(17.30 hodin)
Poslanec Petr Braný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, budu stručný. Tady na rozdíl od toho předešlého, některé pochybnosti, tady musím spíš vyjádřit určité uspokojení. Povím jaké.
Předložený vládní návrh novely zákona o ČNB sleduje, jak už bylo řečeno, odstranění některých nekompatibilit s právem Evropské unie, které ve stávajícím znění přetrvávají a měly být odstraněny již k datu vstupu ČR do EU a které se jako výtky vyskytují v konvergenčních zprávách Evropské centrální banky a Evropské komise. Tímto myslím, že jim dáme jako za pravdu a řadu věcí tady už řečených dáme do souladu a nebudou tady už nám vytýkány v různých zprávách, které byly na to období již zpracovány těmito institucemi.
Ale co mám to uspokojení? To nemám z tohoto, ale z otázky jiné, že to např. ve zprávách Evropské centrální banky a Evropské komise se objevuje výtka k institucionální nezávislosti centrální banky spočívající ve skutečnosti, že zákon ukládá České národní bance povinnost předkládat Poslanecké sněmovně k projednání nejméně dvakrát ročně zprávu o měnovém vývoji, pokud se na tom usnese. Dále pokud Poslanecká sněmovna odmítne zprávu o výsledku hospodaření, Česká národní banka... je po České národní bance požadováno dle zákona, aby se dopracovala, zpřesnila do šesti týdnů od okamžiku odmítnutí. Takto doplněná zpráva musí odpovídat požadavkům Poslanecké sněmovny. Tato ustanovení jsou dle názoru Evropské centrální banky, Evropské komise nekompatibilní s nezávislostí centrální banky a měla by být odpovídajícím způsobem opravena.
Předkladatelé návrhu zákona nesouhlasí s hodnocením v konvergenčních zprávách ECB a Evropské komise a jsou názoru, že výtka k institucionální nezávislosti centrální banky není opodstatněná a navíc by došlo ke snížení transparentnosti a veřejné odpovědnosti centrální banky. Tohle stručně řečeno znamená z mého pohledu, že ne vždy to je velká vzácnost. Neděláme otrocké převedení něčeho, co je požadavek z Evropské unie, ale byť ne až na tak historicky významném, ale přece jenom důležitém aktu a právech, např. naší Sněmovny, setrváváme a tvrdíme, že to neřeší, nebo není to problém, který by jakýmkoli způsobem omezoval nezávislost centrální banky, a předkladatel Ministerstvo financí toto respektovalo a postavilo se zde na stranu naší zvyklosti a naší zatím současné praxe, a věřím i budoucí.
A je třeba říct, že jsme to velmi mizivě využívali, že bychom vraceli. Ale co se využívá velmi bohatě, je diskuse, zejména na půdě rozpočtového výboru o této zprávě, a tam se věci zpřesňují, a dokonce i potom v následujících zprávách se objevovaly požadavky, které vznášely kolegyně a kolegové na tuto zprávu, a byly potom zase transformovány do písemné podoby, kterou nám předkládala Česká národní banka.
Proto znovu oceňuji, že takto pojatý novelizační návrh stávajícího zákona České národní banky lze podpořit a lze s ním souhlasit, neboť není pouhým otrockým přenášením požadavků evropské instituce do našeho právního řádu. Jen tak dál, pane ministře financí! Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. To byla jediná přihláška do obecné rozpravy. Hlásí se ještě někdo z místa? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Pan ministr, pan zpravodaj, přejete si závěrečná slova? Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Nyní, protože žádný návrh nezazněl, tak se budeme zabývat návrhem na přikázání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh nebo další návrh? Žádný nevidím, proto můžeme o tomto návrhu hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru? Je někdo proti?
Hlasování pořadové číslo 62, přihlášeno 118, pro 94, proti 1, konstatuji, že tento návrh jsme přikázali k projednání rozpočtovému výboru.
Tím končím projednávání tohoto bodu. Děkuji vám za dnešní spolupráci a předávám slovo panu místopředsedovi Hamáčkovi.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu místopředsedovi Olivovi. Budeme pokračovat bodem
33.
Vládní návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech
/sněmovní tisk 896/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr financí, který již stojí u pultu. Pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, dámy a pánové, abych vám představil předkládaný návrh zákona. Máte před sebou novelu, která - pardon. Nemáte před sebou novelu, máte před sebou úplně nový návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Jeho cílem je vytvořit v České republice systém podmínek pro obhospodařování investičních fondů a provádění jejich administrace. Současně je pak naším cílem podpořit atraktivitu podnikání v oblasti kapitálového trhu v českém právním prostředí.
Trh investování na kolektivním principu plní v národním hospodářství důležitou úlohu jakéhosi převodového mechanismu investičních prostředků. Nepochybně přispívá k tvorbě pracovních míst a vyššího výnosu z daní z příjmu právnických osob jako českých daňových rezidentů. Ministerstvo financí proto od počátku považovalo transpozici nové směrnice o správcích alternativních fondů kolektivního investování, kterou tento návrh zavádí a zapracovává, především jako příležitost, nikoli jako nutnou povinnost. Návrh zákona tak vedle nezbytné transpozice evropských direktiv zohledňuje některé moderní právní úpravy na tomto úseku, a nezapírám, že naší významnou předlohou tady bylo Lucembursko, které v této oblasti je hodně daleko a díky investičním fondům, nebo investiční fondy přispívají dosti významně k lucemburskému HDP.
Mezi nejvýznamnější změny, které návrh zákona přináší, patří rozlišování mezi obhospodařováním investičních fondů a prováděním administrace investičních fondů a zavedení větší stratifikace dohledu České národní banky. Dohled České národní banky je zaměřován podle toho, jaké jsou možnosti pro širokou veřejnost investovat do investičních fondů a jaké jsou zdroje systémového rizika.
Další změnou je rozšíření okruhu přípustných právních forem pro investiční fondy a ty vycházejí, nebo inspiraci jsme si brali v německé a v lucemburské právní úpravě. Cílem je vytvořit zákon, který bude jednak respektovat to, co je v oblasti regulace kolektivního investování známé, zaběhlé a funkční, a jednak bude co do úpravy jednotlivých základních institutů konvenční ve vztahu k úpravám zemí, jejichž přístup k regulaci kolektivního investování je možné považovat za standardní. Má-li se české právo upravující obhospodařování a administraci investičních fondů v Evropě alespoň pokusit obstát, máme-li se pokusit být tam konkurenceschopní, má pro nás klíčový význam návaznost na dosavadní úpravu a zmiňovaná standardnost úpravy, abychom byli pro investory srozumitelní. Aby se nesetkávali s něčím nestandardním nebo pro ně nesrozumitelným. ***