(12.00 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Produktem této antikoncepce je samozřejmě i legislativa, o kterou se státní rozpočet opírá. Nosil bych sovy do Atén, kdybych tady připomínal, že klíčové zákony ještě nejsou platné. Koneckonců pan ministr už tady avizoval svoji sebedůvěru, jak se to podaří do vánočních svátků převálcovat a že příslušné zákony tedy platné, a tudíž i výhledově účinné budou. Ale cožpak samotný konsolidační balíček, o kterém jsme se tady tolikrát bavili, protože už byl několikrát vrácen Sněmovně, cožpak o něm neplatí, že vnáší do systému labilitu, nestabilitu, že v podstatě jenom koriguje ex post problémy, které jste si sami vyrobili a že vlastně není řešením ani krize ani rozpočtových problémů?
A stejně se dá mluvit o zákonu o státním podniku, který má přihrát několik miliard korun z podniku státní Lesy České republiky, protože vy sami jste přece říkávali, pamatuji si to velmi dobře, jak mimorozpočtové příjmy, má se na mysli samozřejmě kromě dividend i privatizační výnosy, jsou mimořádné, tedy nikoliv systémové, a že konzervativní a svého poslání věrná pravicová vláda s takovými příjmy nekalkuluje. A vida - republika už je zprivatizovaná skrz naskrz, skoro už není co privatizovat, a vy už chystáte i privatizační zbytky. A samozřejmě každý rok, pokud budou nějaké peníze ze státních Lesů, tak budete přikrmovat státní rozpočet těmito penězi. Tak je to koncepce, nebo je to flikování? Pokud je to flikování, tak se bavme o tom, jestli takové má smysl a jestli náhodou toto není krok stranou.
Jestliže rozpočet je rozpočtem krizovým, tedy není protikrizový, tak co to dokazuje? Já si myslím, že to dokazuje především ten fakt, že zatímco globální ekonomika už roste, protože současná recese není recese světová, příští rok prognózuje globální ekonomika růst 3,5 %, dokonce Evropská unie je rozrůzněná, i když sama Evropa je zasažena problémy daleko výrazněji, tak je rozrůzněná a země, ať už euro mají, tedy například Slovensko nebo Estonsko, nebo euro nemají, jako například Polsko nebo Lotyšsko, tak rostou. My už šest měsíců jsme v recesi a tyto země rostou. Jiné země možná nerostou tolik, ale jsou před Českou republikou. Čili my jsme v tomto ohledu na chvostu a nemůžeme se vymlouvat na vnější poměry.
Evidentně vaše kroky nejsou účinné. Vždyť vy sami plánujete propad příjmů na příští rok, a to navzdory tomu, že jak v letošním, tak v příštím roce jste zvyšovali daně. Není tady někde nějaký protimluv?
V dobách, kdy se daňové manévry dělat daly, jste vykročili směrem, který podvázal dnešní možnosti. Čili jestliže vy dnes donekonečna opakujete jakousi zrcadlovou formu někdejšího slavného výroku zdroje jsou, že zdroje nejsou, tak jsme se přece do toho stavu, kdy aktuálně zdroje nejsou, museli nějakým způsobem dostat. A tady byla přece před mnoha lety zahájena trajektorie daňového dumpingu, tedy snižování daní za určitou efektivní mez, kdy podnikům se prostě snáz podnikalo tím, že měly minimální daně, ale tím jste samozřejmě vyprázdnili veřejnou kasu, a to nikoliv málo. Za těch řekněme deset let to mohlo hodit minimálně 100 mld. korun daňového výnosu. Takže tady jsou kořeny toho, že dnes je to obtížné, a vámi pak zvolená konsolidační strategie oddlužit republiku do parametrů 2013 pod 3 %, do roku 2016 nula, se dostávají zjevně mimo realitu, a i když se zpožděním, tak to začínáte připouštět i vy.
Plán daní se letos očividně neplní. Řeknete, že je to jen důsledek toho, že se zhoršil ekonomický vývoj. Ale jsou jasné signály, že plán výnosu DPH se nebude plnit ani v příštím roce. Navíc jsou tady výnosy z dalších nepřímých daní, jako je například spotřební daň z PHM, a když se podíváte do světa a zjistíte, že globální ekonomika roste, tedy roste poptávka po energetických zdrojích, a podíváte se na specifickou situaci ceny elektrické energie, která je v Evropě a v České republice zvlášť, tak je jasné, že vysoké náklady na energii povedou řekněme k maximální úspornosti, což je pozitivní efekt, ale také k menší spotřebě, a tudíž k menšímu výnosu tohoto daňového titulu.
Zkrátka, jestliže v Evropě vládne diskusní trend, který oslabuje přímé daně a posiluje nepřímé daně, to je fakt, to je realita, tak my jsme k tomuto trendu přistoupili v rámci daňové soutěže tím způsobem, že jsme předběhli celou Evropu, postavili se na čelo pelotonu a pohybujeme se v parametrech, které zřejmě už jsou za optimem daňové výtěžnosti, ale i optimem efektu pro ekonomický výkon. Jestliže v Evropské unii je v průměru daňová kvóta kolem 38 % na HDP, v České republice se pohybujeme kolem 35-36 %, je to relativní číslo, kolísá to podle toho, jak se buď neplní HDP nebo neplní daně, tak je jasné, že tady prostor k nějakému výraznějšímu snižování kvóty nepochybně není.
Vy dosahujete jak snižování, tak i strukturálních změn, a to způsobem, že snižujete především daňovou zátěž korporací. Přitom velké korporace jsou subjekty, kterých se stabilně nastavené vyšší daně relativně nedotýkají tolik. Pro ně jsou daleko zajímavější jiné konkurenční výhody, stabilita podnikatelského prostředí, investiční příležitosti. Evropská unie má v průměru korporátní daň někde kolem 24 %. My jsme na čele pelotonu s pouhými 19 %.
Pokud jde o zdanění kapitálu, když si pomohu takzvanou implicitní daňovou mírou, což je komplexnější přepočet, který umožňuje evropské srovnání, protože konstrukce daní se samozřejmě v jednotlivých zemích liší, tak se ukazuje, že průměrné zdanění kapitálu v Evropské unii je kolem 23 %, u nás 16 %. Logicky, jestliže máme tak výrazně méně zdaněné korporace, výrazně méně zdaněný kapitál, tedy že jsme svým způsobem rájem pro tato zájmová uskupení, tak nám ty daně chybějí, a vytváří se tak tlak na růst nepřímých daní, tedy zdražování. A to je ta past, do které jsme se dostali, a teď přemýšlíme, jak se z této pasti dostat.
Kdysi jeden slavný muž řekl "země nevzkvétá". Když se podíváme na ekonomické parametry dnešní České republiky, opět naše země nevzkvétá. Proč tomu tak je? Jestliže daňová kvóta roste a přitom výnos daní klesá, tak je zjevné, že nastavená daňová politika kromě dopadů sociálních na obyvatelstvo neumožňuje ani odpovídající ekonomický růst. To je stránka příjmů.
Jestliže vezmu stránku výdajů, vaše škrty jsou spíše byrokratické, vnášejí distorzi do fungování státního systému. Jestliže řada těchto škrtů jsou v podstatě jenom odložené platby, jestliže i samotní pravicoví ekonomové mají obavy z toho, že neproběhly důsledné strukturální reformy - byť je samozřejmě k debatě, co to strukturální reforma je, no tak pak je samozřejmě logické, že tato rozpočtová politika je hodnocena jako negativní pro růst -, a nikoliv já, levicový opoziční poslanec, který tady byl označen jako potenciální člověk, který nemá dostatek rozpočtové odpovědnosti, ale instituce typu měnového fondu, instituce typu České národní banky, které říkají, že podpora růstu ze strany našeho rozpočtu je velmi negativní, oni tomu říkají vznešeně ekonomickou hantýrkou negativní fiskální multiplikátor, a že se to dokonce má v příštím roce ještě zhoršit - to je přece jasný signál. ***