(12.30 hodin)
(pokračuje Votava)
Příští rok mají veřejné finance mít schodek 2,9 % HDP. Pokud by se to povedlo, Česká republika by byla jednou z mála zemí v Evropské unii, která by plnila toto maastrichtské kritérium. Jenomže již dnes se jeví, že tomu tak zřejmě nebude. A mohu se opřít i o prognózu OECD, která říká, že v příštím roce by měl schodek vycházet na 3,3 % HDP.
O církevních restitucích, které samozřejmě budou zaúčtovány do státního rozpočtu, pan ministr financí tady hovořil o metodice ESA 95, ale je třeba říci, že církevní restituce zemi opravdu zadlužují a je na ně třeba někde vzít, takže není asi pravdou, že nebude dál prohlubován dluh České republiky. A za to může samozřejmě tato vláda, která přišla s tímto řešením a nabídla církvím takovýto dárek ve výši 59 miliard s tím, že samozřejmě v průběhu 30 let se ještě zvedne o valorizaci, o inflaci možná na sto, možná více miliard.
Vláda také naprosto rezignuje na jakékoliv prorůstová opatření. Sice o podpoře hospodářského růstu hezky hovoří, fakticky ale pro to nečiní vůbec nic. Ministerstvo financí počítá v roce 2013 se vzrůstem plus 0,7 % HDP, reálně však tato čísla budou zřejmě vypadat naprosto jinak. Analytici odborů se shodují na propadu o jedno procento. Když budeme optimisty, tak budeme možná na kladné nule. Tedy větší deficit, než si vláda naplánovala, možná o 20, 25, 30 miliard. Vláda se bude možná snažit potom tento deficit mírnit, a to vázáním výdajů, jak si to už konečně vyzkoušela dříve. Co je však stresující, je to, že není vidět žádné světlo na konci tunelu. Žádná naděje na budoucí hospodářský růst.
Hovořilo se tady o aktivní politice zaměstnanosti. Myslím si, že Nečasova vláda naprosto rezignovala na aktivní politiku zaměstnanosti. V návrhu se předpokládá snížení výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti ze 3,2 mld. korun na 3,1 mld. korun. Můžeme si říci, je to o sto milionů korun, není to tak výrazné. Nicméně pokud se podíváme na trendy od roku 2008, je to naprostá likvidace tohoto opatření. Jestliže v roce 2008 vláda vynakládala na aktivní politiku zaměstnanosti 6,2 mld. korun a příští rok to bude 3,1 mld. korun, tedy zhruba polovina, tak to určitě pravda je. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti jsou také ve srovnání s některými zeměmi Evropské unie třeba i desetinásobně nižší. Například s Dánskem, Německem nebo Rakouskem.
Rostoucí nezaměstnanost řeší Nečasova vláda pouze zpřísňováním podmínek pro registraci nezaměstnaných, a tudíž jejich vytlačování mimo pracovní sílu, namísto toho, aby na negativní vývoj na trhu práce aktivně reagovala a prohloubila svou angažovanost v procesu tvorby nových pracovních míst, a tedy podporou dalších programů aktivní politiky. Myslím, že o tom i kolegové přede mnou hovořili.
Je třeba říci, že riziko pro rozpočet představuje také spuštění důchodové reformy, především zavedení druhého důchodového pilíře. Na toto téma tady zaznělo v Poslanecké sněmovně již dost kritiky. Toto riziko na výdajové straně rozpočtu může představovat 20 mld. korun, nemusí. Samozřejmě je otázka, kolik lidí do tohoto druhého pilíře vstoupí. Já si myslím, že byly velice optimistické prognózy pana ministra financí, který, i jsem to zaznamenal ve veřejných zdrojích, hovořil o 60 % ekonomicky aktivních, to by právě představovalo více než 20 mld. korun ve prospěch soukromých penzijních fondů. Vidíme všichni, že ochota lidí vstupovat do tohoto druhého pilíře je daleko daleko menší. Státní rozpočet počítá pouze s dopadem šesti miliard. To by představovalo asi 15 % aktivní populace. Jeví se tady určitě, že tento pilíř je tedy naprosto zbytečný, nadbytečný, není výhodný pro většinu ekonomicky aktivních lidí. Nicméně bude zatěžovat státní rozpočet, těžko lze tedy odhadovat, jakou konečnou částkou.
Celkem se jeví, že finanční rizika navrženého státního rozpočtu na rok 2013 mohou v příštím roce představovat částky v rozsahu minimálně 45 až 60 mld.
Státní rozpočet pro rok 2013 také navazuje na škrty v sociálních výdajích a ztížené pobírání sociálních dávek v předchozích letech. Tentokráte přímo útočí na důchodce, o tom se tady hovořilo, výrazně zpomalená valorizace důchodů, a na osoby pobírající dávky v hmotné nouzi.
Chci říci, že sociální demokracie deklarovala, že bude prosazovat politiku jinou, snahu o udržení reálných důchodů, platů ve veřejném sektoru, tedy aspoň plnou valorizaci. Důvodů pro to je několik. Aby důchodci samozřejmě nepropadli pod hranici bídy, aby fungoval veřejný sektor a aby nedostatečná poptávka důchodců a veřejných zaměstnanců nepodlamovala existenci domácích firem, domácí výroby.
Také v oblasti sociálních služeb rozpočet předpokládá snížení částky na dotace poskytovatelům sociálních služeb na devadesát osm celých desetiny procenta oproti roku 2012. V této souvislosti je třeba upozornit, že nad rámec rozpočtu pro letošní rok došlo dvakrát k navýšení této částky a i přesto se mnozí poskytovatelé sociálních služeb dostali na pokraj zániku. Jakékoliv snižování dotací pro poskytovatele sociálních služeb by pravděpodobně vedlo k faktické likvidaci mnoha zařízení. Požadujeme proto, aby se částka na dotace pro poskytovatele sociálních služeb zvýšila minimálně na 8,5 mld. korun. Zvýšení této částky umožní mimo jiné zachování stávajícího rozsahu poskytovaných služeb. Jedině tak současně bude možnost naplnit opakované sliby premiéra vlády České republiky a ministra práce a sociálních věcí zvýšit velmi nízké platy zaměstnancům v sociálních službách.
Dámy a pánové, závěrem: Toto je rozpočet, který počítá se zvyšováním daní, který počítá s plošnými škrty, který počítá se zdražováním. Toto je státní rozpočet, který při absenci prorůstových opatření ještě více podlomí ekonomiku české republiky. Sociální demokracie, tak jak deklaroval i předseda sociální demokracie, tento rozpočet v žádném případě nepodpoří. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych poprosil pana poslance Novotného, pak tady bude pan poslanec Bárta. Prosím, pan poslanec Novotný.
Poslanec Josef Novotný ml.: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, rád bych se z pozice hejtmana Karlovarského kraje zaměřil na návrh státního rozpočtu na příští rok z pohledu krajů.
Krajům v důsledku vládní daňové politiky dlouhodobě klesají příjmy a nejinak tomu bude bohužel i v následujícím roce. Za posledních pět let od roku 2008 příjmy krajů pouze klesají. Zatímco v roce 2008 byly příjmy krajů někde kolem 56 mld. korun, dostáváme se pro příští rok k predikci 46 mld. Kraje tak v součtu za uvedené období přišly nejméně o 30 mld. korun. Třicet miliard korun, které za poslední čtyři roky nešly do krajů, a tudíž kraje tyto peníze nemohly investovat pro své potřeby.***