(12.30 hodin)
(pokračuje Petr)
Je třeba říci, že vláda bere tuto skutečnost jako takové nějaké přehlížení, ale nebýt tohoto přehlížení, tak by vláda asi vůbec nebyla schopna tento rozpočet naplnit. Vláda stále více sestavuje fiktivní rozpočty založené na fiktivních příjmech a fiktivních výběrech. Bylo už o tom tady hovořeno, příjmy rozpočtu v roce 2011 byly o 61 mld. nižší, v tom letošním mají býti zhruba asi kolem 36 mld. nižší. A nakonec ne všichni zaznamenali skutečnost, že za rok 2011 vláda ve vší tichosti seškrtala výdajovou část o 65 mld.
Ve svém vystoupení jsem chtěl ukázat především na pokles solidarity těch bohatých s těmi chudými a na realitu, že jsou tady zásadní tendence vlády proškrtat se ve výdajových částech k prosperitě, což je asi unikát v celé Evropě.
Realizací navrženého rozpočtu bude pouze prohloubena krize jednotlivých odvětví, neboť vláda není schopna, ale především ani ochotna realizovat konkrétní opatření ke zvýšení rozpočtu na příjmové straně, které by nespočívaly jen v daňovém zatížení. (Trvalý silný ruch v sále.)
V souvislosti s rozpočtem je třeba se také zmínit o jistém dokumentu, který je skoro tabu a který vláda přijala v únoru letošního roku. Jsou v něm stanovena opatření k redukci veškerých služeb v oblastech vzdělání, bezpečnosti, kontrolních povinností státu proti šíření nemocí a infekcí. Podle tohoto usnesení mělo být propuštěno 20 tis. lidí ze služeb v roce 2014, mělo být propuštěno kolem 3 tis. policistů, měly by být zlikvidovány instituce, jako je Česká obchodní inspekce, ústřední zkušební zemědělský úřad, krajské hygienické stanice apod. Nemáte dojem, že i při existenci těchto institucí došlo k metanolové aféře, která nemá v dějinách Česka a řekl bych i v Evropy v počtu mrtvých nějaké srovnání? Jak by to mohlo dopadnout v budoucnu, kdyby všechny tyto instituce, o kterých hovořím, nevykonávaly plně své povinnosti při kontrolní činnosti? Toto ukazuje na neschopnost státu předejít v rámci zákonných kontrolních mechanismů k tomu, aby došlo k odhalení organizátorů a zabránění možnému dopadu dříve, než si vyžádaly tuto smrtelnou oběť. Vznikají nezodpovězené otázky typu co dělala policie, celní správa a další kontrolní instituce státu. Bezradnost lidí charakterizuje dokonce, já nevím, zdali je to možno nazvat vtipem, že lidé v obleženém Leningradu, kteří dostávali 20 dkg chleba denně, věděli, že tam bude třetina pilin, ale my nevíme nic o tom, co nás čeká v českých a nebo dovezených potravinách.
Ve svém vystoupení k rozpočtu jsem se zaměřil především na jeho dopad na nízkopříjmové skupiny, bez toho, že bych citoval řadu čísel, především na důchodce, zdravotně postižené a občany, kterým hrozí další utahování opasků a v mnoha případech propad do oblasti chudoby. Z rozpočtu není možné vycítit snahu o posílení solidarity s těmito skupinami lidí, kteří si za dané situace nejsou schopni sami pomoci.
Co zbývá na závěr? Požadovat přepracování rozpočtu tak, aby se vycházelo ze schválených zákonů a aby se nevycházelo opět z fikcí a představ několika rozhodujících lidí této vlády, které mohou být záhubou pro náš stát.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A teď bych požádal pana poslance Novotného, připraví se Jiří Šlégr.
Poslanec Josef Novotný ml.: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegové, kolegyně, dovolte, abych tady přednesl své připomínky k vládnímu návrhu rozpočtu o státním rozpočtu na rok 2013 z pohledu krajů.
Před krajskými volbami se neustále poukazovalo ústy pana premiéra na to, jak se kraje zadlužují. A já bych to chtěl porovnat opravdu s čísly, které jsou z údajů Ministerstva financí. Nejsou to čísla krajů, hejtmanů, ale jsou to čísla opravdu z Ministerstva financí. Poukázal bych na predikci daňových příjmů krajů a porovnal roky 2009 až 2013.
Jestliže v roce 2009 byla predikce 55 mld. korun pro kraje, tak v roce 2010 už to bylo 48 mld., v roce 2011 48,3 mld., v roce 2012 48,5 mld. a v roce 2013 pouze 46,4 mld. korun. To je pokles od roku 2009 o téměř 9 mld. korun. O 9 mld. korun dostávají kraje z daňových příjmů méně než v roce 2009.
Co z toho plyne pro kraje? Jestliže jsme zdědili v krajích špatný stav silnic druhé a třetí třídy a jestliže se nám neustále snižují daňové příjmy, tak je jasné, že tento stav se nemůže zlepšovat, ba naopak, peníze jsou pouze na prostou údržbu, možná někdy ani na ni. Kraje jsou v současné době tlačeny do toho, aby financovaly opravy nemocnic, škol, aby financovaly záchrannou službu, a při zvyšování DPH samozřejmě tyto náklady neustále rostou. Též financování dopravní obslužnosti se neustále zvyšuje. A dneska např. v Karlovarském kraji dáváme na tuto službu z příspěvku 1 700 mil., který dostaneme od státu, více jak 350 mil. korun. Ačkoliv jsme snížili počet úředníků za poslední čtyři léta o 10 %, přesto se nedaří to, abychom vycházeli s příjmy, které dostáváme od státu. Další oblastí, kterou se musíme zabývat velmi pečlivě, je sociální oblast. Kraj musí neustále tuto oblast dotovat místo toho, aby tuto oblast zabezpečoval stát. Další oblastí, kde nedostáváme dostatečný počet financí, je výkon státní správy. Jestliže jsme v roce 2009 na výkon státní správy dostávali 56 mil. v Karlovarském kraji, v roce 2013 to má být již pouze 50 mil., což je o 6 mil. méně, a každým rokem přibývají další povinnosti, které kraj musí plnit. ***