(11.40 hodin)
(pokračuje Blažek)
Nechci se vyjadřovat k dalším bodům, které Senát schválil, o tom bude jistě mluvit pan kolega Dienstbier. Mně nezbývá v tuto chvilku nic jiného, než požádat Sněmovnu, aby schválila návrh tohoto zákona ve znění, jak byl původně přijat Sněmovnou. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu ministrovi. Teď bych požádal, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu vyjádřil zpravodaje ústavněprávního výboru Pavel Staněk. Prosím pana poslance Staňka, aby se k usnesení Senátu tedy ještě vyjádřil.
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já bych se také s dovolením, dámy a pánové, kromě toho, že vám popřeji dobré dopoledne, rád vyjádřil k senátnímu návrhu.
Senát projednal náš návrh, který jsme odesílali jim ke schválení 18. července 2012, a přijal celou řadu pozměňovacích usnesení, která potom bychom dnes měli tady projednávat. Rád bych se vyjádřil aspoň k některým podrobně. Už tady byla řeč o některých věcech od pana ministra, nicméně v některé věci se možná budeme opakovat, případně je doplním.
Já bych ale určitě začal tím prvním bodem, který tady senátní návrh říká, to je to, že by fyzická osoba, která je žalovaným, měla být zastoupena povinně svým zákonným zástupcem. Domnívám se, že tady je trošku prolomeno určité obecné pravidlo, kdy každý účastník se soudem má jednat samostatně v rozsahu, jaké má způsobilosti k právním úkonům, jaké má způsobilosti, které jsou mu dány. Toto je ošetřeno v občanském soudním řádu a myslím si, že pokud by šlo o nezletilou osobu, je už nyní pamatováno právní úpravou na to, jak se s tím soud má vypořádat, a tato změna by navíc vedla k narušení rovnosti mezi nezletilým žalobcem a nezletilým žalovaným. Tady si myslím, že úprava je naprosto zbytečná.
Stejně tak si myslím, že není na místě úprava, kterou navrhuje Senát, a to je ta úprava, která naprosto prolamuje zásady sporů, a to je to, že účastník úspěšný by neměl právo na náhradu nebo odměny, zastupování a hotových výdajů. Tady si dovolím říct, že platná úprava říká, že účastník řízení má vždy nárok na náhradu nákladů řízení a soud samozřejmě může rozhodnout a podle zvláštního zřetele potom přiznat, nebo nepřiznat náhradu podle toho konkrétního případu. Tady si myslím, že opět ta úprava, tak jak je nám předkládána ze Senátu, není na místě. Pokud samozřejmě tím Senát chtěl říct, že bychom se měli zamyslet nad výší nákladů a výší přiznávaných výdajů, tak tady si myslím, že dostatečně už odvedlo Ministerstvo spravedlnosti svoji práci, kdy snížilo odměny za zastupování v civilních řízeních. Navíc tady ta předpokládaná úprava, pokud bude platit původní úprava exekučního řádu, tím, že se budou spojovat exekuce společně dohromady, myslím si, že už to samo o sobě povede ke snížení nákladů. Takže jakási praxe toho, čeho bychom se zřejmě chtěli vyvarovat, aby nerostly zbytečně náklady, tak tady si myslím, že je na místě vyřešena.
Určitě se musím vyjádřit k návrhu na princip teritoriality, protože o tom samozřejmě byla největší diskuse, a nejenom na půdě tady přímo na plénu, ale i na ústavněprávním výboru. Tady samozřejmě si myslím, že už jsme si k tomu všichni svoje asi řekli, nicméně návrh Senátu, musím říct, že koresponduje i se stanoviskem veřejného ochránce práv, který ho také akcentuje, ale přesto si myslím, že ten návrh nebo názor je chybný, protože, a tak jsem to tady říkal už několikrát v minulosti, minimálně touto formou by zakotven do občanského soudního řádu být neměl, nemělo by to být tímto způsobem. Myslím si, že princip teritoriality snese možná diskusi, určitě se o tom můžeme bavit v budoucnu, může tu nějakým způsobem být třeba i nějaký návrh, který by měl smysl, ale tak, jak je tady předkládán, podle mého názoru není příliš relevantní. Domnívám se, a to říkám i ze zkušenosti, že to povede i k tomu, že nebude zachován princip zdravé konkurenceschopnosti, zdravé konkurence na tomto trhu, a to není úplně v pořádku. Konkurence, ne konkurenceschopnosti, omlouvám se, slyším tady od stolku zpravodaje. Je to na místě. Takže konkurence.
Domnívám se, pokud návrh mohu zhodnotit jako celek, že by Sněmovna měla setrvat na svém původním návrhu, tzn. návrh, který jde ze Senátu ve znění pozměňovacích návrhů, zamítnout a podpořit náš původní návrh, který byl schválen už na začátku léta. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a teď otevírám rozpravu. V ní vystoupí jako první senátor Jiří Dienstbier a pak tady máme další přihlášené. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, Senát projednal novelu občanského soudního řádu, která je teď projednávána, s tím, že přijal několik pozměňovacích návrhů, resp. přijal řadu čistě legislativně technických, ke kterým se nebudu vyjadřovat, ale jsou tady čtyři, ke kterým ta poznámka je na místě.
Začal bych tím, že mě překvapilo, že ministr spravedlnosti nepodpořil senátní verzi návrhu zákona, protože jeden z pozměňovacích návrhů mimo jiné zachovává sídlo Exekutorské komory v Brně a jsem zvědavý, jak to bude doma v Brně vysvětlovat, že sídlo takto důležité instituce přesouvá z Brna do Prahy. Ale to možná je ten nejméně důležitý ze všech čtyř pozměňovacích návrhů.
Další je ten zmiňovaný, který zavádí povinné zastoupení žalované nezletilé osoby zákonným zástupcem. V praxi narážíme na situace, kdy někdo ve věku 18-19 let vstupuje do života ve velmi složité ekonomické situaci, kdy jeho dluhy mohou dosahovat mnoha desítek, někdy i set tisíc korun za v zásadě drobné dluhy, které byly na začátku, v době, kdy mu mohlo být 15, 16, 17 let a kdy byl účastníkem soudního řízení na straně žalované, a samozřejmě člověk v tomto věku nemusí nutně docenit dopady, jaké na jeho život může mít to, pokud řádně se takovéhoto řízení neúčastní, pokud neuhradí třeba i oprávněnou pohledávku věřitele.
***