(15.30 hodin)
(pokračuje Bárta)
A bezesporu si vzpomenete, když tady přednedávnem pan premiér hřímal, jak je na tom skvěle Česká republika z hlediska ekonomických parametrů, jaký máme skvělý rating z hlediska zadlužování a toho, jak skvěle splácíme státní dluh.
Pan premiér mi před týdnem nebo před čtrnácti dny k tématu konkurenceschopnosti neřekl ani slovo. Ale když na něj nezafungovalo ani to, jak jsme na tom z hlediska konkurenceschopnosti v otázce konkurence na úrovni Mongolska, říkal jsem si, že dnes k oněm argumentům přidám celkový vývoj a porovnání zemí Evropské unie z hlediska hrubého domácího produktu, kde mám znovu potřebu zopakovat, že Česká republika je na tom tak bídně z celé osmadvacítky, že za námi už je pouze Kypr, Itálie, Portugalsko a Řecko.
Nicméně dlužím odpověď panu poslanci Bémovi, který mě tady správně minule opravoval, co se týče některých parametrů konkurenceschopnosti České republiky. Já jsem si ten žebříček připravoval pilně během letních prázdnin. Pavel Bém pravděpodobně čerpal z aktuálnějších dat, která mezi tím během měsíce září, na začátku měsíce září, byla zveřejněna. Nepřekvapí vás to, i když já jsem v létě čerpal ze starších dat, tak že i ona novější data reálně znamenají ještě další a horší propad, než byla ona letní data, o kterých jsem tady informoval. Dovolte mi v tomto směru připomenout, že se jedná o žebříček Světového ekonomického fóra. A v tomto duchu mi dovolte několik základních parametrů znova připomenout.
Dámy a pánové, v prvé řadě v míře ochrany soukromých vlastnických práv jsme na 76. místě na světě, což znamená, že jsme stoupli o dvě příčky. To je dobrá zpráva. Chci býti objektivní a chci připomenout, že v tomto jednom z více než sta parametrů konkurenceschopnosti jsme se o dvě příčky hnuli směrem nahoru. Člověk by se málem radoval, avšak absolutní čísla bohužel dokazují, že jsme si nepolepšili my, nýbrž že si pohoršili naši přímí konkurenti. Myslím, že stojí za pozornost vám sdělit, kdo je naším konkurentem, který nás v tomto směru stíhá v otázce soukromých vlastnických práv v České republice.
Dámy a pánové, tím naším váženým konkurentem, který nás teďka tak stíhá a díky kterému jsme si polepšili, je takový tygr, jako je stát Uganda a stát Senegal, které jsme tedy v tomto směru dohnali. Jiným slovy řečeno, úspěšně stagnujeme v tomto parametru, nicméně dílčí parametr zlepšení na úrovni Ugandy a Senegalu tu máme.
V transparentnosti tvorby vládní politiky jsme na 98. místě, což je pokles o dvě příčky, a myslím, že je to přesně ten parametr, o kterém mluvil tady Pavel Bém. Těsně před námi se umístili tygři Filipíny, Trinidad a Tabago. (Hlas z pléna opravuje: Tobago.) Tobago - děkuji za opravu. Omlouvám se, nejsem úplně silný v zeměpise.
V transparentnosti tvorby vládní politiky je v tomto směru zapotřebí připomenout opětně koncepční chování této vlády a opětně připomenout jeden z bodů, o kterém jsem tady hovořil, a to je bod rušení těžší verze státních maturit. Jestliže Česká republika se propadá v úrovni regionálního školství, jestliže Česká republika nemá v první stovce nejlepších univerzit světa ani jedno zastoupení, jestliže tato vláda zcela jednoznačně nerespektuje zjara 2011 přijatou strategii konkurenceschopnosti, je nutné v této nekoncepčnosti této vlády, tedy právě v onom parametru transparentnosti tvorby vládní politiky, připomenout i ústup pana ministra Fialy z tématu vysokoškolského zákona. Ono je opětně velmi populistické a jednoduché ustoupit z financování vysokých škol podle kvality, dál se plácat v bahně současného systému zkamenělin českého vysokého školství a dále nepředkládat ucelenou koncepci Ministerstva školství.
Ale nejde jenom o Ministerstvo školství. Pan premiér má vedle mazánka pana ministra Fialy ještě jednoho mazánka a to je pro změnu ministr dopravy Pavel Dobeš a ani ten nepředkládá v porovnání s jinými státy ucelenou dopravní koncepci, která by jasně řekla, co se stavět bude, nebo nebude. Na západ od České republiky, v civilizovaném světě, je zcela běžné, že investice do dopravní infrastruktury se plánují na deset let dopředu s přesně fixovanými budgety, s přesně spočítanými a nastavenými prioritami. To v České republice není, protože jedině tak se může vytvářet dostatečně korupční prostředí pro to, co se stavět bude, respektive hlavně kdo to konkrétně bude stavět.
Nicméně vedle transparentnosti tvorby vládní politiky je nejvážnějším z oněch dílčích ukazatelů propadu konkurenceschopnosti České republiky parametr efektivity využití veřejných státních prostředků, kde Česká republika je na 127. místě na světě, a tedy na posledním místě z Evropské unie. A jenom za poslední rok zaznamenala pokles o tři příčky.
V objektivitě rozhodování státních úředníků se stále držíme na hezkém 123. místě na světě. Guatemala, která se minulý rok umístila na sousední 122. příčce, se však na rozdíl od nás dovedla za jeden rok zlepšit o 26 míst. Kéž bychom na tom jednou byli alespoň tak dobře jako obyvatelé této středoamerické země! Možná bychom měli zkusit pěstovat kávu a banány, třebas nám to při současném stavu vlády taky pomůže.
Nicméně pojďme dál. Pan ministr Kalousek se soustavně chlubí, jak omezuje naši zadluženost. Nuže v tomto ukazateli jsme ještě nedávno byli na 55. místě z nejzadluženějších zemí světa v tomto žebříčku konkurenceschopnosti. A teď jsme se v něm propadli na pozici 60. nejzadluženější země na světě. Zdá se, že nám pan ministr nějak zapomíná, že on sám osobně nám navrhl rozpočet s celkovým deficitem sto miliard korun českých, a to zřejmě budeme ještě rádi, pokud se tento deficit na konci roku neukáže být mnohem vyšší.
Byrokracie. Při zakládání vlastního podnikání jsme se propracovali již na 97. příčku. Zaznamenali jsme tak v byrokracii při snažení české vlády propad o tři příčky a já myslím, že je opětně velmi zajímavé se podívat, jak jsme na tom s byrokracií v České republice. ***