(11.20 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Konečně se dostal - ještě jedna faktická poznámka, paní kolegyně Konečná. Prosím.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Mě vyprovokoval pan kolega. Pane kolego, to není ideový střet. To je střet o to, komu jde o energetickou a hospodářskou soběstačnost České republiky a komu nikoli, protože tento zákon ji prostě odebírá České republice.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Konečně se dostala ke slovu řádná přihláška pana poslance Böhnische. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Robin Böhnisch: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já vás nebudu zdržovat dlouhým projevem jako někteří mí předchůdci. Řeknu jen, proč budu hlasovat proti vetu prezidenta a proč zákon podpořím. Nemyslím si totiž, že zájmy uhlobaronů jsou vždy identické s národními zájmy. Stávající, dosud platná podoba zákona je pro mě opravdu těžko přijatelná a jistě pro řadu lidí, občanů v regionech dotčených těžbou. Jsem přesvědčen, že především je musíme chránit.
Když mluvíme o vyvlastňování, nemluvme o vyvlastňování státem ve prospěch státu. V tom se nemaťme. Jde o vyvlastňování organizací, tedy soukromoprávním subjektem, a předmětem vyvlastnění je jiný soukromoprávní subjekt, majetek jiného soukromého subjektu.
Uvítal jsem informaci pana ministra o připravované velké novele horního zákona. Alespoň tak, jak změny nastínil, nevidím v takovém modelu žádný problém a zásadní střet.
Stávající podoba některých ustanovení horního zákona je ovšem, jak už jsem řekl, nepřijatelná. Možnost vyvlastňovat i v zastavěných územích se datuje od roku 1943, kdy tento paragraf zavedla do našeho horního práva okupační správa, aby se snáze a pod záminkou legality dostala k surovinám v českých zemích. Do té doby bylo možné vyvlastňovat v nezastavěných územích a s takovou variantou jsem připraven se smířit. S paragrafem ze 40. let je ale potřeba se konečně vypořádat, a to třeba hned dnes. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě faktická poznámka, pan poslanec Urban. Prosím.
Poslanec Milan Urban: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, myslím, že stojí za to připomenout, proč je tady zrovna v tento čas tento zákon, resp. malá novela horního zákona. Kdyby to bylo podle logiky a podle rozumu, tak by sem přišla rovnou velká novela horního zákona, která by zcela jistě moderním způsobem řešila paragrafy, i ty, které se týkají veřejného zájmu, tak jak to nakonec navrhuje pan ministr ve věcném záměru. Ale tahle malá novela tady není proto, aby to věcně řešila. Ta je tady z důvodů nějaké politické matematiky a to přece všichni víme. Že je potřeba dopočítat se vždy a za každých okolností v různých partách 101 hlasů. A já tedy to jenom opakuji, a nijak mě to netrápí, je to prostě fakt, který tady existuje, ale trápí mě jedna věc, že připravovaný věcný záměr, který by se měl překlopit v nějakém čase v paragrafované znění, může být zase poměřován 101 politickým hlasem. Proto jsem tady jednou vyzval pana premiéra, respektuji to, že opozice a jejich názory považuje trochu za póvl, takže reagovat na to mu nedává smysl, nicméně v této chvíli je evidentní, že to téma, přestože se dopočítáváte 101 hlasů, tak to téma ale tak úplně nerezonuje v jednotlivých politických stranách.
Prosím, pane premiére, už nevyzývám, ale prosím, řekněte, je prioritou této vlády přijmout velkou modernizovanou novelu horního zákona ještě v tomto volebním období? Řekněte to tu nahlas. Pak budu věřit, že taková novela, takovýto věcný záměr, který považuji za správný, bude přijat a bude vyhovovat jak hospodářskému energetickému prostředí, tak samozřejmě těm, kteří tady zcela legitimně požadují, aby ochrana vlastnictví byla velkou prioritou. Řekněte, pane premiére, že o to stojíte a budete usilovat.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Váš čas skončil. Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se hlásí pan předseda vlády Petr Nečas. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci - ano.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě další přihláška do rozpravy? Protože tak nevidím, rozpravu končím. Mám avizován požadavek pana ministra o závěrečné slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já nechci zdržovat, přesto tu trochu rozjitřenou debatu chci zasadit do nějakých reálií a trochu ji zklidnit, protože si myslím, že energetika by neměla být ryze politikem, měla by respektovat fyzikální zákony, a my jsme tady všichni zodpovědní za to, abychom vytvářeli rozumnou, racionální energetickou koncepci tohoto státu.
V čem je dnes ten problém, bylo vidět z té debaty. Ta debata je přece rozjitřená na tom, že občané mají pocit, že přijde nějaká soukromá firma a ta jim něco sebere, ta jim něco odebere, nebude to stát, který s nimi bude dělat tu dohodu, nebude to stát, který bude dělat a garantovat podmínky. To je bohužel věc, kterou v sobě ten zákon dnes má. Dnes má také desítky nerostů, kterých se toto týká, nejsou to jenom strategické, jsou to různé písky a věci, které stát strategicky v podstatě nepotřebuje. Tohle s sebou všechno nese stávající horní zákon. A já jsem přesvědčen, že v tomto novela, kterou přijímáme, může odlehčit situaci a může otevřít racionální diskusi v tom, co tady deklaroval pan premiér a deklaruji já, že prioritou této vlády je přijmout moderní paragrafované znění velké novely horního zákona.
Já musím říct, že souhlasím s řadou argumentů, která zaznívá na levé straně této Poslanecké sněmovny. Plně souhlasím s řadou argumentů, které zaznívají od našich poslanců, a musím říct, že ne úplně souhlasím s panem kolegou Šťovíčkem v tom, že bychom měli tuto novelu posuzovat v adventním čase a v adventním čase ochránit majetky všech, kteří mají nějaký majetek nad nerostným bohatstvím.
Také nesouhlasím s tím, co říkal pan kolega John, že Věci veřejné hájí zájmy jednotlivců. Vždyť Věci veřejné a jejich poslanci a ministři přece předkládali vyvlastňovací zákon, který se týká výstavby dopravní infrastruktury. A já myslím, že ho předkládali velmi dobře. (Potlesk vlevo.)
Mně nemůžou tleskat nalevo, mně musí tleskat napravo. (Smích, potlesk vpravo.)
Myslím si, že ho předkládali velmi racionálně, protože stát přece nemůže stát před neschopností rozvíjet nějaké území tím, že není schopen se vypořádat s jedním spekulantem a nemůže někde postavit dálnici. To je velmi logické.
Co je problém toho horního zákona, že tam to dnes nestojí tak, že to řeší stát, ale že to řeší soukromé firmy. My chceme tuto situaci a tento model vyvlastnění dostat do standardního režimu, který funguje v demokratických společnostech, funguje v Německu, funguje ve společnostech, které nebyly zasaženy komunistickým režimem, a toto ta novela velká bude v sobě obsahovat.
My máme dnes problém v tom, že důlní prostory jsou spojeny s fungováním firmy. Když ta firma zanikne, zaniká rovnou i ten těžební prostor. Horní zákon má v sobě skutečně mnohem více bolestí, které nás mohou vystavovat nejistotě toho, že jsme schopni zajistit teplo a elektrickou energii pro Českou republiku.
Tato vláda dělá všechno pro to, aby splnila závazek, že nebude prolamovat limity. Přesto musím říct, jestli někdo je tu dnes schopen říct, jak bude vypadat energetika po roce 40, tak jsem přesvědčen, že věští z křišťálové koule. Jsme stejná Poslanecká sněmovna, která se tu rozčiluje nad tím, jak platíme poplatky za obnovitelné zdroje a dostáváme tím naše firmy do toho, že ztrácejí konkurenceschopnost. Prosím, zkusme v tomto racionálně hledat kompromis takový, který by zajistil energetickou soběstačnost a stabilitu české ekonomiky, protože výkon ekonomiky je pro český stát, pro jeho obyvatele a myslím i pro tuto Sněmovnu něčím, co by měla mít zásadně na paměti.
My chceme tu velkou novelu. Slibuji, že ji předložím co nejdříve, že všechny časy zkrátíme, jak jen to bude možné, tak abychom ji prosadili a abychom dokázali, že vláda to skutečně myslí vážně, a ještě v roce 2013 aby tato novela za těch parametrů, které předpokládáme, prošla touto Poslaneckou sněmovnou. V tom případě považuji za racionální dnes podpořit malou novelu, kterou vám předkládáme ke schválení. Děkuji. ***