(0.00 hodin)
(pokračuje Strnadlová)

A na závěr svého vystoupení si dovolím zčásti odcitovat novináře Ivana Hoffmana, který je shodou okolností od nás ze Zlína. Jeho komentář, který jsem přednedávnem slyšela v Českém rozhlase, mě velmi oslovil, a tak si ho dovoluji vám tady předestřít. Cituji: "Stoupenci církví zdůrazňují, že jde spíše o dobré mravy než o peníze. Co bylo ukradeno, má se okradenému vrátit. Společnost nemůže dobře fungovat, nejsou-li v pořádku účty a nejsou-li dodržovány zákony. Odpůrci církví pak buď zpochybňují nároky církví, nebo tvrdí, že církve peníze nepotřebují, neboť jejich úkolem je pečovat o lidské duše, nikoliv podnikat. Obě strany mají pravdu. Současně je nepochybné, že církvím sluší skromnost a jejich bohatství by mělo být spíše duchovní povahy než té hmotné. Správně by tedy právní stát měl ve svém zájmu ukradený majetek církvím vnucovat a církve by se s ohledem na své duchovní poslání měly vracenému majetku bránit. S církevními restitucemi tedy nemáme jeden problém, ale dva. Nenechavý stát..." (Poslankyně se odmlčela pro silný hluk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Paní kolegyně, promiňte. Dámy a pánové...

 

Poslankyně Miroslava Strnadlová: Buďte tak hodní a zklidněte se, nebo začnu od začátku! (Smích a potlesk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Já vím, že je pozdě, ale prosím, věnujme pozornost paní poslankyni.

 

Poslankyně Miroslava Strnadlová: "Co je pak na diskusi o vyrovnání se státu s církvemi mimořádně trapné, je dvacet let trvající neschopnost vyjednavačů dobrat se nějakého kompromisu. Nechuť majetek vracet a neochota na majetek rezignovat jsou dvě strany stejné mince. Nedořešené restituce blokují nakládání s parcelami a nemovitostmi, ale to není to nejhorší. Církevní restituce mají jediné důstojné a elegantní řešení, že se lup církvím vrátí a že, a to zdůrazňuji, církvemi bude s poděkováním odmítnut."

Podle mě je tohle řešení nejlepší. Je jednoduché a pro církve velmi elegantní. Určitě by bylo toto jednání oceněno nejen nárůstem věřících, ale i úctou lidí nevěřících. Církev by v naší společnosti získala renomé, které bohužel již delší dobu ztrácí.

Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka pan kolega Foldyna.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Dámy a pánové, já si v tom pozdním čase dovolím jednu faktickou poznámku, protože mi píšou občané na facebook a na telefon, co tím svým jednáním o církevních restitucích můžete způsobit. Tak mi tady píše paní: Jardo, řekni těm koaličním - teď vynechám to oslovení, to se nehodí -, že je jednou budeme soudit za vlastizradu. Ta se totiž na imunitu nevztahuje. Tak takhle se na vás dívají i lidi, pánové.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka. Pan poslanec Seďa je přihlášený jako další do rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedkyně. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové... (Odmlka pro trvalý hluk.) Já mám času dost. (Smích v sále.)

Řadě z vás a možná i široké veřejnosti se může zdát, že probíhající diskuse k návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi je pouhou ztrátou času, který jako zákonodárci a politici máme věnovat záslužnější činnosti. Nicméně Senát zamítl návrh, protože s ním nesouhlasí, tak jako s ním nesouhlasí drtivá většina našich občanů, kteří požadují vypsání referenda o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Mnozí z vás jsou již dávno rozhodnuti, jak budou hlasovat. Proto se do debaty nechtějí ani zapojovat. Co mě ale opravdu mrzí, je skutečnost, že členové vlády i pan premiér nehodlají ani odpovědět na dotazy, které k návrhu zákona byly vzneseny. Proto mi dovolte připomenout některé úvahy a položit opět některé otázky.

Za prvé. Předkládaný návrh vznikl dohodou mezi vládní koalicí a představiteli církví a náboženských kongregací. Prostě opozice a opoziční názory nebyly brány v potaz, tak jako nebyly a stále nejsou brány v potaz názory široké veřejnosti.

Chci připomenout, že součástí návrhu je i přechodné období vzájemné majetkové odluky církve a státu, které má trvat 17 let. Připomenu, že po přijetí výčtového zákona ohledně církevních restitucí v roce 1991 někteří představitelé římskokatolické církve včetně pana kardinála Tomáška prohlásili, že nic dalšího nárokovat nebudou. A chci také připomenout členům ODS, že to byl právě tehdejší premiér a současný prezident Václav Klaus, který následné požadavky církví dlouhodobě odmítal. A také bych chtěl zdůraznit jistou souvislost tzv. sarajevského atentátu z roku 1997 s požadavky představitelů římskokatolické církve.

Vláda Miloše Zemana řešila církevní restituci vytvořením komise a v dubnu 1999 přišla se dvěma možnostmi řešení. Podle první by se financování církví vyřešilo na základě výčtového zákona o navrácení majetku, při druhé, které preferoval tehdejší ministr Pavel Dostál, by vláda nárokovaný majetek shromáždila ve fondu, z jehož výnosu by byly církve placeny. Tehdy zástupci České biskupské konference, Federace židovských obcí a Ekumenické rady církví s postupným osamostatněním souhlasily, proti však byla pravoslavná, československá husitská, starokatolická, apoštolská církev, které chtěly zachovat financování státem. Hlavním důvodem byla historicky založená obava protestantských církví o možné budoucí rekatolizaci.

Pravda, majetkovým vyrovnáním se zabývala i koaliční vláda sociální demokracie, lidovců a Unie svobody - DEU, která v březnu 2004 dospěla k názoru, podle kterého by se ponechal sporný majetek za zhruba 100 miliard korun státu a církvím by se vyplatila náhrada. Podle tehdejšího arcibiskupa Miloslava Vlka by pro katolíky byla nejlepší výplata peněz, protože majetek byl ve velmi špatném stavu. Ministr Dostál navrhl kompromis, podle něhož by část majetku byla vydána podle výčtového zákona a část na základě obecného restitučního zákona.

Posledním návrhem byl návrh, který by zajistil financování těch církví ze státního rozpočtu, které se vzdají majetkových nároků. Všichni víme, jak tyto návrhy dopadly.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, druhá vláda Mirka Topolánka v květnu 2007 zřídila komisi a v lednu 2008 pak vláda schválila návrh, podle kterého by stát vrátil třetinu majetku a dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. I s úrokem by se tato částka zvýšila na 270 miliard korun s tím, že po 20 letech by stát přestal církev platit.

Za vlády Jana Fischera bylo konstatováno, že s ohledem na ekonomickou krizi vyrovnání není pro katolickou církev prioritou.

Nyní vláda předkládá současný návrh, podle kterého by církve získaly zpět 56 % majetku v celkové hodnotě 75 miliard a za zbytek by dostaly náhradu ve výši 59 miliard po dobu 30 let, a to přesto, že na tom česká ekonomika i stav veřejných rozpočtů nejsou dobře.

Musím se přiznat, že jako sociální demokrat podporuji majetkové vyrovnání s církvemi i odluku od státu, ale osobně se domnívám, že by se vše mělo řešit vytvořením nezávislého fondu, z jehož výtěžku by církve zajišťovaly svoji činnost. A to zejména z důvodu transparentnosti a dopadu na hospodářský růst země. A také jsem bytostně přesvědčen, že toto řešení by bylo ku prospěchu činnosti církevních komunit především v dlouhodobém horizontu. Zároveň by fond zajistil vyváženost financování všech náboženských společností a zajistil by rovné podmínky pro činnost všech církví. (Trvalý silný hluk v sále!)

Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové. Za druhé. Protože návrh nepředpokládá výčtový zákon, stále není transparentně jasné, kolik že se hektarů polností a lesů bude vracet a zda to nebude víc, než církve sepsaly k revizi první pozemkové reformy. Stejný dotaz směřuje k ocenění majetku a zejména k jeho velikosti, za který bude poskytnuta finanční náhrada.

Paní ministryně, existuje či neexistuje seznam tohoto majetku, který by dokládal jeho rozsah? Opravdu jste, vládní kolegyně a kolegové, přesvědčeni, že vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi proběhne podle tohoto zákona spravedlivě a bez dalších křivd?

Nicméně mě jako nepraktikujícího katolíka trápí daleko vážnější záležitost. Když v listopadu 1989 proběhla sametová revoluce, tehdejší kardinál František Tomášek řekl - cituji... (Řečník se odmlčel pro hluk v sále.)

Já si prosím dovolím připomenout, že budu citovat...

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane poslanče, mě to mrzí. Já bych chtěla zjednat klid pro vaše vystoupení.

 

Poslanec Antonín Seďa: Já bych chtěl citovat bývalého kardinála Františka Tomáška, kterého si myslím vážíme všichni. Řekl - cituji: "Já i celá katolická církev stojíme pevně na straně tohoto národa." A vyhlásil desetiletí duchovní obnovy národa. Po jeho smrti se tato duchovní obnova smrskla na majetková vyrovnání a přeměnu na konzumní společnost, kdy svoboda je vnímána jako jakýsi druh egoismu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP