(12.40 hodin)
(pokračuje Novotný ml.)
Podíváme-li se na zkušenost letošního roku, tak oproti předpokládanému daňovému příjmu krajů 48,5 mld. korun, se kterým operoval návrh státního rozpočtu na rok 2012, dostanou kraje podle posledních předpokladů pouze 45,4 mld. korun, což je o více než 3 mld. korun méně. Tento výpadek v příjmech je způsoben předpokladem Ministerstva financí, které pro letošní rok masivně zvedlo obě sazby DPH a zároveň snížilo koeficient příjmu krajů z rozpočtového určení daní tak, aby veškerý předpokládaný výnos byl pouze příjmem státního rozpočtu. Rozpočty krajů pak měly i přes tento snížený koeficient růst právě díky zvýšenému výběru daní. To se ale nestalo. Jak to v letošním roce dopadne, víme. Z předpokládaného navýšení výběru DPH o více než 20 mld. korun se podaří vybrat pouze zlomek. Kraje tak oproti odhadu přijdou v letošním roce na příjmech v DPH o 2,5 mld. korun, a dokonce tratí i proti roku 2011 1,5 mld. korun.
Výhled pro tento rok je stejně pochmurný. Vláda, jak víme, přišla s dalším daňovým balíčkem, na kterém postavila rozpočet pro tento rok. Pominu, že se rozhádala tak, že se scházíme nad návrhem státního rozpočtu na konci listopadu, kdy daňový balíček ještě neprošel Senátem, který ho s největší pravděpodobností vrátí, a my tedy dnes vlastně fabulujeme nad ještě ne zcela podloženým návrhem státního rozpočtu jenom proto, abychom nějaký rozpočet horko těžko na konci roku přijali a vyhnuli se tak rozpočtovému provizoriu. Nicméně budu předpokládat, že tady bude pro daňový balíček stojedničková podpora a ten bude platit. Co bude následovat? Kraje čeká další těžká zkouška. V návrhu státního rozpočtu je předpokládaný daňový příjem krajů vyčíslen na 46 mld. korun. Další zvednutí obou sazeb DPH, které jde ruku v ruce s dalším snížením koeficientu pro příjmy krajů, je u DPH z 8,29 % na 7,86 % a u daně z příjmů z 8,92 % na 8,65 % a má podle předpokladu Ministerstva financí přinést do státního rozpočtu v příštím roce 13,7 mld. korun. Vzhledem k nelichotivým vyhlídkám pro příští rok, kdy Ministerstvo financí sice staví státní rozpočet na předpokládaném ekonomickém růstu o 0,7 % HDP, přestože je naše ekonomika již rekordních pět po sobě jdoucích kvartálů v recesi a předpokládaný růst v druhé polovině příštího roku je spíše zbožným přáním, které opravdu nemusí přijít, a my tedy nevíme, jestli je návrh státního rozpočtu postaven na reálných základech, o čemž můžeme pochybovat, navíc když víme, jak panu ministru financí obvykle jeho odhady růstu vycházejí, můžeme očekávat podobný vývoj jako letos. Zvýší se DPH, sníží podíl krajů, daní se více nevybere, kraje ale dostanou méně a ještě se jim zvýší výdaje o zvednutou DPH. Takže z toho vychází moc pěkná konstrukce pro kraje. Nevyjde-li Ministerstvu financí jeho predikce o 3 mld. korun, dostanou se daňové příjmy krajů někam ke hranici 43 mld. Opakuji, že v roce 2008 to bylo 56 mld. a v roce 2013 se dostáváme na číslo 43 mld. To už je myslím pod hranicí životaschopnosti krajů, kdy daňové příjmy tvoří drtivou většinu provozních a investičních prostředků krajů a nelze je snižovat donekonečna. Neustále přenášet na kraje další povinnosti a odpovědnost a zároveň se poctivě snažit o snižování jejich příjmů mi přijde jako nefér. To je potom lepší rovnou říci, aby kraje byly zrušeny.
Chtěl bych poukázat na některé konkrétní dopady tohoto činění. Ze stejného místa jako před rokem a po velmi smutných zkušenostech s dopady snížení prostředků pro poskytovatele sociálních služeb v roce 2012 vás budu ve druhém čtení opět žádat o podporu mého pozměňovacího návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2013, ve kterém budu žádat více prostředků na zajištění těchto služeb. K jeho podání mě vede vážná obava, že zásadní výpadek zdrojů společně s opětovným zvýšením dolní sazby DPH od 1. ledna 2013 zásadně ohrozí existenci poskytovatelů sociálních služeb. Některé služby budou muset být stejně jako v roce 2012 omezovány, nebo přímo zrušeny. Stovky kvalifikovaných zaměstnanců sociálních služeb tak budou propuštěny a připojí se již k podobně postiženým kolegům propuštěným v roce 2012. Domnívám se, že s ohledem na klienty, kteří zůstanou bez péče, je rozumnější využívat finanční prostředky spíše na posílení dotací pro poskytovatele sociálních služeb, a tím zachování pracovních míst, než je téměř ve stejné výši používat na vyplácení podpor v nezaměstnanosti, čímž se zatíží státní rozpočet, a to paradoxně opět v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí.
Již dopředu vás žádám, abyste se nad věcí zamysleli a abyste si uvědomili, že oblast sociálních věcí byla vystavena za dobu působení pana ministra Drábka spoustě naprosto nesmyslných experimentů, jako byl například protizákonně zadaný přechod výplat sociálních dávek na úřady práce, sKarty a podobně. Dovolím si s pokorou připomenout, že nepřijetí mého loňského pozměňovacího návrhu k zákonu o státním rozpočtu donutilo mnoho poskytovatelů sociálních služeb k omezení, či dokonce ukončení poskytování sociální služby. Bylo zrušeno mnoho pracovních míst, což velmi citelně postihlo klienty služeb, tedy nejvíce potřebné občany státu.
Snížení příjmu krajů se také promítne v krajských investicích. Již pro letošní rok vláda zrušila svoji spoluúčast na financování projektů z dotačních titulů Evropské unie, kdy dříve poskytovala 7,5 %, a tuto zátěž přenesla na kraje. To znamená, že v současné době kraje platí 7,5 % za sebe a 7,5 % za vládu, za stát, to znamená celkem 15 %. Při dalším snižování příjmu krajů tak kraje nebudou schopny nové projekty zahajovat. Peníze z evropských fondů jsou však jednou z mála možností, jak získat potřebné prostředky pro budoucí rozvoj krajů.
Věřím, že tím, co jsem zde uvedl, se bude vláda zabývat a ještě přehodnotí svůj návrh tak, aby kraje opravdu mohly dále fungovat ve prospěch občanů naší země. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď bych požádal pana poslance Bártu. Připraví se poslanec Petr Braný. Prosím, máte slovo. ***