat zděděné prostředky po dobu pěti let v podobě sirotčího důchodu. Navrhovatel odůvodňoval úpravu tím, že je zájem na zachování prostředků v systému. S tím by šlo souhlasit, ale pro všechny účastníky by měly být podmínky stejné. Podotýkám, že Senát včas předložil návrh tohoto řešení, ale předkladatelem nebylo nijak vypořádáváno. ***