(16.10 hodin)
(pokračuje Müllerová)
Na míru zaměstnanosti mladých mužů a žen má největší vliv studium. Zaměstnanost této věkové skupiny klesá posledních patnáct let velmi intenzivně. Pokles zaměstnanosti ale je celkově obecný trend. Neexistuje totiž povinná pracovní povinnost, kdy v době, kdy tomu tak bylo, zaměstnanost byla u žen přes 70 % a u mužů téměř 100 %. My chceme dnes směrovat zaměstnanost takovým způsobem, aby v roce 2020 bylo dosaženo celkové zaměstnanosti ve výši 75 %, u žen pak 65 %.
Co se týče právě žen, základní příčina poklesu zaměstnanosti mladých žen je stejná, to znamená účast na studiu, vzdělávání a přidává se k tomu již zmíněná rodičovská dovolená. Samozřejmě zde hraje určitou roli i to, že ženy vstupují na rodičovskou dovolenou v současné době až za třicátým rokem svého věku.
Vývoj nezaměstnanosti mladých do 25 let se v letech 2005 až 2008 přizpůsobil růstu výkonu ekonomiky, který je vyjádřen ročním růstem HDP 4 až 6 %, to znamená, že se projevoval poklesem míry nezaměstnanosti až na 5 %, a tehdy úřady evidovaly necelých 300 tisíc osob. Následný růst míry nezaměstnanosti vrcholil v únoru roku 2010 na téměř 10 %, to znamená téměř 540 tis. uchazečů.
V mezinárodním srovnání je vývoj míry nezaměstnanosti mladých hodně podobný i ostatním členským státům Evropské unie, to znamená 18,3 %, průměr EU je 21,3 %, Česká republika se tedy pohybovala na 5. až 9. místě s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Situaci v prvním čtvrtletí 2012 by mohla dokladovat další čísla. Česká republika 19,4 % a průměr Evropské unie 22,9 %.
Co se týče opatření, na tuto cílovou skupinu budou zaměřena opatření v rámci koncepce politiky zaměstnanosti do roku 2020, a to v intencích obecných i specifických doporučení Evropské rady a Komise. Aktuálně se jedná o vámi zmiňované opatření, které bylo publikováno Komisí 5. 12.
Co se týče konkrétních opatření v České republice, ta budou nadále zaměřena na cílené využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a financování bude nepochybně z národních i evropských zdrojů, například prostřednictvím projektů typu Vzdělávejte se. Dále podporu také odborných stáží uchazečů o zaměstnání, a to zejména i studentů v programech, a podpora je zahrnuta také v programu na další programovací období, to znamená léta 2014 až 2020. Celkový objem pro nadcházející období je předpokládán 600 mil. korun.
V tuto chvíli vám velmi děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, čas vypršel. Pan poslanec Seďa ale ještě využije dvě minuty, které může.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Paní ministryně, já souhlasím, že je to také problém studia, ale zejména je to problém nedostatku pracovních míst. Tady je ještě ten problém, že mladí, kteří vystudují a nedostanou práci, ztratí jakoukoliv možnost na sebe vzít pracovní návyky, protože oni žádné nemají, většinou jen brigádně.
Druhý problém je, že i stát a společnost věnují velké množství financí na jejich vzdělávání. Každý měsíc po ukončení vzdělání vlastně ty jejich vědomosti, pokud není další vzdělávání těchto lidí, kteří jsou nezaměstnaní, resp. kteří se ani nedostanou do evidence a kteří sami aktivně se budou vzdělávat, zanikají.
Já bych se chtěl zeptat, paní ministryně, proč nejdete v boji proti nezaměstnanosti mladých například německou cestou Paktem pro vzdělání, v rámci kterého se vláda dohodla s podnikatelským sektorem na nabídce pracovního místa každému mladému člověku, jenž o takové místo projeví zájem, či nejdete aktivní politikou zaměstnanosti, jako je tomu například v sousedním Rakousku, Norsku či Německu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď ještě jednou prosím paní ministryni Müllerovou, která bude komentovat i toto dodatečné dotazování pana poslance. Prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane poslanče, já bych ještě reagovala na vaši poznámku. Já jsem tady hovořila o projektech, které se snaží zaměstnávat lidi a udržovat jejich pracovní návyky v rytmu, na který by měli být připraveni. Musím říci a zmínit nepochybně projekt, který právě probíhá na Ministerstvu práce a sociálních věcí s názvem Stáže ve firmách. Je to projekt, který angažuje mladé uchazeče o zaměstnání. Motivoval jich více než 1 200 a více než 270 zaměstnavatelů se tohoto projektu také účastní.
Ještě chci dodat, že je připraven také další projekt na zaměstnávání mladých lidí s názvem Stáže pro mladé zájemce o zaměstnávání. Zaměřuje se právě na mladé absolventy a více než 800 mladých lidí pomůže získat pracovní praxi během studia, tak aby potom absolventi už měli možnost se zapojit na místo, které pro ně třeba bude výhodné díky tomu, že se tohoto projektu zúčastnili.
V tuto chvíli to jsou asi všechny moje poznámky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžeme ukončit tuto interpelaci. Další je interpelace paní poslankyně Kateřiny Konečné na ministryni Karolínu Peake, která se nám ovšem omluvila. Já jsem tady zdědil písemnou omluvu. Byla tady a není. Já chápu - ale je tady sděleno: "Dovolte, abych se omluvila z jednání Poslanecké sněmovny od 15.45 hodin z pracovních důvodů. Děkuji za pochopení". Tento dopis tady mám.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane místopředsedo. Já vím, že vy za to nemůžete, a věřím, že za to nemohou ani kolegové z vládní koalice. Jen si uvědomte, že jednou také budete v opozici, a pevně věřím, že vám koalice nebude dělat to, co dělá nám. Protože já nechápu, jaké paní vicepremiérka může mít jiné pracovní důvody než sedět v této Poslanecké sněmovně a odpovídat na ústní interpelace, zvlášť pokud ví, že bude interpelována. Pokud by věděla, že nebude interpelována, chápu, že zde přítomna nebude, ale beru to tedy možná trošku jako obavu před mými dotazy.
Přitom se přiznám, že jsem se chtěla ptát na věci, které si myslím, že by nám tady paní vicepremiérka měla objasnit a nejsou pro ni jakkoliv složité, protože je již tři čtvrtě roku dělá, a to na to, kdy seznámí tuto Poslaneckou sněmovnu se záměry rušení agend a slučování ministerstev, protože paní vicepremiérka velmi často a ráda do médií vyhlašuje různé zkazky o tom, jak které ministerstvo sloučí, jak které úředníky vyhodí, kolik jich máme nadbytečných, a teď ve chvíli, kdy nám s největší pravděpodobností odchází (směje se) na úplně jiné ministerstvo, tak si myslím, že bychom si jako Poslanecká sněmovna zasloužili znát aspoň jednu věc, kterou udělala, protože já žádnou jinou věc za tři čtvrtě roku, kterou bych jí mohla přičíst k dobru, nevidím, a to, aby nás seznámila s tím, jakým způsobem budou ty agendy slučovány a jakým způsobem případně jaké úspory našla, v jaké výši a co tedy můžeme očekávat pro příští rok. Myslím si, že tato Poslanecká sněmovna - a říkám to dohromady, nemyslím tím pouze vládní koalici či vládu nebo NERV - by si to zasloužila.
Velmi mě mrzí, že se i v této zcela konkrétní a podle mého názoru, jak opakuji, banální otázce pro paní vicepremiérku, potom, co tři čtvrtě roku tvrdí, že na tomto materiálu pracuje, zalekla, utekla před touto odpovědí. ***