(15.50 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Je proto potřeba zastavit pokles reálných příjmů obyvatelstva a podpořit spotřebitelskou poptávku, tzn. skončit se zvyšováním DPH. Tady jsme ovšem rozhodli, nebo vy jste rozhodli, vládní většina, o něčem jiném dneska. Zastavit zvyšování spotřebních daní, zastavit ožebračování seniorů, omezení valorizace penzí a zajistit alespoň mírný reálný růst platů zaměstnanců veřejného sektoru. Tedy dělat opak toho, co vláda dělá. To ovšem tato vláda není schopna.
České vývozce je pak třeba podpořit posílením kapitálu EGAP, České exportní banky, Českomoravské záruční a rozvojové banky, a jak jsem naznačil, diverzifikovat zahraniční obchod směrem k dynamicky se rozvíjejícím trhům, jako jsou země BRICS. Vím, že pan ministr průmyslu už o tom hovoří. To je první dobrá známka toho, že se to někdy v budoucnu může podařit. Ale obávám se, že ne této vládě.
Vláda by měla upravit systém investičních pobídek s cílem přilákat investory, především do hospodářsky zaostávajících regionů a mikroregionů, tedy okresů se strukturálními problémy a s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností, jako je Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj a nejméně dvacet okresů prakticky po celém území státu. Obnovit dynamiku soukromých investic. Víte, v těch letech 2005 až 2007, ve třech letech, činily zahraniční investice 21 mld. eur, tedy v průměru 7 mld. eur. Možná že by bylo dobré, kdyby pan premiér řekl predikci, odhad tohoto roku a predikci na příští rok, kolik to bude. Budou to v příštím roce 3 mld.? No, budeme vyvěšovat prapory. Ale samozřejmě ty investice, to jsou nová pracovní místa. Tisíce, desetitisíce nových pracovních míst.
Dále je nezbytné s využitím zdrojů evropských fondů, Evropské investiční banky a PPP projektů zvýšit veřejné investice do oblasti s vysokým multiplikačním efektem, tedy do výstavby a modernizace dopravní infrastruktury, bytové výstavby, životního prostředí a dalších veřejných staveb, např. nemocnic či domovů pro seniory. Vláda jako by vůbec neměla ambici něco udělat s bytovou výstavbou. Výstavbu podnítit. Podpořit výstavbu sociálních bytů, komunálních nájemních bytů. Viděl jsem třeba v Anglii - nemluvím o Velké Británii, protože ve Skotsku je to zase trošku jinak - takové projekty, které se prakticky obešly bez veřejných dotací, bez dotací z veřejných rozpočtů. Projekty výstavby komunálních nájemních bytů, startovacích bytů i bytů sociálního charakteru.
Stavební produkce zaznamenala ve druhém čtvrtletí meziroční pokles 5 %, ve třetím už to bylo 10 % a stále ještě nejsme na dně. Je tedy otázka, jak hluboko ještě stavebnictví klesne. Obávám se, že to budou až překvapivá čísla a že ten vrchol krize ve stavebnictví může nastat až někdy v roce 2014 i 2015. Vláda má určité nástroje, kterými může propad stavebnictví významně zmírnit. (Nesrozumitelné) zkrátka ve vládním programu na podporu třeba bytové výstavby, tak jak jsem to naznačil.
Současně je možné učinit opatření na posílení příjmů státního rozpočtu. Vláda ale musí hledat prostředky tam, kde opravdu jsou, tzn. obnovit standardní systém progresivního zdanění několika daňovými pásmy. Ochránit přitom malé a střední české firmy. Zavést více sazeb daně z příjmů právnických osob pro podnikatelské subjekty s různou tržní silou. To je ta ochrana malých a středních podniků, protože ty by mohly zůstat se sazbou, která je nyní, ale podniky oligopolního charakteru, ty by mohly a měly mít vyšší daňovou zátěž.
Dámy a pánové, proč nehovořit o obnovení daně z dividend? Jen tak mimochodem, v posledních pěti letech v průměru ze země odchází 270 mld. korun dividend každým rokem. A také zavést daň z finančních transakcí. Tohle samozřejmě by přineslo do státního rozpočtu velké částky. V této souvislosti musím říci, že nerozumím ministru financí, který zavedení daně z finančních transakcí odmítá s argumentem, že by se taková daň promítla v cenách bankovních produktů a v konečném důsledku dopadla na klienty.
Pane ministře, myslím, že zvýšená sazba DPH na potraviny a léky také významně dopadá na spotřebitele, a zvýšili jste ji. Ten skutečně zásadní rozdíl mezi potravinami a léky a bankovními produkty snad všichni cítíme. Zatím českým bankám, snad až na jednu výjimku, zisky v tomto roce často velmi výrazně rostou. Za tři čtvrtletí v souhrnu vydělaly velké české banky tolik, co tyto banky vydělaly v souhrnu za celý minulý rok. Já jim to přeju. Dámy a pánové, ale jde také o to, aby alespoň část zisku, dividend, zůstala doma, aby ty banky neřešily vysokými dividendami všelijakou finanční situaci mateřských bank.
Dámy a pánové, myslím si, že je dobré, že tento materiál, alespoň někteří z nás, zevrubně znají a že se s ním seznámili. A já chci v závěru říct, že samozřejmě nebudu pro tento materiál hlasovat, a doufám, že ten 101. hlas tahle koalice nenajde. Děkuji. (Potlesk dvou poslanců v sále.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Další přihlášku do rozpravy eviduji ze strana pana poslance Babáka. Připraví se pan poslanec Bárta.
Poslanec Michal Babák: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych taktéž reagoval na vládní novelu zákona o daňovém balíčku, který se tady ocitl ze Senátu vetem. Rád bych připomněl, že Věci veřejné k tomuto vládnímu návrhu podávaly několikrát několik pozměňovacích návrhů a Věci veřejné nesouhlasí zásadně se zvýšením DPH o 1 % na 15, resp. 21 %, a proto jsme chtěli zachování daně z přidané hodnoty na 14, resp. 20 %. Rád bych připomněl, že už několikrát jsme tady na půdě Poslanecké sněmovny vysvětlovali a dávali i spoustu argumentů pro to, jaký je nesmysl, jaká je finanční hloupost zvedat v tuto chvíli, v tuto dobu, DPH. Rád bych se též opřel o konkrétní čísla z krátké historie, která tomu napovídají.
Především jde výběr daní, o celkový výběr daní, který byl v roce 2009, 2010, resp. v roce 2011. Ten nám samozřejmě napoví to, že i prognóza roku 2013, na které je postaven státní rozpočet a kterou řeší tato vládní novela, tzn. příjem do rozpočtu zhruba o 18 mld. větší než v roce 2012, a to z důvodu právě zvýšení sazeb DPH o 1 %, je nesmysl. Je to samozřejmě logické, protože jsme se dostali již za hranu toho, kdy se, jak funguje Lafferova křivka, daně vybírají, když se daně přidávají. V tuto chvíli se opravdu, a hovořili o tom i mí předřečníci, dostáváme za pomyslný bod - když zvýšíme daně, tak naopak vybereme méně, protože poplatníci budou více přemýšlet nad optimalizací daní a též nad daňovými delikty. ***