(11.10 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. S přednostním právem se hlásí do rozpravy pan poslanec John. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radek John: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, je zajímavé sledovat, jak je těžké ubránit proražení těžebních limitů. Když jsme my šli do voleb a jezdili jsme po severních Čechách a říkali jsme, že Věci veřejné udělají všechno pro to, aby nebyly proraženy těžební limity, tak nám lidé v severních Čechách říkali: Ale vy kecáte, to tady slibují všichni před volbami. Oni nás jenom tak hladí po hlavičce, a potom podlehnou nějakým lobbistům, a pak otočí ve Sněmovně. Vy nás opět zneužijete. Vy prostě jste obětovali - vy politici za ta léta obětovali severní Čechy. Vy z nich prostě chcete udělat rumiště. Vy prostě tam necháte ty vybagrované katastrofální krátery, vy tam necháte tu krajinu, ve které by američtí filmaři mohli skvěle točit filmy o tom, jak to bude vypadat po konci světa teď 21. prosince. A ti lidé jsou zvyklí na to, že se jim slibuje, že někdo za ně bude bojovat a že potom otočí. A že potom ve Sněmovně najednou mluví jinak a je pro proražení těžebních limitů. Jakýkoli náznak toho, že se prorazí těžební limity, v těch lidech v severních Čechách zasévá totální nejistotu, totální frustraci. Navíc jakýkoli náznak proražení těžebních limitů katastrofálně snižuje cenu jejich nemovitostí, totálně snižuje jakoukoli ochotu opravovat si ta místa k bydlení. A prostě ty lidi v severních Čechách ničí.
Teď tady slyším, že nejde přece jenom o Jiřetín. No samozřejmě nejde jenom o Jiřetín, ono jde o mnohem větší počet vesnic, ono jde také o nějaká města, a pak tady slyším - ono jde prostě nejenom o obydlí, tam je přece velký kus přírody. Ano, tam je velký kus přírody, kterou by proražení těžebních limitů totálně zničilo, totálně by zdevastovalo severní Čechy. To přece není možné podporovat.
Takže já bych chtěl ujistit tady a chtěl bych vlastně všechny poslance, kteří mají na mysli to, že lidé v severních Čechách jsou také lidé, mají také právo žít, mají také právo na ochranu svého majetku, mají také právo na perspektivu do budoucna. Mají právo žít s tím že kde si opravují domy, tam také jim nemůže vzít nějaká firma to, co si opravili. Tito lidé mají právo prostě vědět, že mají stejné možnosti jako lidé v jiných částech České republiky a že severní Čechy nebudou obětovány takzvanému zájmu celku. Navíc prostě ochrana soukromého vlastnictví a to, aby se k severním Čechám nechovala politická reprezentace tak, jak se chovali komunisté v uplynulých letech, a známe zbourání Mostu a známe všechny ty věci - to je třeba zařídit, zaštítit a jasně deklarovat.
Takže já bych chtěl říci, že Věci veřejné jednotně podporují to, co slibovaly již před volbami obyvatelům severních Čech, že je nedáme, neobětujeme, budeme jednotně hlasovat pro tento zákon, který pro nás znamená i to symbolické, ale i faktické gesto. Nechceme prorazit těžební limity, jak se nám to povedlo vyjednat po volbách do koaliční smlouvy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Tak, teď registruji tři faktické poznámky. První se hlásil pan poslanec Foldyna. Prosím.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Pane předsedající, dámy a kolegové. Poprvé, co jsem tady za dva roky, mě Radek John málem rozbrečel. Rozbrečel mě, protože si myslím, že to, co tady říkal, a omlouvám se, použiji to, není pravda. Nemůže to být pravda. Já jsem prostě 12 let působil jako zastupitel, jezdil jsem na všechny besedy, byl jsem v Jiřetíně, bylo tam možná víc lidí z Greenpeace než místních obyvatel z Jiřetína. Bylo jich tam 20. Nikoho to nezajímalo. Všechny strany, které naznačovaly, že jsou ochotny za určitých podmínek prolomit těžební limity, to znamená, změnit tento zákon a tento stav, vyhrály volby. Vyhrály volby. To znamená, není to generální otázkou.
Generální otázkou v severních Čechách je, z čeho a jak budou lidé žít, přátelé. Z čeho a jak budou lidí žít. (Potlesk poslanců KSČM.) To je otázka. A vy se tady zaklínáte a říkáte: nedáme severní Čechy. Vy dáte všechno, přátelé! Vy prostě dáte všechno, jenom abyste mohli sedět tady! (Potlesk zleva.)
(Velmi důrazně:) Nezlobte se, já jsem ze severních Čech a dávám svoji kůži na trh a říkám to zcela otevřeně. Byl jsem tam, říkal jsem: Za určitých podmínek jsme ochotni se dohodnout s těžebními společnostmi, abyste vy na tom nebyli biti. Ale budete na tom biti v případě, že sem přijdou zlatokopové a řeknou vám: My vám dáme papír, že tady žádné uhlí není. To je ta nejhorší varianta! Odepište zásoby uhlí. To je prostě z Jiříkova vidění. To je lež! A špatná a špinavá hra s těmi občany Ústeckého kraje! Protože vy jste schopni za tři roky přijít, že je energetická krize, a stanovíte výkupní ceny a vykoupíte i to. Jenom když vyhraje určitá lobbistická skupina. Tady se lobbisticky bojuje, o lidi v Ústeckém kraji tady vůbec nejde! Mně o ně jde! A proto vám říkám, za určitých podmínek jsme ochotni o tom jednat, a ten zákon by se měl změnit, aby tam ta možnost toho vyvlastnění ve veřejném zájmu. A veřejný zájem není váš tady v té Sněmovně, veřejný zájem je tady těch lidí, kteří tam žijí! Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Paroubek. Prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane přesedající, dámy a pánové, já jsem tak trošku s překvapením zíral na vystoupení pana poslance Johna. Tak zas tolik mě nepřekvapilo. Chtěl se bych prostřednictvím přesedajícího na něj obrátit a zeptat se ho, jestli v poslední době někdy byl v tom Ústeckém kraji. Jestli ten Ústecký kraj viděl nějak jinak než ze zadního sedadla svého auta. Jestli mluvil třeba s lidmi a podobně. Protože tak jak to tady vykresloval na počátku toho svého vystoupení, jako kdyby to byla nějaká díra po granátu, ten Ústecký kraj, tak to zdaleka není pravda. Kdyby se přišel podívat na nějaké výsypky, a nemusí jít někam hodně daleko mezi lidi, ale třeba na závodiště, na koně se podívat v Mostu, aby viděl, co se dalo udělat s výsypkami. Ale samozřejmě, třeba i vláda pod mým vedením na to dala miliardy, aby takovéto rekultivace se mohly udělat.
Ale v tuhle chvíli přece nikdo z nás tady nemluvil, jestli mohu za své předřečníky tady hovořit, kteří mají jiný názor nežli vy, o nějakém prolamování limitů. Moje stanovisko je úplně stejné jako před volbami: zahájit o téhle věci diskusi, ale rozhodně nezabraňovat těm věcem administrativně, neodepisovat de facto všechny nerostné zásoby v této zemi. To je velký problém tohoto zákona a prezident republiky v tomhle naprosto trefil hřebíček na hlavičku.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Tak, to byla faktická poznámka Jiřího Paroubka. Teď je přihlášen pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem přihlášen s faktickou poznámkou a ty dvě minuty opravdu stačí. Na poučení pana poslance Johna. Žádám ho, aby této sněmovně nelhal. Těžební limity zavedl v letech 1986 a 1988 bývalý ministr paliv a energetiky Vlastimil Ehrenberger, který byl poslancem za tehdejší Komunistickou stranu Československa.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím, pane kolego. Pan poslanec John.
Poslanec Radek John: Prostřednictvím pana předsedajícího panu Paroubkovi: Já opravdu nemohu vidět severní Čechy ze zadního sedadla svého auta, protože auto řídím a ze zadního sedadla se to nedá opravdu jako zvládnout. Ale já do těch severních Čech jezdím a já tam vidím jiné věci. Samozřejmě že například vinař Váňa v Chrámcích udělal veliký kus práce, nicméně já tady mluvím o tom, co nastane, pokud by se prorazily limity. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka, pan kolega Laudát. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já budu velice krátký. Já se domnívám, že tady je naprosto jasný ideový střet, co je a co není veřejný zájem. Je to nějaký segment energetiky. Těžařské firmy, možná přeneseně, ale ve struktuře, s kterou já nesouhlasím, i práce, pro druhé je ta hodnota česká krajina. Jistota lidí, že když mají pozemek, když mají na něm dům, když mají svoji rodnou obec, tak že jim zůstane zachována. Takže já si myslím, že bychom to měli rozhodnout hlasováním, bude to nejrychlejší.***