(16.00 hodin)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Černému a prosím nyní pana poslance Stanislava Humla. Dále je přihlášen pan kolega Antonín Seďa.

 

Poslanec Stanislav Huml: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, paní předsedkyně.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, já bych rád navázal na předchozí vystoupení trošku z jiného úhlu, ale v podstatě se stejným obsahem.

Provozovatelé motorových vozidel jsou jako zákazníci ve zvláštním postavení. Pojišťují se povinně, cena je do určité míry, nebo spíš měla by být regulovaná, ale není. Pokud se nepojistíte, vystavujete se trestnímu postihu ve prospěch kanceláře pojistitelů. Pak platíte za každý den provozu nepojištěného vozidla zákonem stanovenou částku, která v důsledku mnohonásobně překročí běžné pojistné. Tyto luxusní podmínky vytvořila pojišťovnám tato Sněmovna. Jak by jásali provozovatelé restaurací, kdybychom přikázali povinně v restauracích jíst, anebo hoteliéři, kdybychom zákonem nařídili, že dva dny v měsíci přespí všichni majitelé bytu v hotelech. A kdyby policisté kontrolovali, zda tyto podmínky plní.

Stát pojišťovnám usnadňuje jejich podnikatelský projekt ještě šířeji. Policie vyšetřuje dopravní nehody a celé spisy předává elektronicky včetně fotodokumentace pojišťovnám. Na náklady daňových poplatníků, přátelé. Ve světě to není zdaleka obvyklé v takové míře jako u nás. Nehody bez zranění se v mnoha státech vůbec policejně nevyšetřují. Tuto činnost ve světě zajišťuje samostatný likvidátor pojistných událostí, což je živnost, která u nás bohužel umírá. Pamatujete, jak velký boj byl veden při snaze uvolnit policii ruce a zvýšit hranici výše škody, kdy se policejně vyšetřovat dopravní nehody nemusí? Tam byla také silná lobby pojišťoven.

Stát donedávna hradil zásahy hasičů při vyprošťování a úklidu silnice po dopravní nehodě, a to stoprocentně, nejsou to malé prostředky, ač to měly plně hradit pojišťovny. Druhá strana bohužel nepřispívá. Pojišťovny dostaly od ministerstev vnitra a dopravy přístup do centrálního registru vozidel. Také zdarma.

V Evropě je tzv. povinné ručení běžné a já proti němu neprotestuji. Ono je nutné. Máme zaveden mezinárodní systém zelených karet. Z filozofie "všechna auta na silnici jsou ze zákona pojištěna" se pak hradí i škody vzniklé, když pachatel ujel a není znám. V našem pojišťovnami lobbovaném prostředí to dopadlo tak, že na plnění máme nárok až tehdy, když nás neznámý pachatel současně přizabije. Ano, podmínkou je současný vznik těžké, nikoliv lehké újmy na zdraví. Tím se minimalizoval počet událostí, kdy je jakékoliv plnění možné. Modelový příklad: Jste poškozeni při dopravní nehodě neznámým pachatelem a máte zlámané obě ruce a otřes mozku. Je to hodnoceno jako lehká újma na zdraví. Škoda 200 tisíc korun a plnění nula. Byly doby, kdy to bylo jinak a za pojištění osobního auta jsme tenkrát jediné pojišťovně platili z dnešního pohledu směšnou částku 144 korun. Česká pojišťovna pak platila v těchto případech vše nad 10 tisíc korun. Pojištění odpovědnosti od té doby nehorázně zdražilo, legislativa rezignovala na regulaci ceny, byť stále jde o nerovnoměrné postavení zákazníka nahnaného jako ovce ke spolku několika pojišťoven, které se sdružují.

Aby bylo z čeho hradit škody i nepojištěných vozidel v prostředí více pojišťoven, vzniká v roce 1999 ze zákona tzv. garanční fond. Stát musí z evropského práva zaručit plnění za škody způsobené nepojištěnými vozidly, a garanční fond tedy vzniká z peněz, které motoristé do systému odvádějí povinně, to připomínám, a svým způsobem jsou to peníze, které jsou stále státní, vybrané na základě zákona.

Česká legislativa vytvořila speciální zákon, který upravuje tento druh pojištění zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Já si dokonce myslím, že by tato novela, kterou dnes projednáváme, měla být roubována spíše na tento zákon. Zřídili jsme kancelář pojistitelů, která má pro stát mimo jiné vést právo garančního fondu, tedy spravovat peníze, které jsme my všichni, motoristé, povinně odvedli do systému. Všechny pojišťovny do fondu odvádějí část vybraných peněz z povinného ručení, aby byla naplněna jeho výše pro případnou likvidaci nepojištěnými vozidly nebo neznámými vozidly. To je rozdíl. Platit mají různě velké částky podle velikosti kmene pojištěnců. Rozhodli jsme, že se navyšuje o peníze, které kancelář sama vybere od hříšníků, stručně řečeno, kteří neplatili a které jsme opět zákonem potrestali povinností zaplatit mnohonásobně vyšší částky za každý nepojištěný den. Roční pojištění, vlastně penále v tomto případě, pak šplhá do desítek tisíc a je snadno dobytné. Jsou to stále ještě státní peníze? Já si myslím, že ano.

Kancelář pojistitelů vzniká zákonem a je to přitom profesní organizace pojistitelů a dnes jde o akciovou společnost a jí jsme všechny ty prostředky svěřili. Ze zákona má tyto úkoly: spravuje garanční fond, provozuje hraniční pojištění, zabezpečuje plnění úkolů souvisejících se členstvím v radě kanceláří mezinárodní, uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států, spolupracuje se státními orgány týkajících se pojištění odpovědnosti, vede evidence a statistiky - a teď pozor - podílí se na předcházení škodám v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejících s provozem motorových vozidel.

Fondem, resp. kanceláří, dnes protékají neskutečné prostředky. Aktuálně je ve fondu přes 7 miliard korun. Stát své závazky ve vztahu ke kanceláři bezezbytku plní, popsal jsem to výše, kancelář pojistitelů na stát kašle. Ze zákona se má podílet na předcházení škodám v provozu na pozemních komunikacích, jak jsem před chvilkou četl, a ze své komunikace s představiteli zastoupenými např. v Radě vlády pro bezpečnost silničního provozu nejen v posledních dvou letech mohu dosvědčit, že na prevenci nehodovosti přispívat dokonce odmítají se směšnými výmluvami, prezentovanými delegátem v radě panem Síkorou.

Usnesení rady vlády pro BESIP, které jsme přijali, že organizace, které ze snížené nehodovosti profitují, mají na prevenci nehodovosti přispět, nikdo neplní. Bylo přijato současně s usnesením, že Ministerstvo školství zajistí povinnou dopravní výchovu v základních školách. Ministr školství Dobeš to sice trošku kvůli mně přibrzdil, ale nakonec od letošního roku bylo usnesení naplněno a pracovníkům MŠMT patří dík. A to je další položka, na které se stát ve prospěch pojišťoven podílí. Plně financujeme z plnění daňových poplatníků prevenci nehodovosti a zisk z poklesu škod plyne plně do kapes výhradně dnes už zahraničních pojišťoven. Takové chování je možné jen v balíkově, jako je naše společnost.

Z výroční zprávy ČKP pro rok 2011 uložené u obchodního soudu cituji:

Celý proces zahájený intenzivní informační kampaní v roce 2008 vedl k těmto efektům:

Za prvé. Financování škod způsobených nepojištěnými vozidly se během roku 2011 definitivně přesunulo na nepojištěné motoristy. - Je to zásluha legislativy. Tedy desetinásobek platby účtovaný hříšníkům pokrývá těch pár škod, které se musí platit. Většina se stejně nehradí, kdy poškozený byl těžce zraněn.

Za druhé. Počet nepojištěných vozidel klesl do konce roku 2011 proti stavu k 31. prosinci 2008 odhadem o 218 tisíc, tedy 27 %. - Což je dobrá práce ČKP. Abych byl objektivní, za to je musím pochválit.

Počet pojištěných vozidel stoupl v roce 2009-2011 o téměř 496 tisíc, to je plus 8 % téměř, a jeho tempo růstu je tak souhrnně za všechny tři roky dvojnásobně vyšší než tempo růstu počtu registrovaných vozidel. Nárůst cca o 278 tisíc, tedy pouze 3,9 %.***




Přihlásit/registrovat se do ISP