(17.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)

Já jsem přesvědčen, že tohoto cíle se nám podařilo dosáhnout. Podařilo se to, pokud dojdete ke stejnému závěru, tak se to podařilo nejenom proto, že jsme si brali inspiraci v zemích, které jsou tam velmi daleko, ale protože jsme to zpracovávali v úzké součinnosti s Českou národní bankou, ale s potenciálními adresáty této zprávy, tedy s příslušnými asociacemi. Obě základní asociace, jak Asociace pro kapitálový trh, tak Česká asociace private and venture kapitálových fondů, návrh zákona podporují, mám dokonce vyřídit, že se na něj těší. To bez ohledu na délku zákona, která je samozřejmě zásadně dána rozmanitostí evropské úpravy, a jakkoli jsme si nad tím lámali hlavu, tak to neumíme zestručnit ani zkrátit. Transpoziční lhůta, protože tam je ta transpoziční část, transpoziční část uplyne 22. července 2013.

Já tedy využiji toho, že Poslaneckou sněmovnu opustil pan poslanec Vilímec, a přece jen to zkusím a poprosím vás, jestli bychom nemohli zkrátit lhůtu projednávání na 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, to byl pan ministr financí. Nyní prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj, poslanec Radim Jirout. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Jirout: Takže dobrý podvečer vážené kolegyně, vážení kolegové. Máme před sebou projednávání sněmovního tisku 896, to jest vládní novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Jedná se o značně objemnou materii, která čítá včetně důvodové zprávy 1038 stran textu.

V platném právu, to je v zákoně číslo 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, není v současné době provedena transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení 1060/2009 a číslo 1095/2010, u níž uplyne transpoziční lhůta 21. července 2013. Současně není v platném právu provedena implementace návrhu těchto evropských předpisů, u nichž se předpokládá datum účinnosti blízké červenci příštího roku. Současná právní úprava již obsahuje transpozici směrnice UCITS IV, neobsahuje však transpozici směrnice AIFMD a návrhu směrnice UCITS V. Z důvodu logického propojení obou úprav se navrhuje transponovat obě směrnice v jednom zákoně, a proto se navrhuje nahradit současný zákon o kolektivním investování zákonem novým, který zároveň provede novou transpozici směrnice. UCITS IV.

Návrh sleduje materiální příklon k evropským konvencím v oblasti obhospodařování a administrace investičních entit. Regulatorní zájem návrhu zákona se tak primárně obrací na obhospodařovatele investičních fondů a osoby poskytující administraci takových fondů. To vyžaduje i odpovídající úpravu nového zákona. Ta by na jedné straně neměla ignorovat tradici zákona o kolektivním investování a zákona o investičních společnostech a investičních fondech, jak se vyvíjely od roku 1992, ale především se musí obracet ke standardům států, jejichž právní řády jsou obecně považovány pro fondové podnikání za nejpropracovanější. Základním obecným materiálním zdrojem nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech jsou při zohlednění materie dosavadního zákona o kolektivním investování evropské předpisy, které musí návrh zpracovávat, a právní úprava Lucemburska.

Revizní práce tedy vycházejí ze tří základních myšlenkových zdrojů, a jimi jsou:

a) vyhodnocení vývoje právní úpravy reglementující obhospodařování a administraci investičních fondů včetně stávajících a chybějících právních institutů, jež se k nim vztahují,

b) vyhodnocení právních předpisů z okruhu zemí, jejichž úprava obhospodařování i administrace je moderní a investorsky atraktivní,

c) promítnutí příslušných nařízení a směrnic přijatých na úrovni Evropské unie, jakož i návrhů vznikajících na této úrovni.

Svůj základní cíl nový zákon vidí ve vytvoření kvalitní a moderní úpravy společného a kolektivního investování standardního typu. Návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech se bude opírat o konvenci, kontinuitu a odstupňovanou regulaci jako své hlavní programové cíle.

Takže dál bych pohovořil o osnově nově vznikajícího zákona, kdy tematicky příbuzné instituce jsou řazeny od obecných ke speciálním. Nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech je rozvržen do 16 částí, které odpovídají vnitřnímu uspořádání do dílčích systematických celků. Pro snazší orientaci se jednotlivé části dělí podle legislativních zvyklostí na hlavy, díly a oddíly, přičemž jejich nadpisy jsou míněny jako dílčí oddělení zákona. Tam, kde je to vhodné, je pojmenován každý jednotlivý paragraf v ambici umožnit dobrou orientaci v předpise. Snaha o přehlednost zákona se odráží v celkovém rozvržení jeho materie i ve stavbě jednotlivých paragrafů osnovy. V souladu s legislativními pravidly vlády záměrně a striktně udržuje zásadu, že jeden paragraf má obsahovat nejvýše šest odstavců.

Zákon zachovává dosavadní zažitou terminologii, jedinou výjimku představuje pojem investiční fond. Ten je definován tak, aby termín zahrnoval všechny investiční entity bez ohledu na jejich právní formu. Rozsah zákona je nevyhnutelným důsledkem skutečnosti, že se jedná o komplexní úpravu regulačního rámce trhu kolektivního investování, která musí zároveň transponovat dvě významné směrnice evropského práva, a sice AIFMD a UCITS IV, přičemž obě tyto směrnice zavádějí legislativně náročné instituty orientované na harmonizaci právních řádů a na propojení trhu kolektivního investování členských států.

Navrhované změny a doplnění vycházejí z dosavadních zkušeností z fungování těchto institucí. Jejich společným jmenovatelem je v rámci stávající koncepce podpořit atraktivitu podnikání v této oblasti kapitálového trhu v českém právním prostředí při zachování adekvátní a proporcionální míry ochrany investorů.

Za prvé: V návaznosti na obvyklou praxi v zahraničí se rozlišuje mezi obhospodařováním investičních fondů a administrací investičních fondů. Východiskem je skutečnost, že každý investiční fond musí mít obhospodařovatele, který bude vykonávat vlastní portfolio management a související řízení rizik a administrátora, který pouze provádí administrativní činnosti související s obhospodařováním investičního fondu typu právních, účetních a daňových služeb, oceňování, marketingu a plnění některých informačních povinností. Administrátorem může být subjekt od fondu odlišný nebo v případě samosprávného fondu může být tento fond svým vlastním administrátorem. Administrátorem může být právnická osoba, která má povolení pouze k administraci, nebo investiční společnost, která má povolení k obhospodařování i k administraci investičního fondu. Dále bude možné, aby administraci fondu prováděl zahraniční správce, pokud fond zároveň i obhospodařuje. Obhospodařovatelem pak bude buď externí subjekt, nebo jím bude samosprávný investiční fond, který, jak už z názvu vyplývá, obhospodařuje svůj majetek sám.

Za druhé: Dne 8. června 2011 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů, zkráceně AIFMD. Hlavním deklarovaným cílem AIFMD je pomocí sofistikovanější regulace dosud na úrovni Evropské unie v neharmonizovaných oblastech zajistit lepší dohled nad systémovými riziky vyplývajícími z ekonomické síly, kterou některé investiční fondy mohou představovat. Ambicí AIFMD je tak pokrýt oblast všech alternativních a dosud neharmonizovaných subjektů či fondů shromažďující peněžní prostředky od více investorů za účelem jejich společného investování podle stanovené strategie. To znamená například private equity fondů, komoditních či nemovitostních fondů. Adjektivem alternativní odlišovat tuto regulaci od regulace takzvaných standardních fondů kolektivního investování neboli též UCITS fondů, jejichž právní režim již evropské právo harmonizuje. Návrh zákona tak transponuje AIFMD, přičemž lhůta pro zpracování směrnice do právního řádu uplyne dne 22. července 2013.

Za třetí: Současně se znovu promítá do českého právního řádu směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů UCITS IV a ji provádějící evropské předpisy. UCITS IV je přepracované znění směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP